úterý 29. října 2013

Knihovna, můj oblíbený problém


Ahoj, jmenuju se Freckles a mám problém.

Jsem závislá na chození do knihovny. A půjčování si hromady knih. Nezní to jako něco hrozného? Kdo se mnou nikdy nebyl v knihovně, nepochopí.

Závislost na chození do knihovny je nemoc, o níž je zoufale nedostatečné povědomí. Přitom je to nepochybně jeden z typů tzv. syndromu hromadění knih. Ruku na srdce – určitě jsou mezi vámi tací, kteří také někdy pocítili příznak výše uvedeného syndromu, např.:
  • pocit, že nemáte co číst, přestože máte doma desítky knih
  • pocit, že tuhle knížku prostě nutně potřebujete
  • kupování dalších a dalších dílů příšerné série, protože ji prostě musíte mít komplet
  • nakupování knih, které už vlastníte, protože ta nová edice má tak pěknou obálku
  • kupujete knihy i za cenu toho, že vám nezbudou peníze na jídlo nebo oblečení (pche, kdo potřebuje oblečení?)
  • na přečtení všech položek na vašem to-read seznamu byste potřebovali několik životů nebo alespoň nulovou potřebu spánku, ale přesto pořád přidáváte další?

Ano, syndrom hromadění knih je vážná nemoc. Ale určitě existují povolanější osoby, které by vás o něm měli spravit. Já dneska budu mluvit o svém velkém problému, a to hromadění knih z knihovny.


Jak mi mé knihy přestaly stačit
Začnu pěkně od začátku. Knihomolkou jsem byla už odmalička. K mým raným vzpomínkám patří ty, jak ležím v posteli, a chci po ubohé ochraptělé mámě, ať mi přečte ještě další pohádku a další. Když jsem začala slabikovat sama, ze začátku to nebyla žádná sláva. S oblibou vzpomínám na to, že první kniha, kterou jsem sama a dobrovolně přelouskala mimo školu byl Harry Potter a kámen mudrců. Trvalo mi to jistojistě pár měsíců, ale aspoň jsem se zabavila během svých častých nemocí. Později jsem začala vyžadovat další a další knihy. Několikrát do roka a k Vánocům a k narozeninám. Rodiče záhy začali říkat, že těch knih mám dost a že mi nechtějí kupovat tu osmidílnou sérii, stejně si to přečtu jednou a pak se na to akorát bude prášit (Deltoru jsem od té doby přečetla tak šestkrát).

Příznak číslo jedna: zvyšování hranice
A pak nastal ten den. Díky historii své průkazky ho mohu určit přesně. 16. září 2004. Den, kdy začala moje závislost. V té době jsem chodila do čtvrté třídy a byla jsem nadšená z Enid Blytonové. Měla jsem (od mámy) dovoleno půjčit si jen pět knih. (Máma má občas moudré nápady.) Všechny byly od Blytonové. Jak tak koukám na zbytek toho roku, i při dalších výpůjčkách to byla skoro jen Enid Blytonová.
Za ten první rok (ovšem nebylo to o moc víc než tři měsíce) jsem si půjčila celkem 28 knih.
Druhý rok to bylo 87.
Třetí 131.
Čtvrtý 233.
Pátý 255.
Šestý 264.
Sedmý 373!! Nevím, co jsem v roce 2010 dělala, ale asi to zahrnovalo hodně sedění doma.
Osmým rokem jsem se zase trochu umírnila – začala jsem si psát blog a na chození do knihovny nebylo tolik času – 296 knih.
Loni těch výpůjček bylo 320.
A letos je to k dnešnímu dni 316. Bojím se, že do konce roku překonám svůj rekord z roku 2010. Prosím, pomozte.

Dostatek času se přeceňuje
Dříve jsem měla ve zvyku chodit pro knihy hlavně do knihovny. Když jsem si nějakou knihu hodně oblíbila, vyprosila jsem si ji k narozeninám nebo Vánocům, ale jinak jsem od rodičů slýchala: „Na co to kupovat, můžeš si to půjčit v knihovně.“ A tak jsem to taky dělala. Na základní škole mi stále opakovali, že až budu na gymnáziu, budu se muset víc učit. První čtyři roky gymplu jsem ve škole (a po škole) dělala všechno možné, ale učení to moc nezahrnovalo. Měla jsem celá odpoledne volná a mohla jsem číst ty hromady, které jsem si v naší nejbližší pobočce půjčila. Říkám nejbližší, protože moje průkazka platí v celé síti knihoven, a počet poboček se pohybuje okolo padesáti. Já byla zhruba v polovině poboček. Ale k tomu se ještě dostanu.

Ale tady je kámen úrazu číslo jedna. Naše nejbližší pobočka se rozhodně nerovná největší a nejzásobenější pobočce. A tak se mi často stávalo, že jsem slýchala, že tuhle knihu prostě tady nemají. Mají první a druhý a pátý díl, ale třetí a čtvrtý ne. A tak jsme jednou s mamkou zajely do Ústřední knihovny a to byl poslední hřebík do mé rakve. Je to tam OBROVSKÉ!! A těch knih! Ach. Začalo to o prázdninách. Měla jsem čas a mohla jsem jezdit po celé Praze – na Dejvicích mají Ošklivé? „Mami, já jedu do knihovny!
Ve Vršovicích mají Anděly a démony? „Mami, jedu do knihovny!
Na Smíchově mají to a to? „Mami, já-“ „Já vím, jedeš do knihovny.“

Tady to znám! Támhle je knihovna!
A tak začalo mé poznávání naší metropole. Hledala jsem si, kde jsou jednotlivé pobočky, a pokud byly poblíž metra, vzala jsem svého milovaného pobočníka Plán Prahy a vyrazila jsem. Můj smysl pro orientaci se od té doby značně zlepšil a mám v sebe takovou důvěru, že opravdu bych se neztratila nikde. Metro najdu vždycky. To, jestli najdu něco jiného, je značně diskutabilní. Můj orientační smysl je celkem dobrý. Hej, nesmějte se, vy tam vzadu! Znám vaši adresu! Ne, vážně. Jak jsem tam jednou byla, už se tam neztratím. Špatná zpráva je, že jsem zatím nebyla všude. Ale můj cíl je navštívit všechny pobočky Městské knihovny, takže jednou se k tomu dostanu. Jen tam ještě musí postavit metro

Všeho moc škodí aneb snaživí vydavatelé mi příliš nepomáhají
Bylo nebylo, než začala mánie ve vydávání young adult knih, než začalo mé Goodreads období, než začalo mé blogovací období… Většinu knih jsem si v knihovně půjčila tak, že jsem se procházela a náhodně našla něco, co mě zaujalo. Pak jsem přečetla pokud možno všechny díly série a/nebo všechno od daného autora. Ale pak jsem začala dostávat spoustu tipů. Tohle si musíš přečíst! Tahle knížka, co u nás vyjde, je fakt dobrá! Začala jsem čím dál tím častěji chodit do knihovny pro určité tituly. Co jsem si chtěla přečíst a co měli, to jsem si půjčila. Žádné „to tady nechám ostatním, protože už toho mám dost!“, nýbrž „to si musím vzít, dokud to tu mají, aby mi to náhodou někdo nepůjčil, nutně si to totiž potřebuju přečíst!“ Před pár lety jsem četla všechny YA knihy, co u nás vyšly (více méně). Během loňského roku jsem to vzdala. Když za měsíc přečtu s odřenýma ušima 14-15 knih a vyjde jich 30, tak to nestíhám. Ale i tak si jich pořád chci přečíst tak 15. A nějaké čtu i anglicky. A tady vidíte, kde to šlo všechno do kytek.

So many books, so little time
Až do roku 2009 jsem to, co jsem si půjčovala, stíhala přečíst. Pak už ne. Do knihovny chodím čím dál tím častěji. Ne, že bych nedokázala odolat a musela tam co týden chodit, protože chci, ale končí mi nějaké knížky, a musím je vrátit, pokud nechci platit pokutu. A když tam jsem, tak si prostě musím půjčit XY, na to jsem čekala hrozně dlouho! A hele, není tohle YZ? To tak potřebuju! Z cesty! Cože, že jste tu knihu chtěl/a? No, už máte smůlu, teď ji držím já. (nadsázka – zatím).
Určitě vidíte, že když teď za rok přečtu asi 170 knih, a skoro polovinu z toho tvoří knihy, které jsou moje, tak co dělám s těma 300 knihami? Správně. Neustále s nimi jezdím po Praze a přepůjčuju je. Není to tak nedávno, co jsem si řekla dost! Takhle to už nejde.

Zákrok! Nebo ne?
Spoustu knih jsem vrátila nepřečtených, protože nebyly moje priorita, nestíhám to a vůbec. Bohužel, když jsem byla u toho, tak jsem byla v Ústřední knihovně a zase jsem si půjčila na každé dvě vrácené knihy jednu další. Je to začarovaný kruh. Kdybych jednou do knihovny nemusela tak pět měsíců, abych to všechno přečetla a nepůjčovala si nic nového – a pak bych to najednou vrátila… To by šlo. Ale zatím to vypadá takhle:
Já: „Pojď se mnou prosím do knihovny. Mám dvacet knih a nepoberu to. A za ŽÁDNOU CENU mi nedovol si nic půjčit.
V knihovně
Já: „Jé, tohle a tohle.
Kamarádka: „Říkala jsi, že ti nemám dovolit si nic půjčit.
Já: „Ale tohle se mi skoro hodí do školy.!“ / „Tohle jsem sháněla už hrozně dlouho!
Doma
Já: „Potřebuju důslednější a nelítostnější kamarádky.

Předmět všeobecného pobavení
To jsem . Když si to po knihovně štráduju s hromadou knih. Velkou. A vysokou. Ti, co jsou se mnou v knihovně poprvé, na mě zírají. Knihovnice na mě zírají. Cizí lidé, co jsou taktéž v knihovně, na mě zírají. Jen ti, co už mě trochu znají, mi podají pomocnou ruku. Naštěstí se v knihovně dobře vyznám, takže jsem ještě nikdy do ničeho nenarazila.  Zatím.

Není nic neobvyklého, že se jen tak náhodou zastavím v knihovně, protože jsem šla okolo, a vyjdu z ní s náručí plnou knih, protože jsem zkrátka nemohla odolat – a nemám s sebou nic, do čeho bych je uložila. Tohle už je regulérní posedlost. A nebo jsem jenom megaloman. Taky znám zpaměti číslo své průkazky.

Mé výpujčky v lednu - část 1
Obracím se proto na vás. Protože jsem realista a protože tak 15 – 20 knih, co mám obvykle půjčených, představují učebnice do školy a knihy pro mamku a/nebo tu či onu kamarádku (Jsem taky hodná osoba. Když vidím něco, co vím, že se jim bude líbit, půjčím jim to. Cože, že už jich mám 15? Že to nepoberu? Tsss. Knihovna mě naučila věřit v nemožné.), chtěla bych počet půjčených knih zredukovat na maximálně 30-35. Do konce roku. Teď jich mám 48. Buďte té dobroty a demotivujte mě co se týče knihoven. Potřebuju taky žít normálním životem. 


Mé výpujčky v lednu - část 2
P.S.: Pozitiva závislosti na knihovnách:
  • poznala jsem Prahu
  • nesedím jen doma, ale procházím se – sport!
  • vyplatí se mi kupovat OpenCard víc než kdy předtím
  • neutratím tolik peněz za knihy

…Jo, zítra si rozhodně zajdu do knihovny.



A poslední otázka: co vy a knihovny? Chodíte do nich? Je na tom někdo podobně jako já? Pražáci, prošel někdo z vás podstatnou část pražských poboček? (Zdravím Nel-ly! :) )

47 komentářů:

  1. Freckles, ty jsi číslo. V Brně takový přepych vysokého limitu nemáme, takže 50 knih půjčených fakt nemám. Ale pohybuji se pořád na maximu. Nečtu rozhodně všechno a často platím pokuty, protože nebydlím jen v Brně :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My máme limit 60. Zatím se držím pod ním :) Vůbec je to vina knihovny, kdyby nebyl tak vysoký limit tak jich logicky nemám tolik :D

      Vymazat
  2. Skvělý článek, jinak taky vůbec nestíhám číst knihy z knihovny... Dříve jsem jela do knihovny pro něco konkrétního, přečetla to za pár dní a vrátila s předstihem. Dneska se tam většinou stavím jen když mám cestu kolem (což se stává dost často vzhledem k tomu, že v mém okolí jsou hned dvě pobočky! :D), narazím na pár knížek, které si už chci dlouho přečíst, takže si je půjčím, i když vím, že mám doma několik recenzních výtisků a ještě povinnou četbu a tak nemám vůbec šanci to stihnout. Některé vrátím nepřečtené, některé si prodloužím, ale už se mi i stalo, že jsem měla knihu doma půl roku a stejně jsem ji nepřečetla. :D Ale je pravda, že tolik knih, jako ty, jsem nikdy půjčených neměla. Jinak už jsem taky navštívila docela hodně poboček, poslední dobou ale už chodím jen do těch dvou, co mám blízko, protože toho mám teď na čtení dost...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kam chodíš kromě Pankráce? (Tam už jsem taky tak dvakrát byla! :D)
      Povinnou četbu mám taky z knihovny. To je další věc, k čemu je knihovna dobrá :)
      A co se týče toho půl roku... ehm... nebudu radši komentovat :D

      Vymazat
    2. Vikova, ta je blíž k Budějovické, já bydlím zrovna zhruba mezi těma pobočkama. :D Já si od té doby, co mám čtečku, povinnou četbu stahuju, ale mám z knihovny půjčených několik učebnic do školy.

      Vymazat
    3. Aha.. Tak tam jsem zatím nebyla. Tak někdy... :D
      Já mám radši ty knihy. Líp se v nich listuje a moje ubohá čtečka je už takhle dost plná... :)

      Vymazat
  3. No já jsem na tom hodně podobně jako ty, ale letos jsem to trošku zmírnila, protože to pak nestíhám, i když jsem v pátek byla zase v knihovně a mám doma další bichli :D.. No už teď vím že ty půjčené knihy nestihnu přečíst :D.
    A popravdě, ty jsi asi největší blázen (myslím to v dobrým :D) jakýho jsem viděla, tolik knih z knihovny to jsem fakt u nikoho ještě neviděla, ale fakt tě obdivuju :) že to zvládneš přečíst.. :)
    Jinak se mi tvůj článek moc líbil ;).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je právě ten problém. Nezvládnu :D

      Vymazat
    2. I tak mi přijde, že dokážeš přečíst za měsíc strašně moc knih :), já to v době školy vůbec nedávám :).

      Vymazat
  4. V Praze jen Smíchov, Ústřední, Holešovice a Školská :D Jsem líná :D Ale jestli chceš, někdy s tebou půjdu a to uvidíš, jak jsem důsledná :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chci! :D V nejbližší době mi končejí knihy 12.11., tak když budeš mít někdy okolo čas... :)

      Vymazat
  5. Jsem taky posedlá knihovnou, zrovna dneska jsem vracela 15 knih a "jenom" čtyři jsem si půjčila. Celkem jich mám teď doma 16, jsem zvědavá, kdy se k nim dostanu...
    Oficiálně limit nemáme, ale vidím to tak, že ho kvůli mě asi zavedou. :D Už když jsem docela nedávno měla půjčeno asi deset knih, koukali na mě knihovnice hodně divně, teď se moje výpůjčky pohybují normálně kolem dvaceti a moc se jim to nelíbí. Dokonce mi i vyhrožovali! Prý jestli nebudu knihy vracet, tak budu platit pokutu! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele nepovídej mi to něco o posedlosti s patnácti knihami. Já jich mám 48! :D
      A ty jsi jich patnáct vrátila? Gratuluju.
      Vyhrožujou ti? To je od nich ošklivé.
      Mně se hrozně líbilo, jak v jedné knížce říkala hrdinka knihovnicím: vy mi zakazujete si tu půjčovat knihy? Měli byste být spíš vděční! jsem přece váš největší zákazník! :D (tak nějak :D)
      U nás to je všechno v počítači. Takže pokud nevrátím, počítač začne automaticky načítat zpozdné. A víc jak limit mi to taky nepůjčí - prostě počítač. :D

      Vymazat
    2. Přesně! Vždyť mě tam vidí tak dvakrát do týdne a vždycky si něco půjčím (a nakonec to i vracím :D) a občas i pomáhám vybírat lidem, co tam potkám! By mi měli děkovat! :D
      Pokud mám knihy víc jak 120 dní tuším, tak mi to blokne účet a nic mi to nepůjčí, dokud knihy nevrátím, a je tam určitě taky nějaký poplatek, ale asi takových 15,-, takže to není tak hrozné :D

      Vymazat
    3. Já mám 5 Kč za knihu za den... Takže když mi jich končí 10 a o jeden den se zpozdím, už je to 50... Tak si to hlídám :D

      Vymazat
  6. Páni, musím říci, že jsem se i docela zasmála a ano důslednější kamarádky by to chtělo :D Už si byla na pobočce Měšická? Je to kousek od stanice metra Prosek :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele budeš se divit... Ale jsem z Proseku, takže naše knihovna je ta, o níž jsem na začátku mluvila. Já ale chodím pěšky přes park :D Ty jsi taky odtud? :))

      Vymazat
  7. Ty jo, ty jsi fakt blázen :DD Nemyslím to nijak špatně. Myslím že kdybych bydlela v Praze a měla k dispozici tolik knihoven, tak sem na tom stejně jak ty :) Bohužel bydlím na vesnici, takže máme jednu malou knihovnu :/ Musím říct že ti to fakt závidím. Já sem ráda když v té naší knihovně najdu nějakou zajímavou knížku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, beru to jako kompliment :D
      Já právě taky na začátku byla nadšená, kolik knih tam mají. Jen mám teď kapánek problém ty mraky super knih přečíst :)

      Vymazat
  8. Ty jsi fakt nemocná! :D Ale tak pěkně!
    Neexistuje náhodou nějaká služba, která ti knihu objednanou v jedné pobočce nechá poslat na tu, co ji máš nejblíž? Tím bys sice přišla o to kouzlo poznávání Prahy a různých knihoven, ale zdá se mi to praktické... teda jestli jsem si to nevymyslela :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Existuje. Říká se tomu rezervace a stojí to 10 Kč. To bych byla za chvíli švorc (při tom množstí půjčených knih :D)
      Jinak, nemocná určitě jsem, já jsem ve spánku neklidná a několikrát jsem se vzbudila s boulí na hlavě :D

      Vymazat
  9. No, jak to tak čtu, na tváři se mi pomalu objevuje závistivý pohled. Bydlím v Týnci nad Labem (to je taková díra, že bych se divila, kdyby někdo vůbec věděl, že to existuje :D)
    a do školy chodím v Kolíně - máme knihovnu a jednu pobočku na sídlišti a dost často se mi stává, že nějakou knížku vůbec nemají a nebo nechtěj dokupovat další díly (to pak mám chuť vraždit...). I tak se tam ale knížky dají sehnat a sice nemáme určený limit, ale za to velmi nelítostné knihovnice, které výpůjčky vyšší než takových deset knih odmítají načíst se slovy: "A stihneš to přečíst?" (na tváři se jim rozlévá nevinný úsměv, který už ale znám tak dobře, že poznám, že ve skutečnosti by nejradši řekla "Ty tři navrchu okamžitě vrať do polic!") a nebo "Tohle je ale povinná četba/ žádaná knížka/ první díl a je potřeba to vrátit brzo (tím myslí nejlépe zítra...). Takže domů chodím s takovými 8 - 9 knihami a vždy obdivuji kamarádky, které odchází vždy tak se 2 - 3 knížkami (no chápete to?!?).
    P.S.: Asi se přestěhuju do Prahy!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Budeš mit u dělat konkurenci? :D
      2-3 knížky - ne, nechápu :D
      Co se týče toho, jak mají a nemají díly... Pražská knihovna má povinně všechno alespoň jednou, a většinou i víckrát. V Ústřední mají vše. Jen ne vždycky přítomné, to už bych vážně nepobrala :D
      Všichni máte nějak rázné knihovnice... To bych taky potřebovala. Ta moje se akorát vždycky zeptá: "A četla jsi ten předcházející díl?" Hodná paní :)

      Vymazat
  10. Ja ťa úplne chápem, ja som v tej knižnici v kuse nasáčkovaná :D. Knihovníčkam už leziem dobre na nervy, hlavne keď si vydupávam nové knihy, ktoré ešte nie sú ani obalené, ale oni mi ich musia dať :D :D. Alebo bežne porušený maximálny počet požičaných kníh. Aj dnes som tam bola, ale nanešťastie nič nemali. Ale ty si fakt špeciálny prípad a si chorá :D. Musím sa ja už vybrať do tej Prahy, vy tam máte toľko knihomiest :D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bych řekla: "naštěstí nic neměli" :D
      Ano, přijeď do Prahy, dokud ještě stojí.. (ďábelský smích)

      Vymazat
  11. Začínám si říkat, že jsem vlastně ráda, že do knihovny nechodím, jinak bych na tom byla zcela stejně. Jen by mě zajímalo, přečetla jsi vždy všechny ty knihy, která sis půjčila? :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Buď ráda :D Pořád máš co číst, ne?
      Právěže ne - s postupem času jsem třeba zkonstatovala, že když už se těm Temným vizím vyhýbám 4 měsíce, tak je vlastně ani nepotřebuju číst... a vrátila jsem je :D

      Vymazat
  12. Já taky chodím z knihovny tak s 2-3 knížkama :) Zato ale tak 3x týdně :)
    Naučila jsem se knížky bez milosti odkládat, když se do nich nedokážu začíst nejpozději do 50té stránky (to bys nevěřila, co to zachrání času!) a ty, co mne zaujmou, dočítat a pak hned vracet. A pomáhá spěchat na důležitou schůzku, to pak dovedu i jen vrátit a nejít se ani podívat, co je na regálech...

    Ale je fakt, že mám dlouholetou průpravu...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 3x týdně? To máš asi knihovnu po cestě :D Já se tam vždycky musím vypravit, a cesta tam a zpátky do nejbližší knihovny mi zabere tak hodinu času, to bych asi nestíhala :D
      Já taky nedočítám to, co mě nebaví - přece se s tím nebudu mučit. Pravidlo "zásadně dočtu co začnu" nemám zapotřebí :)
      Já považuju za úspěch, když si dojdu jen pro to, co jsem si vyhlídla na internetu, a cestou k výpůjčnímu pultu si nenajdu nic dalšího. "Jdi, rychle, rovně, koukej před sebe, nerozhlížej se - nebo sejdeš z cesty!" :D to je moje pravidlo :)

      Vymazat
  13. Dobře, tak tohle znám :D 48 jsem jich sice ještě neměla, ale oproti "civilistům" se ty moje výpůjčky přece jen pohybují dost vysoko. Na stranu druhou mě od příliš vysokého počtu odrazuje fakt, že bydlím půlhodinu vlakem od Brna a už takhle umírám, když se s tím táhnu :D Ale nejvíc mě štve, když přijedu do knihovny se seznamem toho, co chci (ano, píšu si seznam, protože jinak to dopadá tak, že z původního plánu si nepůjčím nic, protože na to zapomenu a místo toho si půjčím spoustu jiných knížek :D) a oni skoro nic z toho nemají a musím letět na jinou pobočku :( Když mám čas, tak si hledám alespoň některé na katalogu, jestli je mají nebo ne, ale ne vždycky je moje návštěva knihovny plánovaná a už se mi i stalo, že knížku měli k dispozici, ale než jsem tam dojela, někdo si ji půjčil :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. O ano, tahat to s sebou... to je taky něco. Ale na druhou stranu, posiluju :D
      Seznam! Ty jsi můj člověk! Já mám na účtu seznam toho, co chci, a když přijde do knihovny, jen otevřu a klinu na možnost zobrazit jen ty, co jsou přítomné. Pak už se to snadno hledá.
      A že mi někdo něco vypůjčí než tam dojedu? Smutná realita. Naposledy jsem si kvůli tomu přivstala a vlítla jsem do knihovny hned po otevření, aby mi náhodou někdo něco nevyfouknul :D Když už jsem o prázdninách vstala, tak ať to stojí za to, že :D

      Vymazat
    2. Tak to jsem ráda, že nejsem sama :D
      Já teda nikdy do knihovny před otvíračkou nešla, ale to spíš proto, že to časově nestíhám ne proto, že by mě to nenapadlo :D A rezervovat si to fakt nehodlám, bych se brzy nedoplatila :/

      Vymazat
    3. Taky rezervuju max. čtyřikrát do roka. K některým knížkám se člověk jinak opravdu nedostane, naposledy jsem rezervovala Prázdné místo od Rowlingové. A stálo to za to... :)

      Vymazat
  14. Nesedím len doma, prechádzam sa - šport! :D Toto ma tak nesmierne pobavilo :D A občas si aj pobehneš, keď treba prebehnúť cez prechod, nie? :D Ja som si kedysi vypožičiavala veľa kníh, dnes akurát tak platím pokuty za knihy do školy, ktoré nestíham vrátiť, lebo no... proste som pokutová princezná. Už som si zvykla :D Len v knižnici je to všetkým vždy ľúto, keď dvojtýždňovú knihu nevrátim včas.Každé dva týždne som tam kvôli jej predĺženiu chodila, ale... začala škola, nebol čas trepať sa aj do knižnice :) Ale úplne chápem tvoju závislosť. Ja som si toho tiež furt napožičiavala kopy a neprečítala to. Dnes ide už repertoár knižnice našťastie mimo mňa, zato vlastné domáce knižnice praskajú vo švíkoch a moja izba vyzerá ako v horore - všade knihy. Všade. Na stole, vedľa posteli, na foteli, na zemi vedľa stola... samé kôpky. Popchaté do poličiek ako to len ide. A keď si spravím poriadok, vydrží to týždeň a je to zase všade :D Niežeby som ich nemilovala. Jeden by si povedal - veď ona ich rozhadzuje! Ale tak to nie je. Vždy ich položím nežne jednu na druhú. Len keď niet miesta, neostáva mi nič iné, len ich položiť na zem. Čo už :) Sme chorí. Ale lepšie, ako byť závislí na drogách... i keď... :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, vidíš mi do hlavy, přes přechod zásadně popobíhám!! :D
      Počkej, co je na tom za horor, všude knihy? To je spíš ráj, ne? :D
      Taky jsem je měla všude. Teď mám novou knihovnu, tak mi to snad nějakou dobu vydrží, že se po pokoji budou válet jen ty rozečtené :D I když, těch je taky dost... Asi bych měla udělat další článek o rozečítání dalších a dalších knih... Hm.... To si musím poznamenat! :D

      Vymazat
  15. Neviem si predstaviť, že by som si do radu požičiavala knihy. Pravdepodobne by som ich ani prečítať nestihla, lebo je na to fakt málo času a tým pádom by sa mi zdalo zbytočné doniesť si ich domov, keď by som ich po mesiaci alebo tak aj tak musela vrátiť.
    Okrem toho naša knižnica je biedna (ja mám lepšiu ponuku kníh), takže sa tam veľmi neoplatí chodiť.
    Kníhkupectvo - to je už iná vec. Tam som rada, len ma mrzí, že si nemôžem ponakupovať všetko, čo chcem, lebo nie je za čo. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já právě něco přečtu, ale do měsíce tak 5, 8 maximálně z knihovny... Takže je neustále nosím s sebou na procházky do knihoven... Tolik mobilizace asi zažijí málokdy :D
      Já si na nabídku pražské nemůžu stěžovat... Máme tam opravdu všechno. Díky bohu za to.
      A v knihkupectví se zase dokážu držet. Jednou za čas objednám velkou hromadu knih, ale náhodné koupě... To moc ne. Já si ten nedostatek sebeovládání vybiju na knihovně :D

      Vymazat
  16. Já to mám stejně jako ty :D Mám doma 22 nepřečtených knížek z knihovny, ale ne já musím jít pro další :D Co kdyby tam už nebyly? To nehodlám riskovat :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně! Jenom u nás budou v dobrých rukou... :D

      Vymazat
  17. 60?! O.o my jich můžeme mít 12 :D a v celém městě máme na 50000 obyvatel jednu malou knihovnu, takže když tam nakráčíš se seznamen 10 knih, co prostě MUSÍŠ mít, bývá jich tak 9 zrovna vypůjčených :D ale na nakupování všeho, co bych chtěla, nemám peníze, takže taky neustále chodím do knihovny. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak jelikož můj seznam má nějakých 150, tak se vždycky něco najde, co mají :D

      Vymazat
  18. Waaaaaaau.:D Teda, aj ja som mala pár väčších výpožičiek a tiež mnohokrát beriem knihy, ku ktorým sa potom nedostanem a som v knižnici často, ale toto je nový level.:DD A úžasne napísaný článok ako vždy.:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Neliss :) Tvoje komentáře mě vždycky tak potěší :))
      A buď ráda, že na tom nejsi jak já, to už je vážně někdy utrpení... Ale nedokážu přestat :D

      Vymazat
  19. Jesus, jako bych četla o sobě. Zlato, nic s tebou není v nepořádku, jen se občas necháš trochu unést. :D
    Udělej to. Běž do knihovny a koukej na ty krásný knihy, které na tebe volají, ale prostě na ně nesahej. Pokoušej se mít doma maximálně deset knih a další si nepůjčuj dokud fakticky některé nepřečteš. :D
    (těch deset knih se počítá i s půjčkami pro ostatní, btw. :D)
    Myslím, že bys to mohla zvládnout. Really. Nebo to aspoň zkusit. Vždyť, ten stres z vyprchávající vypůjčky tě musí ubíjet. Mě tedy ano. :D
    Já ti věřím!! :D

    jop, a najdi si jiného koníčka než čtení. Nejlépe nějaký opravdový sport (nerada to říkám, drahá, ale procházky asi nejsou sport jako "sport", který si představuje zbytek světa.) Pomáhá mi to pročistit si hlavu a čte se mi pak o dost líp, taky vím, že kvůli nedostatku času si vážně nemůžu půjčit to všechno, více než deset knih. :D

    OdpovědětVymazat
  20. Do knihovny chodím ráda. A často. Mám to jako takový relax. Samozřejmě nestihám číst všechno, co si půjčím. A na jednu vrácenou si půjčím dvě. Naštěstí jich můžeme mít jen 20.
    Ale v poslední době jsem se zlepšila. Půjčuji si maximálně dvě. Už vím, že to prostě nestihnu přečíst. Nemluvě o tom, že kvůli knížkám z knihovny nestíhám číst koupené. Na ty je času dost. Ty vracet nemusím.
    A chodím jen ke dvěma regálům - novinky a vrácené (to mají v jednom) a pro mládež. Zatím mi tyto dva regály stačí. Vždycky tam ulovím něco, co si chci přečíst.

    OdpovědětVymazat
  21. ahoj

    budete potřebovat, a naléhavě půjčku platit své dluhy? Už jste byla upřena na úvěr od banky? Nebo potřebujete úvěr splatit účty, nebo nastavit společnost? starosti nic víc, Vaše pomoc přichází nyní, společnost Mr.mhay je úvěr půjčky firma, která nabízí všechny druhy úvěrů pro lidi, firmy, které jsou v Potřeba úvěru s nízkou úrokovou sazbou ve výši 2%, kontaktujte nás prostřednictvím e-mailu:
    credithome@blumail.org

    ÚVĚR PŘIHLÁŠKA

    Úplné názvy:
    Částka potřebná jako úvěr:
    Doba trvání úvěru:
    Telefonní číslo:
    Země:
    Stát / Provincie:
    Měsíční příjem:
    Rodinný stav:

    brzy čekají na Vaši odpověď

    Pan mhay burialla

    OdpovědětVymazat
  22. Poskytujeme okamžité půjčky s úrokovou sazbou 2%. Jsme také investoři a můžeme investovat do vašeho podnikání. Další informace získáte na adrese danielmarshallwheeler@gmail.com

    OdpovědětVymazat

Komentáře mě vždycky potěší, a snažím se dopovídat na všechny. Ale prosím, pokud použijete profil Anonymní, aspoň se na konci podepiště. Hodně Anonymních je pro mě matoucí :)