Když sedmnáctiletá Amy opouští
Zemi, nechá se zmrazit s tím, že procitne za tři sta let na nové planetě
po boku svých rodičů. Jenže se probudí padesát let před plánovaným doletem, a
rozhodně to není náhodou… někdo se ji pokusil zabít. Amy se ocitá ve světě lodi
Universum, kde všichni vypadají stejně, všichni slepě poslouchají velitele lodi
Otce a jen díky zásahu Otcova následovníka, Syna, ji nevyhodí do vesmíru,
protože Odlišnost je první příčina
konfliktů. A Amy není odlišná jen barvou vlasů, ale hlavně pozemským svým
původem… Podaří se Amy a Synovi přijít na to, co se na lodi děje, než bude
příliš pozdě?
Všichni to občas zažijeme, to
těšení se na knihu, čekání, kdy už konečně vyjde a pak ta radost, když je
konečně doma… To očekávání, se kterým se pouštíme do čtení… A teď nemluvím o
pokračování, těch se člověk nemůže dočkat už automaticky. Na Loď mezi hvězdami se těším a chystám už
od chvíle, co v lednu 2011 vyšla pod názvem Across the Universe (Napříč
vesmírem). Málem jsem se do ní pustila už loni v angličtině, ale pak
přišla zpráva, že vyjde i u nás, tak jsem se rozhodla počkat si. A že to bylo
dlouhé čekání, ve kterém mi vídat na internetu tu nádhernou obálku vůbec
nepomáhalo.
