čtvrtek 6. září 2012

RECENZE: Kelly Creagh – Nevermore „Pravil Havran: Nikdy víc“



Roztleskávačka Isobel Lanleyová je zděšená, když je pro projekt z angličtiny spárována s Varenem Nethersem. Kvůli referátu , který se má odevzdat - to je nefér! - v den důležitého fotbalového zápasu. Varen je chladný, rezervovaný, zatrpklý, jízlivý a dá jí jasně najevo, že by s ní také raději neměl nic společného. Ale když Isobel v jeho deníku objeví podivné zápisky, nemůže si pomoct a znovu si tohohle záhadného kluka s nevyzpytatelnýma očima prohlédne. 
Brzy Isobel zjistí, že hledá výmluvy, aby mohla být s Varenem. Odtahuje se od svých přátel a žárlivého přítele, a ponořuje se hlouběji a hlouběji do tajemného světa; do oblasti, kde ožívají děsivé historky Edgara Allana Poea.
Isobel pomalu ztrácí spojení se svým světem a zjišťuje, že sny, stejně jako slova, mají větší sílu než si představovala, a že nejděsivější skutečnosti jsou v mysli. Nyní musí najít způsob, jak se dostat k Varenovi, než ho stíny jeho vlastních nočních můr pohltí.
Závisí na tom jeho život.


Před chvílí jsem dočetla Nevermore a musím říct, že jsem z toho trochu rozpačitá… Většinu knihy jsem si myslela, jak je úžasná a už jsem si v duchu chystala začáteční věty recenze ve stylu: „to je tak úžasné, že by to u nás 100% mělo vyjít“. Nakonec to tak nebude. Většinu čtení se mi knížka líbila, ale ten konec mi dojem ze čtení poněkud zkazil.

Kelly Creagh má velkou představivost. Do své knihy zapojila dílo i život spisovatele Edgara Allana Poea, jehož Havrana (a jeho "Nikdy víc") určitě znáte ze školy. Kniha, kterou vytvořila, je opravdu originální a čtenář nemá nejmenší možnost uhádnout, co se stane. Většina knih má podobnou dějovou linii s nějakou jinou knížkou, ale v tomhle bych přílišnou podobnost k nějaké jiné knize nehledala. Samozřejmě až na typický vztah roztleskávačka/bad boy (nebo v tomto případě goth boy), ale teď jsem mluvila spíš o té záhadnostní rovině. Nedávno jsem v recenzi na The Dark Divine psala, že není příliš předvídatelná, ale Nevermore je dokonce nepředvídatelné. U předvídatelných knih si řeknete, aha, tady půjde o upíry (vlkodlaky, čaroděje, vraždu…) ale tady jsem dlouho neměla nejmenší představu, co jsou ty nadpřirozené prvky, co se děje… ani po přečtení to nedokážu tak úplně pojmenovat. Stejně jako v díle E.A.Poea jsou i zde hororové prvky, což mi přišlo jako příjemná změna (no u kolika YA knížek jste se alespoň na chvíli báli?).

Ale ta kniha je opravdu DLOUHÁ. Pět set padesát stran je dlouhá kniha i pro mě. Přesto se mi to většinu knihy četlo pěkně. Od dvaceti do pětasedmdesáti procent se mi to četlo dokonce výborně. Ale pak nastal velký zvrat, Isobel se přenesla do snové země, a mě to začalo tak nudit. Těch poslední sto dvacet stran jsem četla od pondělí do čtvrtka, a přistihovala jsem se, že už chci, aby to skončilo, že vůbec netuším, co se v tom odstavci píše… V této části je totiž spousta popisů snového světa, a ten je potřeba vylíčit patřičně barvitě… A to mě moc nebavilo. Kdybych to četla v češtině, možná by to bylo lepší, protože jsem neznala nějaká slovíčka, co tam byla použita, ale pořád… nuda. Úplný konec měl své světlejší chvilky, ale stejně… docela mi to zkazilo chuť ze čtení knihy. Poslední stránky přišly, skončily otevřeně a já na další díl ani trochu nemám chuť.

A co se mi na knize nejvíc líbilo? Varen. Kde byl Varen, četlo se to nejlépe. Vprostřed jsem se musela pořád uculovat. A usmívat od ucha k uchu. Romance mezi nimi se vyvíjela pomalu, žádné velké vyhlašování nehynoucí lásky se nekonalo, a než se konečně políbili, už jsem měla nervy nadranc. :) Prostředek knihy byl opravdu nejlepší, ten by si zasloužil to české vydání xD ale beze zbytku knihy to asi nepůjde… Isobel je taktéž sympatická, není protivná jako populární holky bývají, a ani není, díkybohu, blbá. Z postav se spíš chovali divně její rodiče, kteří jí nechtěli dovolit jít někam s Varenem, a to ani pracovat na školním projektu… Ale to jen taková poznámka na okraj, nic, co by mě při čtení extra otravovalo.

Takže, shrnutě, dlouhá kniha, velmi povedený prostředek, nic moc konec, výborná romance. Spíš doporučuji, je tu šance, že ten konec vás nebude nudit jako mě – není to převládající názor, knížka je čtenáři spíše milována.

Autor/ka: Kelly Creagh
Originální název: Nevermore
Série: Nevermore, trilogie
Datum vydání: US:31.8.2010
CZ překlad: není
SK překlad: není
Počet stran: 543 v EN/Hardback
Moje hodnocení: 75%
Hodnocení na Goodreads:  3,99 při 9 745 hodnoceních

9 komentářů:

  1. na tuhle knížku se chytám už hodnou chvíli, ale je to první recenze, kterou čtu a která není tak lichotivá jako ostatní..tak aspoň na ni nebudu tak natěšená a když mě nenadchne tak nebudu zklamaná:)takže se nechám překvapit, ale radši bych si to přečetla v aj, protože s angličitnou to bude horší :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Doufám, že se ti to bude líbit víc, než mě :) Já se taky snažím nemít příliš velké očekávání, ale někdy to prostě nevyjde... :D

      Vymazat
  2. Já jsem knihu četla už hodně dávno, ale četla jsem ji dvakrát a je to moje asi nejoblíbenější fantasy kniha. S tvojí recenzí naprosto nesouhlasím a to ne proto, že bych nebyla schopna přijmout jiný názor, ale že tvoje argumenty většinou nedávají smysl.

    1. Psát o tom, jak je kniha nepředvídatelná (btw stylisticky je věta "Nedávno jsem v recenzi na The Dark Divine psala, že to není příliš předvídatelné, ale tohle je dokonce nepředvídatelné." naprosto příšerná, ale takových je tam více - slova jako "přistihovala", "záhadnostní rovině"), ale hned na začátku vyzradit, co přesně je vlastně ten mysteriózní prvek - sny. To je hodně velký spoiler, který by se u recenze v žádném případě neměl objevit.Další spoilery typu "a než se konečně políbili, už jsem měla nervy nadranc." by se taktéž neměly objevovat, ne, že by to nikdo nečekal, ale přece jen je to "zásadní" prvek.
    2. Charakteristika postav je naprosto nepřesná. Varen: rozhodně není zatrpklý - vše vidíme z pohledu Isobel a pro ní je naprosto odlišný od všeho, co zná, ale rozhodně ho ani ona nevidí jako zatrpklého. Isobel: "Isobel je taktéž sympatická, není protivná jako populární holky bývají, a ani není, díkybohu, blbá." Isobel je při prvním setkání s ní protivná a namyšlena a sebestředná. Zná svůj svět roztleskávaček a na Varena se dívá skrz prsty. A co se týče její inteligence - moc tam toho o jiných předmětech než angličtině nebylo, takže nevím z čeho usuzuješ jestli je blbá nebo ne, protože pokud je to na základě jejího výkonu na té eseji, tak za celou dobu sotva byla schopna přečíst jen některá z děl od Poea (btw ne každý rozumí poezii, já osobně mám taky často problém, ale na díla od autora jako je Poe najdeš spoustu odkazů a rozborů na netu, takže trocha entuziazmu a mohla to pochopit). Rodiče: jestli si dobře pamatuji *spoiler: maminka psala na univerzitě práci na Poea, takže při prvním setkání s Varenem si jej hned oblíbila a pozvala ho i myslím na večeři, takže věta "rodiče, kteří jí nechtěli dovolit jít někam s Varenem" je opět nepravdivá. Jediný, kdo měl s Varenem problém, byl její otec a řekněme si upřímně, který otec by byl nadšený z toho, že si jeho dcera dotáhla domů goth boy (který se jen tak mimochodem nerovná automaticky s bad boy - Varen není bad boy ani v nejmenším).*end of spoiler
    3. "Svět, který vytvořila, je opravdu originální " Kdybys četla některé z Poeových povídek (obzvlášť The Masque Of The Red Death, na které je celý snový svět postaven), tak by ti došlo, že ten "svět" originální není, ale její pojetí a vtažení Poeva světa do její knihy, je originální. Dalším bodem je tvoje nepochopení a tím pádem nutná nuda během závěrečné fáze. Tato kniha má hodně složitou angličtinu a popis snů je hodně poetický, proto ne snadno pochopitelný, ale to bohužel neznamená, že tato část knihy je nudná, jen to znamená, že tvoje znalost angličtiny a Poea byla nejspíš nedostatečná.
    4. Informace typu, že kniha je opravdu dlouhá je myslím trochu nevhodná u recenze (Za dlouhou knihu považuji třeba Hra o Trůny a další díly - ne 500 stran.)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobře, chápu, že nesouhlasíš, každý máme jiné názory. Viděla jsem spoustu výborných recenzí, takže jsem se na knížku dost těšila, a zklamalo mě to.
      K těm spoilerům: na začátku je to překlad oficiální anotace (té, co je na Goodreads. To, že se políbili, jako spoiler taktéž nepovažuju, protože myslím, že u tohohle typu knih je to celkem jasné.
      Varen - zatrpklý. Taky bych to přesně tahle neřekla, ale zase, je to překlad anotace, a tam v angličtině píšou "sardonic", což znamená sardonický, trpký, zatrpklý. Jiný význam tohohle slova neznám, pokud ty ano, ráda si ho poslechnu a opravím.
      Isobel na mě nepůsobila protivně, ne tak, jako jiné namyšlené holky. To, že není blbá, nesoudím podle jejích předmětů, ale podle chování. Nepřicházela jsem na záhady o milion let dříve než ona. Hrdinky typu Luce, Ever a jim podobné, kterým nic nedochází, považuji za pitomé.
      K rodičům: později se mamka napravila, ano, ale na začátku se musela Isobel tajně vyplížit z domu, aby šla za Varenem pracovat na projektu do školy.
      Svět, který vytvořila, je originální opět ve smyslu mezi ostatními YA knihami. To, že tam je něco jiného než obvyklí upíři a vlkodlaci. Ale možná by znělo lépe kniha namísto svět.
      Ano, je pravděpodobné, že trochu ta nuda souvisela s těžkou angličtinou, ale ne zcela. Prostě mě to na konci nebavilo. A psala jsem na konci, že to je můj názor, že ho možná budou mít ostatní čtenáři jiný, nepsala jsem to ve stylu: kniha je na konci nudná.
      Proč to není vhodná informace? Já za dlouhou knihu považuji knížky nad pět set stran, a to už sem zapadá. Není to extra dlouhá kniha jako Hra o trůny (kterou mimochodem zrovna čtu, a přes svou délku a taktéž těžkou angličtinu mě to baví mnohem více než konec Nevermore), ale delší už je.
      Ke stylistickým větám: každý někdy udělá chybu, ale já to zase jako tak špatné nevidím. S Bad boyem máš pravdu, to není tak úplně pravda, ale ani to není úplná nepravda. Varen není ani good boy.
      Doufám, že jsem ti odpověděla na vše, teď už musím jít, až se vrátím, znova to všechno pročtu a případně odpovím, na něco, na co jsem možná zapomněla.

      Vymazat
  3. A tak to já naprosto souhlasím,dala jsem jí dokonce jen tři hvězdičky,přesně stejné pocity,nejvíc mě bavil prostředek,tam kde byl Varen a konec se strašně táhnul,v té snové zemi to bylo o ničem. Tahle knížka má určitě potenciál,ale k dokonalosti jí něco chybí.

    OdpovědětVymazat
  4. Hm, o tejto knihe som myslím už počula a mám taký pocit, že čaká kdesi na to-reade. Po recenzii, ale nemám pocit, že sa na to asi nedám. Problémom by mohla byť dĺžka, ale snová zem? vážne. to nie je nič pre mňa. a horory nenávidím. takže tak. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já horory taky nesnáším. Tohle není zas tak hororové, po pár scénách jsem se v noci bála jít se napít, ale rozhodně to není horor od začátku do konce (jako třeba Kruh nebo, uhm Texaský masakr motorovou pilou - na horory nekoukám, tak jsem plácla první, co mě napadlo :) )

      Vymazat
    2. Báť sa v noci piť? No, ja v noci nepijem, ale mohla by som mať problém zaspať. Uvidím, či sa mi to pripletie ešte do cesty. :)

      Vymazat

Komentáře mě vždycky potěší, a snažím se dopovídat na všechny. Ale prosím, pokud použijete profil Anonymní, aspoň se na konci podepiště. Hodně Anonymních je pro mě matoucí :)