pátek 4. listopadu 2011

Podzimní dumání - Originalita knih

Takže tenhle týden poněkud se spožděním, ale včera jsem to kvůli učení se na biologii fakticky nestihla, tak se omlouvám... A teď už jdeme na Originalitu knih. Podzimní dumání pořádá Syki a Abyss a cílem je každý čtvrtek publikovat článek, ve kterém se zamyslíme nad určitým tématem.
 



Co je pro mě originalita? Když si autor/ka vybere téma, které nebylo stokrát omýlané. Takový autor má pak obrovskou šanci na úspěch. Já sama byla neuvěřitelně nadšená Stmíváním - láska a upíři, to pro mě bylo ve čtrnácti něco úžasného. Do té doby jsem znala jenom dětskou fantasy typu Harryho Pottera, případně občas něco pro dospělé a nebo holčičí románky (takové ty pro jedenáctileté dívky). Takže není divu, že mě něco takového nadchlo.

Co naopak originální není, jsou všechny ty laciné kopie, které se po úspěchu Stmívání z ničeho nic vynořily. Nechápejte mě špatně, mezi nimi se najdou dobré příběhy, nezřídka dokonce lepší než Stmívání, ale už to není originální. Spíše autoři čerpají právě z toho boomu upírů - a nyní by se totéž dalo říci i o dystopii, andělech a vlkodlacích.

Pokud to není ÚPLNĚ očividná kopie něčeho, kde se vpodstatě opisuje děj původní knihy, tak mi inspirace nevadí. Hlavní pro mě je, aby se mi kniha dobře četla, nebyla plná na hlavu postavených pitomostí a zápletka nebyla úplně očividná. Přidejte trochu toho vtipu a okořeňte špetkou záhad a máte dokonalou knihu pro mě. Takové třešinky na dortu jsou pro mě některé objekty milostného zájmu protagonistek

V dnešní době je těžké napsat něco s originálním tématem. Vždyť všichni lační po paranormálních romancí a všechny stvoření už jsou jaksi rozebrána. Retellingy, dystopie i obyčejné příběhy ze střední školy  - ani tady se nejedná o novinku. Jak by tedy měl autor uspokojit zájem cílové skupiny a přitom být originální? Jde vpodstatě o to, z obyčejného tématu udělat neobyčejný příběh tím, jak ho popíšeme. Například Maggie Stievaterová nebo Laini Taylor mají obě nádherný způsob psaní, takový až skoro lyrický. Kody Keplinger zase ve středoškolském prostředí vytáhla nevšední otázky, které se v normálních knížkách bojí řešit. Totéž udělala Tabbitha Suzuma se svým Forbidden, kde popsala zakázanou lásku trochu jinak - lásku mezi sourozenci.

A tím bych nekončila. Jsou i další příklady. Ale není jich zdaleka tolik, kolik bychom si mohli přát. Rozhodně ale jde napsat něco originálního, i když to není to hlavní, na čem v knížce záleží.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Komentáře mě vždycky potěší, a snažím se dopovídat na všechny. Ale prosím, pokud použijete profil Anonymní, aspoň se na konci podepiště. Hodně Anonymních je pro mě matoucí :)