sobota 30. listopadu 2013

Typologie hrdinek



Když člověk nemůže spát a má přímo proti posteli obrovitánskou knihovnu, plus je dost dobré světlo, takže ten někdo na onu knihovnu může hodiny zírat, nic dobrého z toho nevznikne.

Určitě jste všichni prošli alespoň trochou biologie. A hodiny biologie si přímo říkají o poznávačku zvířat a kytek. A určitě jste taky měli hromadu kytek, ryb, ptactva… které vypadaly naprosto stejně? (Tedy, pro mě to byla jediná část biologie, která mě bavila, ale spolužáci mi dost důrazně vysvětlili, že ne, nevidí rozdíl mezi krokodýlem a aligátorem). Ale stejné to není. A stejně tak nejsou stejné všechny knižní hrdinky – rozhodně nejsou všechny napsané podle jedné šablony. Ne, ne… těch šablon je o něco víc.

čtvrtek 28. listopadu 2013

Bez písmenek ani ránu

Zatímco si tak hezky sedím v posteli, mám pro vás jeden menší článek. S knihami to možná nemá tolik společného, ale... třeba to přežijete :) Jsem nemocná, takže za svou soudnost neručím! :D

Nepochybuju o tom, že já i většina z vás patří k těm, co čtou pořád a všude (o tom, kde všude už jsem četla, zase někdy jindy, jo? :) ). Ale co ve škole? Co když si někdy nedejbože zapomenete knihu, a najednou není co dělat? (Většinou, když s sebou táhnu knihu, tak máme ve škole hektický den. Když si ji nevezmu, pak  se vsaďte, že se budu nudit.) Co pak má člověk, který zbožňuje písmenka, dělat? Co si počne, kam se vrtne? Já už mám praxi. Někdy se člověk holt musí zabavit i bez knihy… I když v knihách mi ta písmenka přeci jen sedí nejvíce, u nás ve škole jich najdete víc.

úterý 26. listopadu 2013

Intuice, knihomolův nejlepší přítel

Před nedávnem jsem tu měla článek, v němž jsem stručně vypsala deset věcí, z nichž poznám, že je kniha opravdu dobrá. Psali jste mi i nějaké vlastní důvody… A tak mě napadlo: a co naopak? Kdy usoudíte, že kniha není dost dobrá na to, abyste s ní ztráceli čas? A podle čeho vlastně vybíráte?

S přibývajícími dny mé existence mi samozřejmě roste i můj seznam knih k přečtení. Stále vycházejí nové a nové knihy a všechny přímo vybízejí k tomu, ať je zkusím! Jsou skvělé, úžasné, s pěknými obálkami, se spoustou doporučení! Udělala bych hroznou chybu, kdybych si je nepřečetla! Hned teď!

neděle 17. listopadu 2013

3 roky! + Soutěž

Páni. Napsala jsem nadpis článku a naprosto mi došly slova. Dneska jsou to přesně 3 roky ode dne, kdy jsem si založila tenhle blog. Kdy jsem v 19:49 publikovala svůj první článek, originálně pojmenovaný "První článek". Kdy jsem se rozhodla, že by bylo dobré začít psát o knihách, a něco z těch článků vydávat za recenze (protože nejprve to vážně recenze nebyly). Kdy jsem si tak trochu změnila život.

Jsem z toho teď celá naměkko, takže omluvte záplavu klišoidních vět, která bude následovat. 

Tehdy jsem znala knižní blogosféru zhruba půl roku. Znala jsem tak pět a půl dalších blogerů a všechny jejich adresy dodnes umím zpaměti. A dostala jsem ten skvělý nápad, proč se taky nepřidat? Bude to zábava. A myslím, že toho rozhodnutí jsem nikdy nelitovala. Protože nebýt tohohle blogu, nikdy bych neobjevila tolik skvělých knih. Ale ne, co si budeme nalhávat. Knihy bych objevila kdykoli a kdekoli. Ale co by bez blogu nebylo je to, že jsem poznala tolik skvělých lidí, které už dávno považuju spíše za přátele než za nějaké lidi na druhé straně sítě, kteří taky skládají písmenka do vět pro své blogy. Nebylo by možné přečíst si u svých článků tolik milých komentářů, které mě vždycky dokáží potěšit, ať už mám jakkoli špatnou náladu. 

sobota 16. listopadu 2013

Veronica Roth – Allegiant | Jedna volba rozhodne o všem



Veronica Roth mě překvapila hned několikrát.

Nejdřív mě překvapilo, jak moc se mi Divergent, kniha, od níž jsem nečekala téměř nic, líbila. 
Pak mě překvapilo, že pokračování Insurgent se mi líbilo ještě víc. 
Že tolik lidí druhý díl zklamal.
Že bude Allegiant vyprávěn z pohledu Tris i Čtyřky. 
Že se mi na poslední knize něco nelíbilo. 

A především mě překvapil závěr celé téhle série.

Popis děje pro jednou vynechám. Pokud jste četli předchozí díly, určitě už víte, o čem to je, pokud ne, tak si spíš přečtěte mé recenze na ně. Každopádně je u téhle knihy rozhodně nejlepší předem nic nevědět. To překvapení je na tom to nejlepší.

úterý 12. listopadu 2013

Rainbow Rowell – Fangirl | Povinné čtivo pro všechny fanynky



Ohledně Rainbow Rowell začínám mít vážně dobrý pocit. Před pár měsíci jste si tu u mě mohli přečíst recenzi na knihu Eleanor & Park, která se mi tak dvě třetiny hrozně moc líbila, ale ke konci mě to nadšení trošku přešlo. Ale i přesto mě zaujala autorčina další kniha, která vyšla v září. Protože – kterou knihomolku by neupoutala kniha s názvem Fanynka?

Cath perfektně vystihují dvě věci:
Za prvé: je dvojče.
Doteď byla ona a její sestra Wren pořád spolu, dělaly vše dohromady… prostě dvojčata jak má být. Ale před nástupem na vysokou si Wren ostříhala vlasy a sdělila Cath, že chce mít trochu prostoru – nechce bydlet s ní, chce poznat nové lidi… A tak Cath skončí na pokoji se starší Reagan, která občas vzbuzuje hrůzu a má možná až moc přátelského přítele.
Za druhé: je fanynkou série o čaroději Simonu Snowovi.
Vlastně celý svět tuhle sérii miluje. Ale Cath jí žije. Už roky píše fanfikce, a zatímco celý svět čeká na vydání osmé a poslední knihy v sérii, Cathina fanfikce, která ten poslední rok na škole Watford popisuje po svém, se stává nejpopulárnější fanfikcí, kterou čtou tisíce čtenářů po celém světě. Pro Cath jsou postavy z téhle série vším. Dokáže vůbec někdy napsat něco vlastního? Třeba s pomocí okouzlujícího kluka, s nímž má seminář psaní fikce?

neděle 10. listopadu 2013

Můj život s knihami aneb jak to, že mě ještě nezavřeli do blázince?



Další ze série článků, který vznikl tak docela náhodou, protože jsem se nemohla na nic soustředit a potřebovala jsem se trochu vypsat, a ani jsem ho nechtěla zveřejňovat, ale prý mám, tak třeba se u něj někdo z vás pobaví tak, jako jsem se já bavila, když jsem ho psala.

1. Někdy se nemůžu na nic soustředit, ani na čtení, protože mi v hlavě křičí slovíčka a věty, které musím sepsat. Když dlouho nepíšu, jsem nervózní. Nikdy jsem se nepovažovala za spisovatelku a nikdy jí nebudu. Neumím tvořit vymyšlené příběhy. Stačí mi psát ten svůj.  Takže to máme deníky, dopisy, blog, recenze, historky ze života… miluju psaní. 

2. Umím číst vzhůru nohama. Psát zatím ještě ne, ale pracuju na tom!

čtvrtek 7. listopadu 2013

10 znaků, podle kterých poznám opravdu dobrou knihu


Protože poslední dobou nemám moc času, tak aby to tu tolik nezelo prázdnotou, mám pro vás alespoň tenhle krátký článeček, který jsem už nějakou dobu dávala dohromady. Obsahuje mých 10 důvodů, podle nichž poznám, že je ta knížka fakt dobrá - alespoň podle mého měřítka.

pátek 1. listopadu 2013

Co vám (možná) spadne pod ruku v listopadu



A je tu listopad – listí už nám padá od října, ale je ho čím dál víc. Mám hrozně ráda ty barvy! Ale listí není jediná věc, co padá. Bezpochyby se dočkáme i padajícího deště a někde možná i sněhu. Obchodní domy nám už začaly připomínat, že se chystají Vánoce, takže bychom měli popadnout tašku a vyrazit na nákupy. A co se týče mě, tak není lepšího dárku než knihy. Ne, že by to někdo z rodiny respektoval, ale třeba máte větší štěstí. :) Takže teď se podíváme na knihy, které vám můžou spadnout pod ruku už tenhle měsíc…