čtvrtek 21. února 2013

Krystyna Kuhn – Popelčina kletba Zhodnocení


Internát Havraní hnízdo leží v odlehlém malebném údolí. Všechno je až příliš krásné – ovšem jen do okamžiku, kdy jedna ze studentek spadne dolů ze střechy zvonice a idyla se promění v noční můru. Proč to udělala a raději zvolila smrt? Jula, nová studentka internátu, začne pátrat, ale u spolužáků naráží jen na zeď naprostého mlčení. A pak se náhle začnou události strašidelně opakovat…

Pokud jste o Krystyně Kuhn slyšeli, pravděpodobně to bylo v souvislosti s její sérií Údolí. Z té u nás zatím vyšly dva díly. Ovšem debut u nás měla autorka už v roce 2009, kdy jí u nakladatelství Víkend vyšly dvě knihy, Past na Sněhurku a Pohádkový zločin. V roce 2011 je následovala právě kniha, o níž budu dnes mluvit, Popelčina kletba.


Popelčina kletba je docela tenká knížka, má jen něco málo přes dvě stovky stránek, a proto není divu, že jsem ji přečetla za necelé tři hodiny a v podstatě na posezení. Nečekejte žádné paranormální prvky, žádné zvláštní schopnosti nebo záchranu světa. Popelčina kletba staví na docela obyčejném principu záhady. Je napínavá a jako správná záhadná knížka je i… překvapivě, záhadná.

S hlavní hrdinkou Julou jsem se snadno sžila a držela jsem jí palce i ji litovala. Žavila jsem mozkové závity, když jsem přemýšlela, kdo je za co odpovědný a kdo je ve všem naopak zcela nevinně. Ale nejvíc ze všeho jsem se těšila na další a další zápisky z deníku Kiry, mrtvé studentky. Deníkové zápisky mě vždycky bavily, ať už je v nich napsána celá kniha, nebo hrají pouze vedlejší roli. Oproti knížkám s nadpřirozenou "havětí" je to bylo o to strašidelnější, že se to klidně mohlo stát. A to komukoli...

Tak nějak nevím, co bych řekla víc – byla to jen taková tenounká knížečka, která ve mně nezanechala tolik pocitů, abych napsala pořádnou recenzi. Ale zmínit se o ní prostě musím, protože si knížka zaslouží trochu víc pozornosti, než se jí dostává. Pokud někdy nebudete vědět, po čem sáhnout, zkuste jí. Tak a teď už snad jen říct, že si určitě přečtu další autorčiny knížky. Jestli budou alespoň tak dobré jako Popelčina kletba, mám se jistě na co těšit.

Autor/ka: Krystyna Kuhn
Originální název: Aschenputtelfluch
Série: není
Datum vydání: Něm: 2009/ CZ: 2011
CZ překlad: Víkend, Jana Führmann Vízdalová
SK překlad: není
Počet stran: 224 v CZ/vázaná
Cena: 219,- Kč
Moje hodnocení: 80%
Hodnocení na Goodreads: 3,61 při 44 hodnoceních

5 komentářů:

  1. Jsem ráda, že tě knížka nezklamala... :) Pohádkový zločin se mi líbil o něco méně, Past na Sněhurku jsem bohužel nečetla, v knihovně ji nemají. =( Ale těším se na druhý díl Údolí, který mám zrovna vypůjčený. Líbí se mi, jak píše, ty knížky jsou hodně čtivé a i příběh je většinou dobře promyšlený a ne až tak předvídatelný.

    OdpovědětVymazat
  2. Vyzerá to zaujímavo. S tými rozprávkovými postavami mi to pripomína Once upon a time, ale nemyslím, že sa na túto sériu dám. Náhodne som si vzala z knižnice Udolie a neoslovilo ma to (fajn, som iba na 3 kapitole no aj tak). :D

    OdpovědětVymazat
  3. Takéto knižky mám rada. Ale ešte som o tejto autorke nepočula :)

    OdpovědětVymazat
  4. Tahle knížka je super, se vším s tebou souhlasím :)
    Četla si Pohádkový zločin ( sice není tak dobrý jako Popelčina kletba, nebo Past na Sněhurku, ale celkem ujde ), nebo Jed Šípkové Růženky ( tuhle knížku jsem si teď půjčila ).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Od Krystyny Kuhn jsem zatím četla jen tuhle Popelku :) Ale pokud to někdy uvidím v knihovně, nejspíš se k tomu ještě vrátím :)

      Vymazat

Komentáře mě vždycky potěší, a snažím se dopovídat na všechny. Ale prosím, pokud použijete profil Anonymní, aspoň se na konci podepiště. Hodně Anonymních je pro mě matoucí :)