úterý 7. srpna 2012

Juraj Šebesta – Když se pes směje RECENZE


Tomáš je kluk z bratislavského sídliště, zrovna mu bylo patnáct, kapesné je směšně malé, holkám ve třídě vyrostla prsa, otec a matka prudí. Prostě těžký život.
Za slupkou drsňáka, který pro sprosté slovo nebo nějakou jízlivost nejde daleko, je ale pořád jen poctivým a hodným klukem, který si chce užívat života, randit, jezdit na kole, chatovat s kámošema a mít kolem sebe lidi, které má rád. Někdy se i tohle zdá jako příliš velká očekávání…

Knížka popisuje život patnáctiletého Tomáše, který žije s rodiči a fenkou Žofkou v Bratislavě. V knize nejde o žádné úžasné události, je to prostě popis všedního života. Kdyby mi někdo řekl, že je to deník jednoho kluka, a všechno se to opravdu stalo, nemám nejmenší potíže tomu uvěřit. V knize je spousta historek, které jsou skutečně nepodstatné, a když o nich přestane být řeč, už nejsou dále potřebné. I to přispívá k tomu dojmu skutečnosti. Život už takový je, není to jedna akční scéna za druhou, jen sbírka menších a větších událostí.