pondělí 28. ledna 2019

Lucia Berlin – Manuál pro uklízečky | Utajovaný poklad


Tolik dojmů, a žádné nechtějí vejít do slov. Začněme třeba autorkou. Dost možná jste o Lucii Berlinové nikdy neslyšeli, já se o ní poprvé dozvěděla až z edičního plánu Arga. Narodila se v roce 1936 a zemřela (na své narozeniny) v roce 2004 jako relativně neznámá povídkářka. A pak v roce 2015 jedno nakladatelství vydalo sbírku jejích povídek, Manuál pro uklízečky, a kniha se velice rychle vyšvihla na všemožné žebříčky bestsellerů. Jeden její kolega spisovatel se nechal slyšet, že Lucia Berlinová je „nejutajovanějším americkým pokladem“.

Berlinová měla bouřlivý život, vystřídala spoustu zaměstnání, třikrát byla vdaná, měla čtyři děti a žila v hned několika amerických státech, sousedním Mexiku i jihoamerickém Chile. Pro své povídky tak měla hlubokou studnici inspirací a podle všeho z ní hojně čerpala. V Manuálu pro uklízečky se ve většině povídek objevují podobné či úplně stejné postavy. Uklízečky, zdravotní sestry, alkoholičky, matky, manželky, dcery, sestry. Někdy se jmenují Lucia nebo Lou, někdy Carlotta, někdy jejich jméno nevíme. Skoro všechny mají životní osud, jenž se nápadně podobá tomu autorčinu. Čím déle jsem četla, tím více jsem měla pocit, že nečtu o různých ženách, ale stále o jedné a té samé. Že nečtu tak docela povídky, ale střípky ze života jedné postavy, takový fragmentární román.

sobota 29. prosince 2018

Courtney Summers – Sadie | Už žádné další mrtvé holky


Holky se ztrácejí v jednom kuse. Těmito slovy reaguje West McCray, moderátor z New Yorku, když se dozví o pohřešované Sadie. Sadie je devatenáctiletá holka z Colorada, otce nikdy nepoznala, matka feťačka už před pár lety zmizela – a její mladší sestřičku Mattie, jediné světlo Sadiina života, loni někdo zavraždil. Smutný příběh, ale takových je spousta. Jasně, byla to hrůza, ale žijeme ve světě, kde není o hrůzy nouze. Kvůli všem se zastavit nemůžete. Přesto se West nakonec rozhodne vyslyšet prosbu Sadiiny náhradní babičky May Beth a začne Sadie hledat – a svoje hledání dokumentuje ve vlastním podcastu. To ale ještě netuší, do čeho se to pouští… na tohle se totiž nedá připravit.

Sadie od Courtney Summersové je román, jaký jste ještě neviděli. Polovinu tvoří přepis Westova podcastu, který se střídá s vyprávěním samotné Sadie, o pár měsíců dřív. Jedna z věcí, které se mi na knize tolik líbily, je to, že chudák West skoro až do konce nemá ponětí, co se stalo, ale Sadie vám to v náznacích prozradí skoro hned. Sadie ví, kdo její sestru zabil, a vydává se vraha zabít. Umím si představit, že většina spisovatelů by se z toho (a z toho dalšího) pokusila udělat převratné odhalení, uprostřed či na konci, ale autorka si to odbude velice rychle, takže se může soustředit spoustu lepších témat. A PŘESTO kniha není ani v nejmenším nudná a prosta napětí, jenom vám všechno nenaservíruje způsobem, kdy lapáte po dechu, ale spíš nabíráte příšernou, děsivou jistotu, že se stalo to a to.

pátek 28. prosince 2018

John Boyne – The Heart’s Invisible Furies | Tragikomický život


Občas se mi podaří natrefit na knížku, u níž mi od první chvíle něco říká, že se mi bude líbit. Takový neurčitý, ale silný dojem, že mi velice sedne. John Boyne je světoznámý autor, určitě už jsem alespoň slyšeli o jeho Chlapci v pruhovaném pyžamu. The Heart’s Invisible Furies je jeho nejnovější román, má přes sedm set stran a odehrává se v Irsku v průběhu sedmdesáti let.

Začíná to v kostele. Šestnáctiletá Catherine Gogginová je v pátém měsíci a bez manžela. V katolickém Irsku, léta páně 1945. Poté co ji kněz nazve běhnou a vykáže ji z kostela, vesnice i jejího domova, odjede Catherine do Dublinu. Cyrila si ale nenechá, adoptují ho totiž poněkud excentričtí Charles a Maude Averyovi. Ti Cyrilovi neustále připomínají, že jsou jen jeho adoptivní rodiče, že není skutečný Avery. A kdo tedy je? V sedmi letech se Cyril náhodou setkává s Julianem a ono setkání mu obrátí celý život naruby…

úterý 11. prosince 2018

Marie Lu – Warcross | I na pravopisu záleží

Warcross byl young adult literární událostí letošního podzimu. Všichni to chválili a opěvovali. Takže jsem se přirozeně těšila až běda.

Emika Chenová je na dně. Na dveře bytu jí klepe majitel a dožaduje se zaplacení nájemného, jinak si Emika může sbalit své saky paky. Emika je ovšem taky skvělá hackerka, a tak se jí při zahajovacím ceremoniálu warcrossového šampionátu, který sleduje celá planeta, podaří nabourat do systému, jenže už se jí nepovede nenechat přistihnout. Pak ale od samotného Hidea Tanaky, tvůrce Warcrossu, dostane nabídku, která se neodmítá: odjet do Tokia, naoko se jako hráčka zúčastnit šampionátu, ale ve skutečnosti hledat tajemného Zera, jemuž se nějak ve Warcrossu daří dělat neplechu…

sobota 10. listopadu 2018

Leigh Bardugo – Trnitá řeč | Pohádky s temnějším nádechem


Leigh Bardugo patří ke spisovatelkám, které se rády vracejí do svého fantasy vesmíru i napříč různými sériemi. Povídkový soubor Trnitá řeč je sbírka pohádek, které se odehrávají ve stejných kulisách jako autorčina série Griša nebo Šest vran. S jejich postavami se tam však nesetkáte, Trnitá řeč totiž spojuje šest nezávislých pohádkových příběhů. Některé vám mohou připomenout známé pohádky, třeba tu o Jeníčkovi a Mařence nebo Louskáčka, jiné alespoň mně přišly zcela původní.

Pohádky patří k nejstarším příběhům naší kultury, původně se předávaly ústně, není proto divu, že jednotlivé příběhy dostaly mnoho různorodých verzí, které si jsou často podobné jen málo, jak se měnily v čase i prostoru. Tahle tradice umožňuje i současným autorům, aby si pohádku přebrali podle sebe, kousek změnili, zasadili ji do jiného časoprostoru nebo se zaměřili na marginální epizodu či postavu. Možnosti jsou takřka nepřeberné. Někdy si z pohádek stačí vzít jen různé archetypy (úkoly, zlou čarodějnici, pomocníka…) a vytvoříte něco svébytného.

sobota 27. října 2018

Hank Green – An Absolutely Remarkable Thing | Mimozemšťani a sociální sítě


Hank Green napsal knihu! Hank Green napsal knihu, Hank Green napsal knihu! Asi tohle mi proběhlo přibližně stokrát hlavou ve chvíli, kdy jsem se dozvěděla, ano, překvapivě, že Hank Green napsal knihu. V tu chvíli příliš nezáleželo na tom, o čem je, protože mladší bratr spisovatele Johna Greena je minimálně stejně boží. Ale předpokládám, že pokud jste An Absolutely Remarkable Thing ještě dychtivě nezhltli, patříte k těm, kteří by se nejdřív rádi dozvěděli, o co tady běží, takže…

Třiadvacetiletá April May se právě uprostřed noci vrací z práce, když tu natrefí na sochu robota samuraje, jak si tak stojí přímo uprostřed ulice. April předpokládá, že je to nějaké umění, a natočí s „Carlem“ video. Když se druhého dne probudí, z videa je senzace, protože podobné sochy se objevily ve městech po celém světě. Nikdo neví proč, jak ani odkud. Z April se prakticky ze dne na den stane celebrita a musí se vyrovnat se svou nově nabytou slávou a důsledky, které má na její život. A co když jsou Carlové mimozemšťané?

pátek 26. října 2018

Becky Albertalli & Adam Silvera – What If It’s Us | Když se cute potká s depkou


Becky Albertalli a Adam Silvera patří v současnosti k nejpopulárnějším LGBT+ spisovatelům. A tak, když ti dva oznámili, že spolu napíšou knížku, hned bylo jasné, o čem asi tak bude. Každý z nich stvořil jednoho hrdinu a pak ty dva nechali, aby na sebe jednoho letního dne v New Yorku narazili. Albertalliová píše kapitoly z pohledu Arthura, Silvera z pohledu Bena. Arthur je takový Simon 2.0, zato Ben je ztělesněná melancholie. Arthur věří na osud a Velkou Lásku, zatímco Ben si právě prošel příšerným rozchodem. Od Silvery jsem stále nic nečetla, ale z toho, co jsem slyšela, mám pocit, že se oba spisovatelé drží svého osvědčeného schématu. A co se stane, když se cute potká s depkou?

neděle 14. října 2018

Sarah Matthias – Hvězdy nad Berlínem | Holokaust jinak


Když vezmete do ruky Hvězdy nad Berlínem, ze všeho nejdřív by vás mohlo napadnout, že se jedná o další tuctový milostný příběh ze druhé světové války. Takže vytrvejte a čtěte dál… Německý chlapec Max Hermann potkává Lili Petalovou, která kočuje spolu s rodinným cirkusem. Něco mezi nimi přeskočí… Jenže je rok 1939 a Lili je Romka. Německem se začíná šířit šeptanda, že gestapo Romy zatýká, dokonce i „slušné Romy“, kteří žijí usedlým životem a mají válečné medaile za statečnost. Petalovi ty zvěsti zprvu odmávnou jako nesmyslné, vždyť pracují a v jejich cirkuse je pořád plno. Bohužel ale všechny čeká nepříjemné prozření, že některým lidem nejde o to, jestli člověk něco udělal, ale jaký se narodil…

Sarah Matthiasová v doslovu ke knize píše, jak při návštěvě muzea náhodou objevila koutek věnovaný perzekuci Romů za druhé světové války. Stejně jako Židé i Romové byli pro svůj původ zavíráni do táborů smrti a nespočet jich přišlo o život, ale vlastně se o tom skoro nemluví. A tak se autorka rozhodla, že o romském holokaustu napíše knihu. Kniha má na Goodreads trestuhodně málo čtenářů, což je prapodivné, protože minimálně obálkou by mohla uchvátit už na první pohled. Že by romský holokaust vážně nikoho nezajímal?

sobota 13. října 2018

Margaret Atwood – Alias Grace | Co se skrývá v lidském nitru

Myslím, že tuhle knihu budu rozdýchávat ještě dlouho. Jmenuje se Alias Grace, ale stejně dobře by se mohla jmenovat Muži, kteří nenávidí ženy. Na první pohled jde o historickou detektivku, či thriller, chcete-li; mladý doktor Simon Jordan zpovídá bývalou služebnou Grace Marksovou, která už patnáct let sedí ve vězení za spoluúčast na brutální vraždě svého zaměstanavatele a hospodyně. A čtenář, stejně jako doktor, zoufale touží zjistit, jak to tehdy bylo: tak udělala to, nebo ne? 

Margaret Atwoodová je v tomhle liška podšitá a nenapíná o nic hůře než současní mistři thrillerů, ale čím dále čtete, tím víc vám dochází, že pod onou záhadou je mezi řádky skryto ještě něco, a to bezpráví, jemuž byla Grace odmala vystavena, a spolu s ní i většina tehdejších žen. Vypráví skutečně podrobně, se spoustou detailů, a mně bylo čím dál víc úzko, protože i postavy, jež zprvu vypadají kladně, postupně odhalují čím dál větší morální prohnilost. Jsou v knize vůbec nějaké kladné postavy? A udělala to teda, nebo ne? To do jisté míry zůstává na čtenáři.

pondělí 24. září 2018

Laurent Binet – Sedmá funkce jazyka | Lingvistická detektivka


Laurent Binet se uvedl jako autor románu HHhH, který popisuje atentát na Heydricha, což je pro nás jako Čechy jistě zajímavé téma. HHhH si chci přečíst už dlouho, ale nakonec jsem se jako první dostala k novější Sedmé funkci jazyka. Ta si totiž na paškál vzala literární teoretiky a lingvisty a učinila je protagonisty téhle metajazykové detektivky, což mě jako někoho, kdo už čtyři roky neslyší ve škole prakticky nic jiného než o funkcích, pořádně navnadilo.

Na českém vydání se vzadu skví nápis „Konspirační thriller mezi Danem Brownem a Romanem Jakobsonem“ a já si nejsem jistá, jestli je to úplně nejlepší nápad. Ne proto, že by se snad mýlil – strukturně řečeno je Sedmá funkce jazyka knihám prvně zmíněného Dana Browna velice podobná, ale klíčové je to druhé jméno. Máte aspoň tušení, kdo to byl Roman Jakobson? Protože si umím představit, že v opačném případě dostanete spoustu zmatených fanoušků Dana Browna, kteří se hned na začátku utopí v přívalu diskurzu. (Uvažuju o tom, že to ozkouším na mamce, ale tuším, že mi to záhy hodí na hlavu…)