čtvrtek 5. září 2013

Morgan Matson – Amy a Roger: Na cestě | Cesta přes Ameriku nikdy nevypadala lépe



Nevím jak na vás, ale na mě obálka knihy Amy a Roger: Na cestě působí hrozně letně. Dva lidé držící se za ruce na silnici zalité sluncem… A protože léto už pomalu prohrává svůj boj s podzimem, a já si ho chtěla ještě o něco prodloužit, a protože teď mám vyloženě období „nebaví mě paranormální knížky“, věděla jsem, že se do toho musím pustit co nejdříve. Naplánovala jsem společné čtení s Fée a Vendeou (což ve finále vypadalo tak, že měly půlku přečtenou ještě než jsem dorazila ze školy a knihu začala, takže tak…) a plna očekávání jsem se do toho pustila.

Sedmnáctileté Amy se před několika měsíci zhroutil celý svět. Její otec zemřel a od té doby se rodina pomalu rozpadá – minimálně co se vzdálenosti týče. Matka oznámila dětem, že se stěhují ze slunné Kalifornie do Connecticutu, a jejího bratra zase závislost přivedla až do léčebny v Severní Karolíně. Amyina máma se odstěhuje předčasně, zatímco Amy v Kalifornii dokončuje ročník. Ale jak dostat na druhou stranu USA Amy i jejich auto? Odpověď je nasnadě: Amy ho tam odveze. Je tu jen malý háček, Amyin otec zemřel při autonehodě a ona se od té doby bojí řídit. A tady přichází na scénu Roger, známý rodiny, který se potřebuje dostat za otcem do Philadelfie. Další road trip může začít…



   „Nepamatuju si žádného Rogera. Ani Marilyn, když už jsme u toho.“
   „No,“ začala, a bylo jasně slyšet, jak se snaží udržet pozitivní tón hlasu, „tak se s ním budeš moct seznámit teď. Naplánovala jsem vám trasu. Mělo by to zabrat čtyři dny.“
   Otázky ohledně toho, kdo si pamatuje co, najednou ztratily význam. „Počkej chvíli,“ dožadovala jsem se a křečovitě u toho prsty svírala okraj kuchyňské linky. „Ty chceš, abych strávila čtyři dny v autě s někým, koho vůbec neznám?“
   „Vždyť jsem ti říkala, že se znáte,“ kontrovala matka, evidentně připravená konverzaci zakončit. „A Marilyn říká, že je to milý chlapec. Dělá nám velkou laskavost, tak si toho, prosím tě, važ.“ (str. 23)


Mapy, účtenky a hlavně… hudba!
Pokud vás Amy a Roger zaujmou natolik, že je zvednete a alespoň zběžně do nich nahlédnete, určitě brzy narazíte na první výjimečnost této knížky: její grafické zpracování. Autorka totiž o road tripu nejen napsala – ona jich několik i sama podnikla. Kniha je proložená fotografiemi z míst, které naší hrdinové (a Morgan Matsonová) navštívili, dále účtenky za nákupy nebo poznámky do cestovní knihy. A hlavně, playlisty. Protože k pořádné cestě autem patří i hudba, a v knize najdete i seznamy písní, které Amy s Rogerem během cesty poslouchali. Seznamy jsou i na Youtube, takže si je klidně můžete při čtení pustit. Já to tak udělala, a hned to dodá čtení tu správnou atmosféru.


„Myslím však, že je fér tě varovat, všechny ty písničky o Kalifornii lhaly.“ – The Lucksmiths (str. 26)


Týden na cestě, nic víc, nic míň
Amy a Roger: Na cestě není žádný prcek; někdo může považovat 400 stran už za dlouhou knihu (pro mě už je 400 takový pěkný průměr), ale to příběhu vůbec neubírá, neobávejte se zdlouhavosti nebo utahanosti. Tolik se toho tam neděje… ale vlastně pořád něco. Události v ní popsané (s výjimkou retrospektivy) se odehrávají v průběhu méně než jednoho týdne a všechno je opravdu na cestě. Kniha začíná těsně před nasednutím do auta v Kalifornii a končí příjezdem na místo určení. Chvíli jsem měla tendence smutnit, že to není nějak pěkně (a klišoidně – ale člověk občas klišé potřebuje) ukončené, třeba ve stylu epilogu „o rok později“, ale po chvíli mi došlo, že takhle je to opravdu lepší. Kniha ukazuje jen cestu, a to nejen přes celou Ameriku, ale i „duševní cestu“ Amy a Rogera, jejich osobní vývoj. Co bude dál? To si musíme domyslet. Vždyť ani v životě není žádný opravdový konec, je jen místo, kde přestanete vyprávět. 

Pohodové čtení s vážnějším nádechem
Po dlouhé době se mi zase do rukou dostala kniha, která se čte úplně sama a neměla jsem problém přečíst ji rychle (i když stále ne tak rychle jako Fée a Vendea). Podobně jako u New Adult knížek i tady měla hrdinka trochu problém s minulostí, přesněji řečeno jednou traumatickou událostí. Retrospektivně je s tím obeznámen i čtenář, zatímco Amy se s tím postupně vyrovnává. Ale i přesto je Amy a Roger hlavně milá letní oddechovka. Dost mi to připomíná knihy Sarah Dessen, ale o chlup lepší.


„Zítra to bude lepší.“
„Ale co když ne?“ zeptala jsem se.
Walcott se usmál a konečně to cédéčko pustil. „Tak si to zítra řekneš znovu. Protože to už to tak třeba bude. Nikdy nevíš, ne? A jednou zjistíš, že to opravdu lepší je.“ (str. 212)


Krajina nebo kluk, to je oč tu běží!
Ale teď už k tomu, co vás všechny určitě zajímá. Přeskočí mezi hrdiny okamžitě jiskra a máte očekávat otravné zamilované vzdychání na 350ti stranách? Ne. Amy Rogera zrovna poznala, a ano, je jí sympatický, ale žádná okamžitá láska. Vztah protagonistů se v průběhu knihy vyvíjí, a mám pocit, že celkem uvěřitelně. Spíš než na své pocity ohledně Rogera se Amy soustředí na minulost a vztahy s rodinou a popisuje i krajinu. To je další věc, co se mi na knize velice líbila, ta dlouhá, zdánlivě nekonečná jízda různorodou krajinou. Zkrátka je vidět, že tohle všechno autorka zažila na vlastní kůži. Působí to dost reálně. Tohle je prostě knížka, po jejímž přečtení budete mít chuť vydat se na vlastní road trip… Ale jelikož pochybuju, že je to ve vašich možnostech, budete si muset vystačit s vyprávěním Morgan Matsonové. Je to nepochybně důstojný náhradník. 

Chtěla bych poděkovat nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzního výtisku!

Autor/ka: Morgan Matson
Originální název: Amy and Roger's Epic Detour
Série: není
Datum vydání: US: 2010/ CZ: 2013
CZ překlad: CooBoo, Martina Buchlová
SK překlad: není
Počet stran: 420 v CZ
Cena: 249,- Kč
Moje hodnocení: 85%
Hodnocení na Goodreads:  4, 09 při 20 440 hodnoceních


14 komentářů:

  1. Znie to milo, škoda, že na takéto knihy moc nie som. Pekná recenzia, dosiahla si, že mám chuť si to prečítať, i keď viem, že by sa mi to asi nepáčilo. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky - ale asi radši dej na intuici. Já třeba můžu stokrát poslouchat, že ta nová ER nebo Urban Fantasy je skvělá a stejně mě to bude nudit, takže už se tomu vyhýbám...
      A člověk si asi musí vybírat, co bude číst, protože "So many books, so little time!" :)

      Vymazat
  2. Tak to už se těším, až se k ní dostanu, vypadá to opravdu dobře... :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, dostaň se k tomu brzy :) To společné čtení jsi nakonec nestihla, co - já málem taky ne, no :D

      Vymazat
  3. Spracovanie knihy je super! Playlisty a fotky, to sa často nevidí. Hádam sa mi ju podarí zohnať. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je! Nevidí, ale zvlášť ty playlisty se mi hrozně zamlouvaly, chtělo by to něco dalšího v tomhle stylu... Tak sháněj :))

      Vymazat
  4. také milé to je.. :D skvelá recenzia :D

    OdpovědětVymazat
  5. Tohle hrozně moc potřebuju, vypadá to skvěle.

    OdpovědětVymazat
  6. Ten konec se mi opravdu líbil, je dobře, že to neskončilo tím 'epilogem o rok později' :-)
    Jooo a je fakt, že jsem sice celou dobu přemýšlela, co to jako je, ale četlo se to opravdu báječně.
    BTW se sestavováním playlistů budu mít asi problém, ty písničky mi nejdou stáhnout :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. co se toho epilogu týče - v další knížce MM, Second Chance Summer, která začíná v Connecticutu a odehrává se rok po Amy a Rogerovi (dějově nijak nenavazuje), vidí hlavní hrdinka Amy s Rogerem někde v cukrárně, drží se za ruce - prostě se o tom jen tak zmíní, ale udělalo mi to radost...

      Vymazat
    2. sorry za toho anonyma, nevšimla sem si návodu, jak to deanonymizovat :P

      Vymazat
    3. Jé, tak to se těším, až si to přečtu, zmínka o postavách v jiné knize je mnohem lepší než epilog :)

      Vymazat

Komentáře mě vždycky potěší, a snažím se dopovídat na všechny. Ale prosím, pokud použijete profil Anonymní, aspoň se na konci podepiště. Hodně Anonymních je pro mě matoucí :)