pondělí 30. dubna 2012

Lauren Oliver - Chvíle před koncem RECENZE

Každý se asi alespoň jednou zamyslel nad tím, jaké je to po smrti. Přijdete do Nebe, či do Pekla? Reinkarnujete se? Nebo prostě po smrti není NIC? Ale přemýšleli jste někdy o posledním dnu před smrtí? S kým ho strávíte, co budete dělat? Jaké budou vaše Chvíle před koncem? 

Samantha Kingstonová má vše, co by si mohla přát: perfektního přítele, perfektní kamarádky, perfektní všechno. V pátek 12. února se Sam probudí, jde do školy, potom na večírek a pak… umře. Jenže to má háček. Probudí se znovu, opět v pátek 12. února. Sam dostává jedinečnou šanci napravit chyby, jichž se dopustila. Může sedmkrát prožít svůj poslední den. 


Některé knihy má čtenář po přečtení několika stránek „přečtené“ a hned tuší, jak budou probíhat i jak skončí. Naopak od jiných knih vůbec neví, co čekat. Lauren Oliverová se povedlo napsat Chvíle před koncem tím druhým způsobem. Jedinou možností, jak se dozvědět konec, je knihu dočíst. Buď to, anebo pořízení delfského Orákula. Ale byla by opravdu škoda připravit se tím o čtení

Snažte se nesoudit. Nezapomeňte, že jsme stejní, vy a já. Taky jsem si myslela, že budu žít věčně. (str. 108) 

V příběhu se nevyskytují akční honičky či hledání pokladu. Nadpřirozené bytosti nečíhají ani ve škole ani na hřbitově u lesa. Na bedrech hlavních hrdinů nespočívá záchrana světa. Přesto je příběh napsaný tak napínavě, jak to jen jde. Jakmile se čtenář dostane přes úvodní fázi (Samanthin první den), která je trochu pomalejší, už se to jenom zlepšuje. A ještě více zlepšuje. V poslední třetině se odložení knihy stává jednoduše nemožné, takže ji čtenář dočte, i kdyby to mělo znamenat být vzhůru do dvou do rána a poté po tom nekřesťansky brzkém vstávání všechny kolem oslnit vzhledem chodící mrtvoly s krví podlitýma očima. 

Další věc k zapamatování: naděje udržuje člověka při životě. Dokonce i když jste mrtví, je to to jediné, co vás udržuje při životě. (str. 113) 

Autorka má jednoduše perfektní styl psaní. Nápad je dobrý, ale právě podání příběhu dělá z průměrné knihy výbornou. Popisuje i maličkosti, kterých si člověk běžně nevšímá, a to důkladně avšak bez jakýchkoliv nudných momentů. Celá kniha je dost emotivní, ale konec představuje příslovečnou třešinku na dortu, která zajistí, že Chvíle před koncem zanechají na svém čtenáři dojem. Příběh je důkladně promyšlený a do poslední chvíle nutí doufat ve šťastný konec. 

 Hlavní hrdinka by si na začátku knihy rozhodně nezasloužila titul Miss Sympatie. Má typické chování populární dívky, která je zvyklá dostat, cokoliv si zamane. S postupem knihy se ale pozvolna mění, začíná si všímat věcí, o kterých dřív neměla ani ponětí. Zjišťuje, že i zdánlivě bezvýznamné maličkosti mají důsledky, a jak velkou roli hraje v životě náhoda. Rozdíl mezi Sam na začátku a na konci je opravdu markantní. 

Tolik věcí zkrásní, když se člověk pořádně podívá. (str. 277) 

Chvíle před koncem patří mezi to nejlepší, co můžete mezi knihami pro náctileté sehnat. Takže pokud vás už unavují nadpřirozené bytosti a chcete si přečíst něco lepšího, sáhněte po tomhle. Je to jedna z těch knih, které stojí za to číst několikrát.

100%

4 komentáře:

  1. Já-si-tu-knížku-chci-MOC-přečíííst!!

    OdpovědětVymazat
  2. Musím souhlasit, kniha je nezapomenutelná ;) patří mezi mé najoblíbenější a to není ani moc fantasy, kde jsou upíři, vlkodlaci, démoni a jiné příšerky :D hezká recenze :))

    OdpovědětVymazat
  3. Tvá recenze se mi moc líbí, rozhodně máš pravdu. Jediné co mi brání si knížku znovu přečíst je to, že mi bude znovu mrzet ten konec :/

    OdpovědětVymazat
  4. Je mi líto, že není online ke stáhnutí :( Už jsem to obrečela páč mi kámlškybříkaly jak je dokonalá.

    OdpovědětVymazat

Komentáře mě vždycky potěší, a snažím se dopovídat na všechny. Ale prosím, pokud použijete profil Anonymní, aspoň se na konci podepiště. Hodně Anonymních je pro mě matoucí :)