Best of 2012: Dystopie

A další příspěvek do série článků týkajících se toho nejlepšího za uplynulý rok. Nápad i ikonky jsou z dílny Luu. Tentokrát se to bude týkat dystopických a postapokalyptických knih.

Best of 2012: Paranormální

A další příspěvek do série článků týkajících se toho nejlepšího za uplynulý rok. Nápad i ikonky jsou z dílny Luu. Tentokrát se to bude týkat paranormálních knih.

Best of 2012: Contemporary

A další příspěvek do série článků týkajících se toho nejlepšího za uplynulý rok. Nápad i ikonky jsou z dílny Luu. Tentokrát se to bude týkat contemporary knih, čili těch, co se odehrávají v současnosti a není tam nic nadpřirozeného.

Best of 2012: Obálky

Ehm, ehm, miluji psaní a čtení nejrůznějších žebříčků toho nejlepšího - takže to bych nebyla já, kdybych se nezapojila do nejnovějšího projektu Luu. Dneska se dozvíte, jaké obálky mě tenhle rok nejvíc okouzlily a možná i jaké zrovna ne...

Rozhodla jsem se rozdělit to na čtyři kategorie:

a) obálky k anglickým knihám, které jsem přečetla v roce 2012
b) obálky k českým knihám, ale přejaté z originálu
c) originální české obálky
d) nádherné obálky, ale ke knihám jsem se zatím nedostala

Meg Cabot – Jak neztratit lásku RECENZE

Vítejte podruhé v redakci New York Journal. Melissa Fullerová z oddělení zpráv svého vyvoleného našla v knize Jak začíná láska. Ale nyní přichází Jak neztratit lásku: světla reflektorů na Kathleen Mackenzieovou, která má to štěstí (nebo snad smůlu?) pracovat v personálním oddělení výše zmíněných novin – a její šéfovou není nikdo jiný než Amy Jenkinsová, též známá jako SVINUŠ (což může znamenat, za A) SVědomitá INiciativní Šéfová nebo za B) SVINská Uzurpátorská Šéfová). Když SVINUŠ Kate přinutí vyhodit Idu Lopezovou, milou starou dámu, po jejímž pečivu se všichni zaměstnanci New York Journal mohou utlouct, a Ida zažaluje noviny pro neoprávněné propuštění, Kate se setkává s Mitchellem Hertzogem, který má noviny obhajovat. Kate je rozpolcená: Mitch vypadá jako milý chlap a je napohled k nakousnutí, jenže je to prohnilý právník…

Paullina Simonsová – Měděný jezdec RECENZE | Pro všechny, kteří chtějí opravdu dobrou opravdovou lovestory

Leningrad, Sovětský svaz. Sedmnáctiletá Taťána Metanovová se probouzí v pokoji, kde žije se svou sestrou, bratrem, matkou a otcem a má za to, že to bude další normální den. Nemůže se víc mýlit. Je 22. června 1941 a navzdory podepsané smlouvě o neútočení Hitler právě napadl komunistické Rusko.

Ten den pošle rodina Taťánu pro potraviny. Ta se náhodou potká s mladým vojákem Alexandrem Bělovem. Taťáně se Alexandr líbí. Alexandrovi se líbí Taťána. Jenže později vyjde najevo, že Alexandr je ten, do kterého se nedávno zamilovala Tánina starší sestra Dáša. Táňa má sestru nadevše ráda, a proto chce po Alexandrovi, aby byl s Dášou. Do všeho se připlete ještě Alexandrův „kamarád“ Dimitrij, kterému se líbí Taťána. Alexandr prozradí Taťáně, že ve skutečnosti se jmenuje Alexandr Barrington, a je Američan – což není zrovna vhodný původ v komunistickém Rusku… A kdyby to náhodou bylo málo komplikované, ještě je tu ta druhá světová válka, která se nezadržitelně blíží k Leningradu…

Ještě žiju!

Nazdárek všichni, doufám, že jste měli bohatého Ježíška – zvlášť na knihy ;)) Určitě mi napište, co jste dostali. Já knihy pod stromeček nedostávám, protože už jich prý mám moc – jako kdyby jich někdy mohlo být moc, no ne? Ale však já si něco koupím sama, za tu výplatu :D

Poslední dobou jsem tu moc nebyla, ale nebojte se, nesklátil mě konec světa. Jen jsem byla velice zaneprázdněná mou skvělou brigádou, takže když jsem se večer odplížila domů, neměla jsem mnohdy ani chuť číst (já vím, šokující), v důsledku čehož nebylo o čem psát (ne, že by byla energie) Ale teď jsou konečně prázdniny a hodlám to tu zase trochu oživit. Už teď mám napsané dvě recenze, jedna vyjde hned dneska, další postupně. Jen se nebojte, tak snadno se mě nezbavíte :D

Brigáda v ráji

Každý na to místo občas chodíme. Je to místo příjemné na pohled, a když  se člověk zhluboka nadechne, ucítí charakteristickou vůni, typickou pro velký poklad na světě: knihy. Ano, řeč je o knihkupectví, které mnohdy provětrá naše peněženky. Ale všichni to tam milujeme, no není to pravda?

Na jaře minulého roku jsem sháněla brigádu na léto. Tak si říkám, proč nezkusit knihkupectví? Odhodlala jsem se, napsala jsem email s dotazem, a brzy mi přišla odpověď, že mám přijít do prodejny za paní vedoucí – domluvit se. Moje nadšení trochu opadlo, když mi paní prozradila, že na léto mi nic konkrétního slíbit nemůže, ale mám jí nechat číslo, že volají brigádníky, když mají frmol a nestíhají. Že pokud bude potřebovat, ozve se.

Cynthia Hand – Nadpozemská RECENZE

Doposud jsem s andělskými knihami neměla příliš dobré zkušenosti. Moje první „andělština“ byl Zavržený, ze kterého jsem byla nadšená, ale ten si to pak zkazil dalšími díly. Pád má hrozné hlavní hrdiny a Zář je šíleně přeslazená. K těm lepším patřily 100% Andělé, ale to je spíše dětská kniha. Vlastně se mi líbilo ještě Sweet Evil, ale jinak – andělské knihy, nic moc. Až doteď. 

Clara je z jedné čtvrtiny anděl. Jako takovou ji čeká poslání, které má splnit. Poslání, které se skutečně objeví, když se jí ve vizi zjeví kluk uprostřed hořícího lesa. Clara ví, že její poslání se nějak týká toho tajemného neznámého. Postupně se jí vyjeví víc věcí, a proto se i s matkou (polovičním andělem) a bratrem přestěhují ze slunné Kalifornie do Wyomingu. Tam se seznámí i se subjektem své vize, Christianem. Získá přátele, a přitom se snaží zjistit co nejvíce o svých andělských schopnostech a o svém poslání, aby ho mohla vyplnit…

Co nás čeká v prosinci?

Tak, a máme tu prosinec. Máte už někde sníh? Tady je akorát velká zima… Tenhle měsíc nás příliš knížek nečeká, protože Vánoce a konec roku už máme za dveřmi, takže nakladatelství moc knížek nevydávají… Nevím jak vy, ale já to docela vítám, protože budu mít konečně možnost přečíst si vše, na co jsem měla chuť a nestíhala jsem to. Na prázdniny se už docela těším, jediné, co musím vydržet je příští týden – test z filozofie, meziválečné literatury, rovnice vyjadřující přímky, poznávačku na obratlovce a kdo ví, co ještě. Taktéž máme ve škole Den otevřených dveří… Ale pak už to volno, které hodlám strávit ve společnosti knih. 

RECENZE: Gilles Legardinier – Zítra začnu nový život | Co nejhloupějšího jste v životě udělali?

Radikální změna v Juliině životě přijde zároveň s novou cedulkou na poštovní schránce v jejím domě. Ricardo Patatras… Sice nového souseda ještě ani neviděla, ale přesto se rozhodne konat. Vždyť co kdyby byl právě on ten pravý? Plna neopodstatněných nadějí udělá Julie celou řadu věcí, od nichž by rozumná žena upustila už ve chvíli, kdy ji napadnou. Záměrně si zničí počítač a pije nenáviděné kafe, jen aby byl v její blízkosti – a také aby zanedlouho zjistila, že Ricardo je muž snad až příliš dokonalý na to, aby vůbec existoval.

Julie Tournellová je téměř třicetiletá Francouzka, která ještě stále hledá muže svých snů. Práci bankovní úřednice považuje za dočasný omyl a šeď jednotlivých dnů jí zpestřují jen trapasy a maléry, do nichž se s větší či menší měrou vlastního přičinění neustále dostává.

Je tady ovšem jeden problém: i Ricardo má svá tajemství. A Julie potřebuje vědět o svém vyvoleném vše! Nikoho nepřekvapí (a Julii nejméně), že při odhalování záhad Ricardova života jde z jednoho průšvihu do trapasu a zase zpět, ale informuje nás o nich se statečným nadhledem. Akorát… akorát si po večerech opakuje stále stejnou větu: Zítra začnu nový život!

Lauren Morrill - Meant to Be

Má to tak být nebo nemá… to je oč tu běží.

Jedna věc je zakopnout a spadnout do louže oříškové kávy, a druhá zamilovat se do – povzdech – špatného kluka. Jedničkářka Julia je možná náchylná k nehodám, ale když přijde na dodržování pravidel a připravenost, je královnou v oboru. To proto má v kabelce ořezávátko a v kapesní vydání Shakespeara… no, kde jinde než v kapse. A to proto si zvolila Marka Bixforda, svou dětskou lásku, jako MTB („meant to be“ – má to tak být).

Jenže tyhle jarní prázdniny čeká Juliina pravidla defenestrace (vyhození z okna), protože na školním výletě do Londýna je spárována se svou osobní nemesis, třídním klaunem Jasonem. A pak, po jednom divokém večírku, Julii začnou chodit romantické smsky… z neznámého čísla! Jason slíbí, že jí pomůže vypátrat identitu jejího tajemného nápadníka, ale jen pokud mu slíbí, že během hledání poruší několik svých pravidel. A tak začíná divoký hon Londýnem, který Julii přivádí blíž a blíž k největšímu překvapení ze všech: opravdové lásce.

Rachel Harris – My Super Sweet Sixteenth Century RECENZE

To poslední, co samotářská (téměř) šestnáctiletá Cat Crawfordová potřebuje je extravagantní oslava pořádaná její budoucí nevlastní matkou a dobromyslným otcem. Takže i když Cat ví, že rodinný výlet do Florencie v Itálii je nabídka smíru, využije toho a poznává kouzelné město se vším, co nabízí. Jenže když ji zvědavost zavede do neobvyklého cikánského stanu, vyleze z něj... přímo do renesanční Firenze*.

Cat je po hlavě vržena do šestnáctého století, ozbrojená jen batohem plným věcí z budoucnosti. Připojí se ke svým předkům, roztomilé Alessandře a ochranitelskému Ciprianovi, a zanedlouho se zamiluje do úžasného, ctižádostivého umělce Lorenza. Ale když se okolo začne motat o dost starší Niccolo, Cat si uvědomí že nechtěná narozeninová oslava nebyla nic v porovnání s nechtěným nápadníkem in amore.

Dokáže najít cestu zpět do moderní doby dřív, než se její Italské dobrodružství promění v Itálii navždy?

Beth Revis - Milion sluncí RECENZE

Kde mám tak začít… Milion sluncí vychází už tohle pondělí, 19.11., a já mám takový pocit, že se na něj hodně z vás těší. Na to, jak budete držet v rukou knihu s tak krásnou obálkou. Na to, až se do příběhu začtete… Ba i na to, jak budete skuhrat po třetím dílu… Ne, počkat, to poslední asi ne. Ale garantuji vám, že  pokud se vám zdál konec prvního dílu napínavý, tak skuhrat budete.

Amy už tři měsíce žije mezi stěnami lodi Universum. Po Otcově smrti se Syn ujal velení a přestal používat Phydus, který dělal ze všech obyvatel lodi poslušné loutky, jež ani nenapadlo, že je s nimi něco v nepořádku. Tři měsíce, co je obyvateli lodi označována jako „zrůdička“, protože vypadá zcela jinak než oni. Tři měsíce, co žije bez svých rodičů a bez naděje, že se s nimi ještě někdy setká. Loď totiž v dohledné době na Zemi Centauri nedopluje, ale jednotvárná plavba to rozhodně nebude – záhad a tajemství je na palubě pořád víc než dost. A lidé se bez Phydusu začínají bouřit…

Dva roky!

Taky si občas říkáte, jak ten čas letí? Těšíte se, až vyjde kniha, máte pocit, že se snad nedočkáte, a najednou ji držíte v rukou, obracíte poslední stranu a čeká vás to nanovo? V pondělí se zdá pátek neuvěřitelně vzdálený, a přece se dočkáte… Abych se dostala k pointě, už jsou to dva roky, co jsem založila tenhle blog. Kdyby mi někdo řekl, že dva roky poté budu sedět u počítače a psát tohle. Kdo by byl řekl…

Delirium - Obálky z celého světa + Anketa

Poslední dobou tu moc článků nepřibývá, já vím. Ale dávám dohromady soupis všech překladatelů - to opravdu není práce na jeden den, do toho se snažím číst, učit, a ještě aby mi občas zbylo něco na spaní :D No, tak abych to napravila, tady máte článek s obálkami k sérii Delirium, jejíž první díl u nás vyšel v pondělí. Já už mám knihu za sebou, a jelikož v Americe po prvním dílu vyměnili obálky, byla jsem zvědavá, jak si s tím poradí ostatní státy. Pár z nich má druhou verzi původních obálek - Lotyšsko, Dánsko a další. Ale většina z nich si udělala nové obálky, a až na výjimky se mi líbí - více či méně. Na všechny, co jsem našla, se můžete podívat - a na konci nezapomeňte hlasovat, jaká verze se vám líbí nejvíc!

Mary Lindsey – Střípky duší RECENZE

Střípky duší mají moc pěknou obálku. To napadne snad každého, kdo se na tuhle knížku podívá. Pokud sháníte knížku, která vám předně ozdobí poličku, tak jste u konce hledání. Jenže knížky jsou hlavně na čtení, takže… stojí Střípky Duší za to?

Lenzi slyší hlasy a má vize – vize o náhrobních kamenech, povodních a chlapci s kovově šedýma očima. Zdá se, že jí nikdo nemůže pomoci – dokonce ani její přítel Zak. Pak však potká Aldena, kluka ze svých snů, jenž jí prozradí, že ona je mluvčí – člověk schopný komunikovat s bloudícími dušemi a pomoci jim – a že on byl po celá staletí jejím strážcem. Nyní čeká Lenzi těžké rozhodnutí: Zak nebo Alden, život nebo smrt. Jenže čas se krátí. Zlovolná duše chce Lenzi zničit a zabije ji, jestliže se nerozhodne včas…

G.R.R.Martin – A Game of Thrones | Zvítězíš nebo zemřeš

Dnes tu budu mluvit o knize, která rozhodně nepatří do mého obvyklého žánru. A kdyby nebylo mojí spolužačky, která mě do ní doslova umluvila, asi bych si ji nikdy nepřečetla. Ale bože, jsem tak ráda, že jsem to udělala (a jen částečně to bylo proto, že jsem chtěla, aby mě do toho přestala přemlouvat!), a zároveň nejsem ani trochu ráda. Zní to zmateně, já vím. Tak tedy, o knize A Game of Thrones, nebo v češtině Hra o trůny. Kdybych ji měla k něčemu přirovnat, tak k Pánovi prstenů. Znalci fantasy žánru by se tomu srovnání možná ušklíbli, ale já podobné knihy nečtu a proto se mi nedostává vhodnějšího přirovnání. 

Úvodní část epického fantasy eposu odehrávajícího se ve světě temného středověku, mezi statečnými rytíři, mocnými čaroději, draky, zlovlky a čarostromy...

Jako strážce severu lord Stark považuje za prokletí, když ho král Robert pověří úřadem pobočníka vladaře a vyšle ho na jih, odkud se zatím nikdo z jeho rodiny nevrátil. Bezejmenní staří bohové nemají na jihu žádnou moc, Starkova rodina je brzy rozdělena a pobočník sám je polapen do sítě nebezpečných intrik. Ba co hůř, v exilu ve Svobodných městech za mořem dospěl pomstou posedlý chlapec. Jako dědic šíleného Dračího krále, jehož rodina byla vyvražděna, si dělá nárok na trůn.

A na severu, tam za Zdí, kde člověk nemůže nikdy říct, co je živé a co ne, se mezitím houfují mrtvé armády Jiných, které vyčkávají na konec léta a nadvládu dlouhé zimy. Příběh zrady a ambicí, lásky, čar a kouzel může začít.

Co nás čeká v listopadu?

Říjen přišel a zase odešel, ani nevím, kdy se to stalo – připadá mi to nedávno, co jsem dělala shrnutí na říjen a už zas začínám listopad. Ten čas ale letí. Tak snad jste alespoň stihli přečíst co nejvíc z toho, co jste chtěli – protože já rozhodně ne. A pochybuji, že by se mi to někdy podařilo, protože k těm, co už vyšly, se brzy přidají další knížky.

Co chystá BB art na příští rok?

Nebudu vás dlouho napínat.

V lednu 2013 vyjde Pretty Little Secrets od Sary Shepardové, soubor krátkých povídek, časově zasazených mezi čtvrtý a pátý díl Lhářek. Pátý díl Pretty Little Liars 5: Wicked se bude jmenovat Hříšné a vyjde v březnu 2013.
A nakonec vyjde druhý díl Hry lží, Never Have I Ever, český název zatím není; vyjde v červnu 2013.

Richelle Mead – Dark Swan a Age of X

Jméno Richelle Mead je vám určitě alespoň povědomé, ať už kvůli YA sériím Vampýrská akademie a Pokrevní pouta nebo dospělácké Sukubě. Ale to není vše, co napsala - jsou tu ještě knihy, které se k nám zatím nedostaly…

Nejdříve je tu tetralogie (mezi všemi těmi šestidílnými sériemi od Richelle celkem rarita, co říkáte?) Dark Swan (Temná labuť), kde je hlavní hrdinkou šamanka. Tahle knížka/série mě už dlouho láká, ale pořád si říkám, co když to taky vyjde u nás? Tahle série už je dokončená, první dva díly (Storm Born a Thorn Queen) vyšly v roce 2008 a v roce 2011 autorka sérii uzavřela s Iron Crowned a Shadow Heir.

RECENZE: Lauren Oliver – Delirium | Nádherně napsaná dystopie zaměřená na vztahy

Dříve si lidé mysleli, že láska je dobrá věc. Pak ji ale prezident a Konsorcium prohlásili za nemoc, která vás pomalu zabíjí. A když byl objeven lék, nechat se vyléčit se stalo povinností. Lena Hallowayová už se nemůže dočkat svých osmnáctých narozenin, kdy bude vyléčena a ta hrozná nemoc, co jí vzala matku, už ji nebude moct ohrozit. Bude žít bezpečný, šťastný život bez lásky, s partnerem, kterého jí přidělí. Jenže několik měsíců před léčbou potká Lena Alexe, který ji přiměje znovu zvážit vše, co považovala za samozřejmé. Protože Lena se, navzdory všemu, do Alexe zamiluje…

Na Delirium jsem se nehorázně těšila, měla jsem poměrně vysoké očekávání. Obvykle se snažím od knížek nic neočekávat, abych pak nebyla zklamaná, ale potom, co jsem dočetla naprosto skvělou knížku Chvíle před koncem to prostě jinak nešlo, musela jsem se těšit.

Zhodnocení: Kristan Higgins – Too Good to Be True | Nemůžete sehnat kluka? Vymyslete si ho!

Když začne bývalý snoubenec Grace Emersonové chodit s její mladší sestrou, je třeba extrémní opatření. Aby všem zabránila pitvat se v jejím milostném životě, oznámí Grace, že s někým chodí. S někým úžasným. S někým hezkým. S někým naprosto vymyšleným. Kdo je ten pan Pravý? Někdo…. Úplně jiný než její nový soused, Callahan O’Shea. No, možná někdo, kdo vypadá jako on. S jeho úžasným tělem. S jeho smyslem pro humor. Jeho chytrostí a velkým srdcem.

Počkat. Ne. Callahan O’Shea není perfektní muž pro ni! Ne, když je tu jeho nemilá minulost. Tak proč má z pana Špatného tak… správný pocit?

Znáte to, někdy vidíte knížku, a OKAMŽITĚ si ji musíte přečíst. Ať už máte rozečteno cokoli, tak na tu knížku dostanete chuť. Takhle to bylo i s knihou Too Good to Be True, která mě nejdřív zaujala obálkou (já vím, klišé, ale fakt se mi ta obálka líbí :) ), pak i anotací… No a o pár hodin později už jsem ji četla.

Jste šťastní z (ne)šťastných konců?

O tom, že literatura pro mládež je ze všech stran kritizována jako největší brak už ani mluvit nebudu. Zatímco klasika je nám podsouvána, jako něco, co bychom měli číst (a právě to nucení někdy i zvyšuje odpor ke knize, minimálně u mě spojení „povinná četba“ vyvolává chuť vzít nohy na ramena). Neříkám, že se mezi ní nenajdou dobré kousky, protože opak je pravdou – zbožňuju Na větrné hůrce nebo Saturnina a zrovna teď si dělám zálusk na Velkého Gatsbyho. Ale když tak den za dnem sedím na hodinách češtiny a poslouchám výklad naší učitelky, napadá mě stále pořád to samé: proč ta „hodnotná“ díla skoro vždycky končí špatně? V mých zápiscích se stále zas a dokola objevuje „hrdina umírá“ (pro zvýšení dramatična často "sám" a/nebo "v chudobě") „spáchá sebevraždu“ „projde deziluzí“ „ztrácí smysl života“ a nevím co ještě. Když to náhodou končí dobře, většinou k tomu mám poznámku „idealizované“.Co je tak špatného na šťastných koncích?

Kristina Springer - Espressologie | Kniha s příchutí kávy a lásky

Sedmnáctiletá Jane pracuje v kavárně Costa Coffee. Postupně si vyvine teorii, že podle oblíbené kávy lze poznat povahu člověka. A proč by základě svých poznatků nemohla na dát dohromady pár, který se k sobě dokonale hodí? Ze začátku se jí to zná trochu bláznivé, ale poté, co to vyzkouší na několika kamarádech, zjistí, že to opravdu funguje. Jenže pak se o všem dozví i Janein šéf, a rozhodne se založit Espressologickou poradnou. Zvládne Jane ten nápor lidí, kteří touží po její radě, a nebo jí vše přeroste přes hlavu? A podaří se jí najít lásku i pro sebe?

Nemáte taky občas pocit, že těch nadpřirozených bytostí je už příliš? Já ano, a proto občas sáhnu po nějaké neparanormální knížce… Takže mi Espressologie přišla pod ruku akorát včas, protože poslední dobou trpím podzimní únavou. Počasí je studené, brzy se stmívá a povinností je hodně. A jak lépe odpočívat než s knížkou v jedné ruce a hrnkem čaje/kávy/čokolády v druhé?

Sabine Ebert – Tajemství porodní báby & Osudy porodní báby Zhodnocení

Hradní pán Wulfhart chce dát mladé porodní bábě Martě useknout ruce a nohy, protože se jeho syn narodil mrtvý. Na poslední chvíli se dívce podaří uprchnout z rodné vesnice. Aby na útěku přežila, přidá se k výpravě kolonistů směřující na východ země, do dnešního Saska. Osadníci si tam chtějí zúrodnit půdu a vybudovat nový, svobodný život. Vede je statečný a čestný rytíř Christian, kterého Marta okamžitě okouzlí. Ale její krása a léčitelské schopnosti vzbudí pozornost také proradného rytíře Randolfa, Christianova úhlavního nepřítele. V Christianově vesnici jsou navíc objevena bohatá naleziště stříbra… První díl ságy z raného středověku.

První díl této série jsem četla už téměř před rokem. Vlastně ani nevím, proč jsem nenapsala recenzi, asi jsem neměla čas… Ale nyní, po dočtení druhého dílu, jsem si říkala, že koneckonců můžu napsat zhodnocení, které vystihne oba dva díly. Na knížku jsem natrefila opravdu náhodou; nebýt jedné recenze, která se o knize sice nevyjadřovala stoprocentně pochvalně, ale přesto mě zaujala (nalákala mě zmínka o bylinkách a léčivých mastech – už od dob Harryho Pottera mě „lektvary“ fascinují), bych si ji nikdy nepřečetla. Také obálka vypadá moc pěkně…

Rachel Harris - My Super Sweet Sixteenth Century

Na tuhle knížku jsem natrefila, když jsem sestavovala seznam všeho, co vyjde v září. Padla mi do oka názvem a obálkou, pak i anotací a nakonec několika recenzemi, které slibovaly vtipnou knížku. To bylo ještě před jejím vydáním. Teď už knížka vyšla, ohlasy jsou stále pozitivní a mě to utvrdilo, že hned jak nebudu mít hromadu recenzáků, tak se do ní pustím... 

To poslední, co samotářská skoro šestnáctiletá Cat Crawfordová potřebuje, je extravagantní oslava pořádaná její temperamentní budoucí nevlastní matkou a dobromyslným otcem. Takže i když Cat ví, že rodinný výlet do Florencie v Itálii je nabídka smíru, využije toho a poznává kouzelné město se vším, co nabízí. Jenže když ji zvědavost zavede do neobvyklého cikánského stanu, vyleze z něj... přímo do renesanční Firenze*.

Cat je po hlavě vržena do šestnáctého století, ozbrojená jen batohem plným propašovaných budoucích věcí. Připojí se ke svým předkům, sladké Alessandře a ochranitelskému Ciprianovi, a zanedlouho se zamiluje do úžasného, ctižádostivého umělce Lorenza. Ale když se okolo začne motat o dost starší Niccolo, Cat si uvědomí že nechtěná narozeninová oslava nebyla nic v porovnání s nechtěným nápadníkem in amore.

Vy jste ještě nečetli…?

Na zdi u psacího stolu mám korkovou nástěnku, kterou používám hlavně na rozvrh hodin, případně na nějaké důležité věci, které nesmím zapomenout. V rohu mám ještě staré papírky z doby před skoro třemi roky, kdy jsem si psala, co kdy vyšlo, abych to mohla řádně hlídat v knihovně (z nostalgie je nedokážu vyhodit). To vycházely tak 3, max. 4 YA knížky do měsíce (soudím podle papírků, je možné, že jsem něco prošvihla).
Dneska už se to na poznámkový papír zdaleka nevejde, jen za říjen vyjde okolo 30 titulů, které mi přijdou zajímavé. To už je Číslo… I pro mě jakožto velkou čtenářku je těžké si všechny ty knihy přečíst.
Dnes tedy vychází spousta zajímavých knížek, které byste si rozhodně neměli nechat ujít… ale ty nejzajímavější kousky se k nám dostaly už dříve, jsou kompletně vydané, a jestli jste je doteď nečetli, tak byste to měli co nejdříve napravit.

Rick Riordan – Neptunův syn RECENZE

ANOTACE JE VYSOCE SPOILEROIDNÍ PRO VŠECHNY, CO NEČETLI PŘEDCHOZÍ DÍL. DOPORUČUJI NEČÍST, PŘECE SE NECHCETE PŘIPRAVIT O PŘEKVAPENÍ

Ztracený Percy Jackson se vrací zpět! Ztratil však paměť a neví, kdo je, odkud přišel a jaké je jeho poslání. Z hlubokého spánku se probudil u vlčice Lupy, která jej poslala do Tábora Jupiter, římské obdoby Tábora polokrevných. Všichni kolem ho považují za syna boha Neptuna, římského boha moří.

Společně se dvěma členy tábora je vyslán na Aljašku. Podaří se jim osvobodit boha smrti Thanata, kterého uvěznili obři? Jaké další nebezpečí čeká Percyho, kterému se během cesty začíná vracet paměť?

Eden Maguire – Summer RECENZE

Recenze na 1. díl; 2.díl.

Odhalí Darina včas temná tajemství, aby tak vykoupila duše Krásných mrtvých?

Po Krásných mrtvých není několik týdnů ani stopy. Darině se po Phoenixovi strašně stýská. Snad se vrátí a pomůže jí vyřešit tajemství další záhadné smrti. Je to už skoro rok, co byla Summer zastřelena v nákupním středisku. Podle všeho (a všech) se stala náhodnou obětí šíleného střelce… Něžná zlatovlasá hudebnice s andělským hlasem měla tisíce fanoušků, její píseň Neviditelný o neopětované lásce milovali všichni, nejen studenti ellertonské střední školy. Summer měli všichni rádi, všichni ji obdivovali… Darina musí Summer pomoci stejně, jako pomohla Jonasovi a Arizoně. Jinak její duše nikdy nedojde pokoje.

Neviditelná křídla tlučou, Krásným mrtvým hrozí nebezpečí a čas běží…

Richelle Mead - Žár RECENZE

Jedná se o čtvrtý díl, proto pozor na spoilery k předchozím dílům, které se zde mohou objevit. Pokud jste ze série nečetli ani jeden díl, můžete si ZDE přečíst mou recenzi na díl první.

Některá přání se splní až ve chvíli, když už nám jsou k ničemu…

Nadpřirozená svůdkyně Georgina nese rozchod se spisovatelem Sethem jen velmi těžce. Propadá starým zlozvykům a nesmrtelní kamarádi už nemůžou její věčné nářky vystát. A pak provede Georgina něco tak hrozného, že ji její šéf, arcidémon Jerome, vykáže za trest z města. Provinilá sukuba se ocitá ve Vancouveru, kde má pomáhat tamnímu démonovi s problematickou skupinou satanistů. Její vyhnanství skončí stejně náhle, jako k němu došlo: mezi nesmrtelnými v Seattlu se děje cosi podivného a vše nasvědčuje tomu, že Jeroma někdo unesl a uvěznil. Jeho nesmrtelní podřízení rázem ztrácejí nadpřirozené schopnosti. Všichni se společnými silami pouštějí do pátrání po Jeromovi, aby všechno bylo jako dřív. Jediná Georgina v daném stavu nachází i kladnou stránku: když teď při sexu nebere mužům životní energii, mohla by se zase dát dohromady s milovaným Sethem. Jenže jak to udělat, když je zadaný?

Richelle Mead je jedna z mých nejoblíbenějších autorek, oblíbila jsem si jak Vampýrskou akademii, tak spin-off sérii Bloodlines a dokonce i Sukubu, na kterou jsem slyšela několik negativních názorů. A jelikož její knihy mají často velice otevřený konec, nemůžu se pak dočkat dalšího dílu…

Co nás čeká v říjnu?

První podzimní dny už máme za sebou a většina z vás už se nejspíš přesunula do školních lavic. Já sama už jsem si stihla napsat několik testů, nepochopit nějakou látku – možná jsem se dokonce i něco naučila ;) – chytit první nemoc letošního podzimu, zakoukat se do nových dílů mých oblíbených seriálů a samozřejmě jsem četla, když jsem si mezi tím vším našla čas. V září to byla opravdu knížková nálož – a v říjnu toho bude ještě mnohem víc. 

Obálkové klony #6

PLAMENNÉ KVĚTY OPRAVDU LETÍ

Už se vám někdy stalo, že jste viděli nějakou obálku a zdála se vám povědomá? Že jste ten obrázek už někde viděli? Je možné, že se vám to jen zdálo, ale taky je možné, že máte pravdu. Nakladatelství totiž často sáhnou po fotce, která už na nějaké knize je. V téhle nedělní (případně pondělní) rubrice vám pokaždé ukážu obálky různých knih, které jsou si velice podobné...

Beth Revis - Loď mezi hvězdami RECENZE

Když sedmnáctiletá Amy opouští Zemi, nechá se zmrazit s tím, že procitne za tři sta let na nové planetě po boku svých rodičů. Jenže se probudí padesát let před plánovaným doletem, a rozhodně to není náhodou… někdo se ji pokusil zabít. Amy se ocitá ve světě lodi Universum, kde všichni vypadají stejně, všichni slepě poslouchají velitele lodi Otce a jen díky zásahu Otcova následovníka, Syna, ji nevyhodí do vesmíru, protože Odlišnost je první příčina konfliktů. A Amy není odlišná jen barvou vlasů, ale hlavně pozemským svým původem… Podaří se Amy a Synovi přijít na to, co se na lodi děje, než bude příliš pozdě?

Všichni to občas zažijeme, to těšení se na knihu, čekání, kdy už konečně vyjde a pak ta radost, když je konečně doma… To očekávání, se kterým se pouštíme do čtení… A teď nemluvím o pokračování, těch se člověk nemůže dočkat už automaticky. Na Loď mezi hvězdami se těším a chystám už od chvíle, co v lednu 2011 vyšla pod názvem Across the Universe (Napříč vesmírem). Málem jsem se do ní pustila už loni v angličtině, ale pak přišla zpráva, že vyjde i u nás, tak jsem se rozhodla počkat si. A že to bylo dlouhé čekání, ve kterém mi vídat na internetu tu nádhernou obálku vůbec nepomáhalo.

Jenny Downham – Ty proti mně RECENZE

Milostný příběh Mikeyho a Ellie, odehrávající se v současném anglickém maloměstě, v mnohém připomíná protivenství, jimž byli vystaveni Romeo a Julie. Jejich rodiny se nalézají na protikladných pólech sociálního žebříčku. Zatímco osmnáctiletý Mikey se musí starat o své dvě mladší sestry i zoufalou, osamělou matku a vydělávat na jejich holé živobytí, sedmnáctiletá Ellie žádné takové starosti nezná, neboť je dívkou z lepší a dobře situované rodiny. Za normálních okolností by se ti dva nikdy ani nepotkali. Když se ovšem Elliin bratr dopustí na Mikeyho sestře násilného trestného činu, vydá se Mikey svou potupenou sestru pomstít - a nečekaně potká právě Ellie…

Dramatický a mnohovrstevnatý příběh zrcadlí řadu problémů dnešní společnosti. Má člověk, jehož životní postavení je založeno na tom, že je schopen vydělat víc peněz než ostatní, právo chovat se nemorálně? Má oběť zločinu šanci ubránit se proti přesile pachatelových právníků? Dokáže se Ellie ve jménu lásky postavit na stranu pravdy a spravedlnosti, i když tím vystaví bratra vězení a sebe i celou rodinu ostouzení?

Jill Hathaway – Děsivé splynutí: Vidím to, co vrah RECENZE

Středoškolačka Vee je normální dívka, která řeší problémy jako každý teenager. Kromě toho však trpí poruchou spánku, která způsobuje dočasné bezvědomí. Během tohoto stavu se Vee ocitá v těle jiných lidí a vidí jejich očima. Jednoho dne se ocitne v těle vraha, který má na svědomí smrt její nejlepší kamarádky. Tento čin zamaskoval jako sebevraždu. Brzy poté zemře další dívka a Vee se začne strachovat o svou mladší sestru.
Stojí před rozhodnutím, zda pátrání ponechat na policii, nebo se do něj pustit na vlastní pěst. Dokáže vrahovi jeho vinu?

Poznámka na okraj: neměl by ty anotace psát někdo, kdo knihu četl? O její nejlepší kamarádku vůbec nejde, jde o kamarádku Veeiny sestry.

Nekonečné série – Když autoři nevědí, kdy přestat

V dnešní době jsou série obvyklejší než jednodílné knihy. Bývá to trilogie, případně tetralogie, ještě únosná může být i hexalogie. Ovšem někteří autoři opravdu nevědí, kdy přestat, a vesele si píší další a další díly. A s tím je, podle mě zvlášť u knih pro děti nebo náctileté, hned několik problémů. 

Zaprvé, pokud knihy nevycházejí nějak extra rychle, ale spíš s obvyklou prodlevou jedna kniha za rok, je tu problém, že z toho vyrostete. Co se vám líbí v deseti letech už vám může v patnácti připadat dětinské a nudné. Co se vám líbí v patnácti vám ve dvaceti může připadat hrozné, a tak dále. Navíc jestliže víte, že série má patnáct dílů, dvakrát si rozmyslíte, než koupíte první díl - pokud nevíte, co od autora čekat. Hodně čtenářů nemá rádo nedokončené série v knihovničce, a investovat do takového množství knížek, které se vám zas tak moc nelíbí… No radši si asi koupíte jednodílnou knížku, případně trilogii.

Obálkové klony #5

TAK MOC POZMNĚNĚNÉ, ŽE JE ANI NEPOZNÁTE...

Už se vám někdy stalo, že jste viděli nějakou obálku a zdála se vám povědomá? Že jste ten obrázek už někde viděli? Je možné, že se vám to jen zdálo, ale taky je možné, že máte pravdu. Nakladatelství totiž často sáhnou po fotce, která už na nějaké knize je. V téhle nedělní (případně pondělní) rubrice vám pokaždé ukážu obálky různých knih, které jsou si velice podobné...

Alex Scarrow – Jezdci časem 2: Predátoři

Liam O’Connor měl zemřít v moři v roce 1912.

Maddy Carterová měla zemřít v letadle v roce 2010.

Sal Vikramová měla zemřít při požáru v roce 2026.

Ale všichni tři dostali druhou šanci – pracovat pro organizaci, o jejíž existenci nemá nikdo ani ponětí. Má jediný cíl: zabránit v cestování časem těm, kteří by chtěli změnit minulost…

Liam, Sal a Maddy byli naverbováni, a jedné časové kontaminaci už se jim povedlo zabránit v minulém dílu této série. Teď ale Foster odešel „do výslužby“ a trojice zůstala na vše sama. Když Liam, nová podpůrná jednotka a skupina školáků skončí v době křídy, je jasné, že se pěkně zapotí při pokusu vše napravit…

Knihy pro mládež – stupidní knížky, co se neustále opakují?

Kdo z vás už narazil na někoho, kdo shazuje žánr Young Adult knih, nebo dokonce fantastiku obecně? Myslím, že všichni jste už někoho takového poznali, a pokud ne, tak vám gratuluju. Já jsem takové štěstí neměla. Můj táta, ač velký čtenář, nemá kouzla a nadpřirozeno rád. Vždycky se na mě se skeptickým výrazem podívá a praví, to už zase čteš nějakou tu tvoji blbost? (až na to, že neřekne blbost…). Díky bohu mi to nezakazuje, ale jeho názor nic nezmění. Nicméně, táta konkrétně je stará škola, pro něj nové knihy většinou znamená špatné knihy a čte tu osvědčenou starou klasiku. Jenže v dnešní době se najdou i mnohem mladší lidé, kteří si myslí to samé.

Veronica Roth – Rezistence | Jedna volba tě může zničit

Připomínám, že kdo nečetl první díl, tato recenze k němu obsahuje spoilery. Pokud vám snad Divergence doteď unikala, zde si na ni můžete přečíst recenzi. Zopakovat události minulého dílu snad ani nebude třeba, jsem si jistá, že je všichni máte v živé paměti, takže...

Rezistence navazuje přesně tam, kde první díl skončil. Tris a Tobias ujíždějí ve vlaku směrem k Mírumilovným. Simulaci Sečtělých se jim sice podařilo zastavit, ale válka mezi frakcemi teprve začíná. Frakce se rozpadají a jejich členové si v sobě nesou následky toho, co se stalo; včetně Tris. Podaří se jí se vším vyrovnat a zvítězit nad Sečtělými? A jsou Sečtělí jejich jediní nepřátelé?

RECENZE: Modrá jako Safír - Kerstin Gierová

Pozor na spoilery k prvnímu dílu, Rudá jako rubín. Na ten u mě sice recenzi nenajdete, ale kdyby byla, týkala by se zhruba této věty: „Přečtěte si to, je to skvělé!“

Být čerstvě zamilovaná v minulosti vážně není dobrý nápad. To si přinejmenším myslí šestnáctiletá Gwendolyn, novopečená cestovatelka časem. Koneckonců mají oba s Gideonem docela jiné starosti. Například jak zachránit svět. Nebo se naučit tančit menuet. A ani jedno není vůbec snadné! Gwen má sice po svém boku několik dobrých rádců, ale když se Gideon začne chovat tajuplně, je jí jasné, že musí své hormony co nejdříve dostat pod kontrolu...

Ze všech nadpřirozených témat, které se v knihách vyskytují, mě nejvíce přitahují čarodějové a cestování v čase. Kdyby mi někdo řekl, můžeš si vybrat mezi čarodějováním a cestováním v čase, asi bych si nedokázala vybrat. Ale jelikož mi tuto otázku zatím nikdo nepoložil, tak můžu pokračovat v rozhodování. A mezitím budu číst knihy, které se týkají těchto témat. Jako třeba tuto úžasnou, skvělou, perfektní sérii Drahokamy od německé autorky Kerstin Gierové.

To nejlepší za květen – srpen 2012

Přečetla jsem 59 knížek, z toho tři audioknihy, dvě knihy ve francouzštině a dvacet šest v angličtině. Sedm jsem si přečetla podruhé (nebo potřetí).

RECENZE: Kelly Creagh – Nevermore „Pravil Havran: Nikdy víc“

Roztleskávačka Isobel Lanleyová je zděšená, když je pro projekt z angličtiny spárována s Varenem Nethersem. Kvůli referátu , který se má odevzdat - to je nefér! - v den důležitého fotbalového zápasu. Varen je chladný, rezervovaný, zatrpklý, jízlivý a dá jí jasně najevo, že by s ní také raději neměl nic společného. Ale když Isobel v jeho deníku objeví podivné zápisky, nemůže si pomoct a znovu si tohohle záhadného kluka s nevyzpytatelnýma očima prohlédne. 
Brzy Isobel zjistí, že hledá výmluvy, aby mohla být s Varenem. Odtahuje se od svých přátel a žárlivého přítele, a ponořuje se hlouběji a hlouběji do tajemného světa; do oblasti, kde ožívají děsivé historky Edgara Allana Poea.

Isobel pomalu ztrácí spojení se svým světem a zjišťuje, že sny, stejně jako slova, mají větší sílu než si představovala, a že nejděsivější skutečnosti jsou v mysli. Nyní musí najít způsob, jak se dostat k Varenovi, než ho stíny jeho vlastních nočních můr pohltí.

Závisí na tom jeho život.

SRPNOVÁ NOVINKA: Foretold – 14 Tales of Prophecy and Prediction

Když byla kniha Spirit Bound v roce 2011 jedním z kandidátů na Knihu Roku 2010, Richelle slíbila, že pokud vyhraje, napíše povídku o Rose a Dimitrijovi, jak se vracejí do Ruska. Vítězství se nakonec nekonalo (myslím, že proti závěrečnému dílu Hunger Games by měli šanci možná tak páté Stmívání nebo osmý Harry Potter), ale nápad na povídku už zřejmě byl v Richellině hlavě, protože nakonec slíbila, že povídku napíše stejně. A nakonec jsme se dočkali, letos v srpnu vyšla kniha Foretold, která kromě dalších třinácti povídek o proroctvích od více či méně známých autorů obsahovala i onu dlouho slibovanou povídku.

Obálkové klony #4 Populární obal - proč ho nepoužít znovu?

KDYŽ JE KNÍŽKA ZNÁMÁ SVÝM OBALEM, JE POTŘEBA Z TOHO CO NEJVÍCE VYTĚŽIT...

Už se vám někdy stalo, že jste viděli nějakou obálku a zdála se vám povědomá? Že jste ten obrázek už někde viděli? Je možné, že se vám to jen zdálo, ale taky je možné, že máte pravdu. Nakladatelství totiž často sáhnou po fotce, která už na nějaké knize je. V téhle nedělní (případně pondělní) rubrice vám pokaždé ukážu obálky různých knih, které jsou si velice podobné...

Co nás čeká v září

Ten čas ale letí… Mám pocit, jako by to bylo minulý týden, co jsem psala článek o tom, co vyjde v srpnu, a už je tu konec prázdnin. Zítra se všichni středoškoláci a základoškoláci vydají do školy (nevím jak vy, ale já to ranní vstávání asi nepřežiju). Letos mám opravdu ohavný rozvrh, čtyřikrát týdně do 16:10. Jak podotkl jeden můj spolužák, to už se do té školy rovnou můžu přestěhovat. I když, doma se mi spí líp než na lavici. Tak si alespoň s sebou budu tahat knížky a budu se snažit toho co nejvíc přečíst o volných (a nudných) hodinách. Snad se mi bude dařit přispívat na blog pravidelně a nezanedbávat ho. (V nejhorším budu zanedbávat školu, podle toho, co nám řekla učitelka občanky, tak jedničky z látky, kterou bereme ve třeťáku nedává, tak proč se snažit?)

Ale to vás asi nezajímá, tak přejdu k tomu, co ano. Se zářím nám začíná podzimní sezóna knih, takže můžeme očekávat, že jich vyjde velká spousta. To zase bude nápor na naše peněženky, co říkáte? : )

Jak může knihomol přivést své přátele k šílenství, snadno a rychle

Od začátku roku jsem přečetla 114 knížek, loni okolo 180. Když tahle čísla někde zmiňuji, často na mě lidi valí oči, a diví se, jak toho můžu tolik přečíst.(A já přitom znám na Goodreads takové, kteří toho přečtou o dost víc.) To snad nedělám nic jiného? No, rozhodně dělám, ale čtení je nesmazatelnou součástí mého života. Velice zřídka mám den, kdy nepřečtu ani řádek. A když nečtu, tak na knihy často alespoň myslím. Uprostřed nudné hodiny chemie se mi myšlenky stáčí k té knize, co mám zrovna rozečtenou (nebo si čtu pod lavicí, když to jde).

Moji nejlepší přátelé samozřejmě čtou taky, ale ne tolik, co já. Nemají čas, tolik je to nebaví… Ale pořád čtou, což se o určité části lidstva říct nedá (samozřejmě až na Stmívání, to všechny moje spolužačky přečetly a rozplývaly se nad tím. Ale o tom jindy.) A přátelství se mnou by jim ani nic jiného nedovolilo… Občas mám pocit, že jsem chodící katalog knih. Kdy vyjde tahle knížka? Zeptejte se mě. Je tahle knížka dobrá? Zeptejte se mě. Pomůžu, poradím. I když to nebudete chtít.

Jak přivést vaše přátele k šílenství, krok za krokem

Bree Despain – The Dark Divine RECENZE

Marnotratný syn | Nebezpečná láska | Smrtelné tajemství

Grace Divine - dcera místního pastora - vždycky věděla, že tu noc, kdy Daniel Kalbi zmizel a její bratr Jude se vrátil domů pokrytý vlastní krví, se stalo něco hrozného. Teď, když se Daniel vrátil, si Grace musí zvolit mezi rostoucí náklonností vůči Danielovi a věrnosti vůči svému bratrovi. Jak se Grace dostává k Danielovi blíž, dozvídá se pravdu o oné tajemné noci a způsob, jak by mohla zachránit ty, které miluje. 

Ale mohlo by ji to stát věc, které si cení nejvíce: její duši.

Nevím, jestli jsem jediná, nebo to tak dělá každý, ale pomalu od začátku knihy si říkám Tohle budou tak čtyři hvězdičky… tři… a pak to v průběhu knihy klesá či stoupá. U The Dark Divine jsem byla dlouho odhodlaná dát 3 hvězdičky, po dvou třetinách to stouplo na 3,5 a nakonec dávám čtyři. Přes nic neříkající začátek mě to totiž dokázalo docela překvapit.

Obálkové klony #3 - Jeden originál, tři klony

KOLIKRÁT MŮŽETE POUŽÍT JEDNU FOTKU ANIŽ BY SI TOHO NĚKDO VŠIML...

Už se vám někdy stalo, že jste viděli nějakou obálku a zdála se vám povědomá? Že jste ten obrázek už někde viděli? Je možné, že se vám to jen zdálo, ale taky je možné, že máte pravdu. Nakladatelství totiž často sáhnou po fotce, která už na nějaké knize je. V téhle nedělní rubrice vám pokaždé ukážu obálky různých knih, které jsou si velice podobné...

Obálky z celého světa: Modrá krev + Anketa

Tak, včera jsem zase prošla web křížem krážem a našla jsem spoustu více či méně povedených obálek. Dneska to bude k sérii Modrá krev od Melissy de la Cruz, která u nás vychází v nakladatelství BB art. Ač se najdou mnozí, kteří mé nadšení nesdílí, mě se první dva díly dost líbily. A i ty zahraniční obálky jsou místy dost dobré.

USA

USA