neděle 10. listopadu 2013

Můj život s knihami aneb jak to, že mě ještě nezavřeli do blázince?



Další ze série článků, který vznikl tak docela náhodou, protože jsem se nemohla na nic soustředit a potřebovala jsem se trochu vypsat, a ani jsem ho nechtěla zveřejňovat, ale prý mám, tak třeba se u něj někdo z vás pobaví tak, jako jsem se já bavila, když jsem ho psala.

1. Někdy se nemůžu na nic soustředit, ani na čtení, protože mi v hlavě křičí slovíčka a věty, které musím sepsat. Když dlouho nepíšu, jsem nervózní. Nikdy jsem se nepovažovala za spisovatelku a nikdy jí nebudu. Neumím tvořit vymyšlené příběhy. Stačí mi psát ten svůj.  Takže to máme deníky, dopisy, blog, recenze, historky ze života… miluju psaní. 

2. Umím číst vzhůru nohama. Psát zatím ještě ne, ale pracuju na tom!
3. Moje oblíbené místo kam jít je do knihovny nebo do knihkupectví. V hodině angličtiny jsme měli zodpovědět několik otázek o sobě. „What is your favorite place to go out?“ „Library,“ vyhrkla jsem bez přemýšlení. Když pak kamarádka sdělovala třídě „three facts she found out about her partner“, a sdělila jim toto, učitelka se na mě podívala a říká: „Oh, that doesn’t surprise me at all.“ To nikoho.

4. Vrcholem mého sociálního života je setkání blogerů. Zbožňuju setkání blogerů.

5. Hrozně ráda poslouchám písničky kvůli jejich slovům spíš než melodii. Můj problém je ten, že si vždycky nějakou písničku/skupinu písniček spojím se čtením jedné knihy a když ji pak dočtu, už nemám chuť danou písničku tolik poslouchat. Zato pak vždycky když tu písničku slyším, tak si vzpomenu na onu knihu. Problém číslo dva je když si začnu zpívat. To byste nechtěli slyšet.

6. Ovšem mám naprostý hudební hluch. Jediný tanec, který umím (blues byl zoufalý pokus, který nevyšel navzdory tomu, o čem mě jistí lidé ujišťovali!) je nadšené poskakování poté co mi přijde kniha. Samozřejmě mimo rytmus.

7. Jsem nejspíš jeden z mála lidí, co čte knihu od začátku do konce. Poděkování, věnování, předmluvy… Moje oblíbená část je kromě vlastního příběhu tiráž. Hrozně mě baví učit se zpaměti překladatele. Je to skoro taková zábava jako učit se zpaměti data svátků.

8. Na Goodreads mám víc přátel než na Facebooku. Mezi mé nejlepší přátele patří ti, které mám přidané na obou sociálních sítích. Co se týče rekrutování přátel na Goodreads, jsem machr.

9. Nikdo mi nevěří, že dokážu studovat na gymnáziu a zároveň přečíst cca 14 knih za měsíc. A už vůbec mi nikdo nevěří, že znám lidi, kteří přečtou ještě víc. Nechcete se rovnou vrátit k víře v geocentrickou soustavu?

10. Každý. Jeden. Den. Mi něco připomene postavy nebo události z knih. Většinou z Percyho Jacksona. Lidi okolo už si zvykli, že bouchám hlavou do stolu.

11. Jeden z paradoxů lidstva je ten, že ze mě blogování o knihách neudělalo ještě většího introverta, ale naopak mi dodalo trochu sebevědomí! Moje sociální fobie už není zdaleka tak hrozná. To bude asi jeden z důvodů, proč vám tady píšu naprosté nesmysly a je mi jedno, co si o nich budete myslet. Ale díky všem za vaše milé komentáře! :D

12. V autobusu předvádím akrobacii, o níž by nikdo, kdo mě viděl při hodině tělocviku, nevěřil, že jsem jí schopná, jen abych zahlédla ten nový plakát k Hunger Games. Jsem schopná všimnout si, že o dvě řady přede mnou někdo čte Školu noci, ale když vystoupím z autobusu a kamarádka poznamená: „Ten kluk, co seděl vedle tebe, byl celkem pěknej.“ Odpovím jí: „Vedle mě seděl nějakej kluk?“

13. Jsem často duchem nepřítomná. To bude tím, že si v duchu píšu nějaký článek.

14. Při češtině si připadám jako Hermiona. Nadšeně si zapisuju, sedím na okraji židle a ve tváři mám šílený výraz. Pravda, ten nemám jen o češtině.

15. Neustále si někam zapisuju: písničky, co někde slyším, knížky, co náhodou vidím v knihkupectví, nápady na články. V mých kabelkách a kapsách může člověk najít spoooostu takových věcí.

16. Včera mi mamka řekla: „Musíš si uklidit ten chaos, co máš v pokoji.“ I rozhlédla jsem se a říkám si. No jo, musím si uklidit! Všude mám knihy!

17. Nedokážu se bavit s lidmi tak, aniž bychom neskončili u knih. Cítím neustálou potřebu doporučovat VŠEM, co mají číst. Kamarádka a mamka se prakticky nemusí rozhodovat, co budou číst. Já už to rozhoduju za ně.

18. Pamatuju si všechno, co jsem četla. To, co jsem četla na prvním stupni mám možná poněkud rozmazané, ale pamatuju. Pamatuju si i co četli druzí – moc vtipná scénka: „Mapu z kostí jsi četla!“ „Nečetla!“ „Četla.“ Později: „No tak jsem to četla, no.“ (Ano, jsem nesnesitelná, pochopili jste to dobře.)

19. Dokážu číst několik knih najednou a bez záložek i po měsících najít, kde jsem skončila. Kdybych někdy neměla rozečtenou ani jednu knihu, nejspíš to vyhlásí jako státní svátek.

20. Vždycky jsem chtěla, abych můj život byl jako dobrodružný příběh. Na druhou stranu, asi bych příliš dlouho nepřežila, protože bych si hned rozbila brýle a bez nich by mi blížící se nebezpečí přišlo jako barevná skvrna. Když o tom tak přemýšlím, můj život je vlastně docela super!

21. Tak, myslím, že už jsem pokryla svou denní potřebu psaní a má mysl by mi teď mohla dovolit jít si číst. Co myslíte? :D Shrnuto a podtrženo, psaní takovýhle článků mě baví. Baví vás je číst?

P.S.: Baví mě tvořit seznamy :D

24 komentářů:

  1. Moc pěkný článek, určitě v tom pokračuj :)).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :) Možná ještě někdy něco splácám, až na to budu mít náladu :)

      Vymazat
  2. Ty si dokonalá!:DD Ja tieto tvoje články milujem.:D Proste ten nápad, vtip, to nadšenie... Napríklad bod 20 je super.:D Inak hudobný hluch mám aj ja a tiež milujem písanie.:D Och a páčilo by sa mi mať niekoho ako ty v okolí!:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Och, díky Neliss. Ty jsi zase moc hodná!! :) Tvoje komentáře mi vždycky tak zvednou náladu :)
      Já takhle blázním rok od roku víc hlavně kvůli svému okolí. Iris, kyberšikana, moje dokonalé kámošky, VIP, a třeba i Goodreads... A Riordan tomu taky moc nepomáhá :D

      Vymazat
  3. Super článok, takéto zbožňujem. :-) Veľmi ma pobavil bod 9.

    Ja naopak nečítam nikdy pri hudbe. Niekedy som to zvykla robiť, ale akosi ma to prešlo. Keď čítam, tak čítam a všetko dookola zmizne. ;-) A tiež dokážem nájsť, kde som skončila aj bez záložky a po dlhšom čase. :-)

    btw: zoznamy mám tiež rada. najmä "to-do list", ktorý potom s radosťou nedodržím, lebo sa mi nechce. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nevěřila bys tomu, kolikrát jsem to za poslední dobu slyšela :D
      Já můžu hudbu pořád. Ticho nemám ráda. Nejspíš mám fóbii i z ticha. Jednou jsme byly s mamkou nahoře v horách, široko daleko nikdo a to ticho... jako bychom byly samy na světě. Docela děsivé :D A ke knize to mívám jako soundtrack :)
      to-do list? Napsat, nesplnit - to je moje pravidelná činnost na víkend :))

      Vymazat
  4. Tohle je naprosto dokonalej článek...:D Ach, mě tak baví to číst!! :) A s tím zapisováním jsem na tom stejně...a když nemám kam to napsat na papír, většinou si poznámky a ostatní věci zapisuju na ruku...:P

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc :))
      Na ruku! Že? :D Na ně si čmárám běžně, když ne poznámky, tak aspoň kytičky :D

      Vymazat
  5. Skvelý článok a dobre som sa pobavila.
    Pri tom prvom bode si pripadám, ako keby si hovorila o mne, až na ten fakt, že ja mám neustále potrebu písať svoj príbeh a keď sa k nemu dlhšie nedostanem, mám depky a nervy (čo si väčšinou odnesú moje už aj tak otrasné nechty, ktoré si dobre poobhrýzam). Keď dlho nepíšem, mám obrovský problém sa sústrediť. V mojej hlave sa hromadí množstvo nápadov a písanie je u mňa jediný spôsob, ako sa ich zbavím.
    Na Goodreads mám asi o sto priateľov viac ako na Facebooku, ale to je, myslím si, u nás knihomoľov normálne, nie? (Ak nie, radšej mi to nikto nehovorte, lebo už aj tak sa cítim dosť divne).
    A väčšinou mám tendenciu každému postrkovať knihy z mojich poličiek ( rada sa delím o príbehy a potom sa teším, keď sa o nich mám s kým porozprávať). Moje knihy síce vyzerajú otrasne a musím si zapisovať, komu som akú požičala, ale aspoň na nich vidno, že ich niekto číta.
    A ak niektorého s mojich kamošov donútim k registrácii na GR, zvyčajne to pokladám za jeden z mojich najväčších úspechov v živote, lebo sa to deje možno tak raz za rok :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :)
      No to myslím, slečno spisovatelku, že na tebe by to mělo sedět! :D Já mám tenhle víkend hrozné problémy se soutředěním, asi tenhle článek a jedna recenze napsat nestačily. Prostě si v hlavě píšu věty a pak si je někam zapisuju, abych je nezapomněla. Hromadí se mi tam nápady a nestíhám je sepsat. Kolik já mám rozepsaných článků...
      Hele, znám takové :) Ale to jsou většinou lidi, kteří na GR nedřepí dnem i nocí jak my :D
      Já taky půjčuju, a docela i ráda, ale ověřeným lidem.
      Můj "count" je zatím myslím 6 :)

      Vymazat
  6. Úplně skvělý článek! :D Navíc s tebou musím v mnoha bodech souhlasit :)
    PS: Taky čtu poděkování a věnování! :D Nevím proč, ale vždycky se mi líbí, jak autor uvádí své kamarády, rodinu a lidi, kteří mu pomohli k napsání knihy :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Domiko :)
      Taky se mi to líbí. A jednou za čas naleznu na dokonalé věnování, jako třeba v HP 7 nebo House of Hades, a to za to stojí :)

      Vymazat
  7. Úžasný článek! :D Ohledně těch písniček - také při čtení vždycky něco poslouchám, nesnáším totiž ticho a občas se mi při písničkách i čte lépe než bez nich. :) A také si pak některé písničky spojuji s danou knihou nebo nějakou konkrétní scénou, což je pak vždycky vtipné, když jedu v busu, něco poslouchám a začnu se uculovat jako blb, když si vzpomenu na nějakou tu scénu z knížky, jop. :D :)
    A tímhle článkem si mi připomněla, co se mi tuhle stalo se sestrou. Ptala se mě, co bych si koupila jako první, kdybych vyhrála ve Sportce. Já, jakožto zapálený knihomol, jsem odpověděla knihy. :D Sestra mě absolutně nechápala. :D
    A mě osobně takové seznamy baví, takže je klidně piš dál! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :)
      Taky nemám ráda ticho. Mezi čtenáři knih budou nejspíš dva typy lidí: ti, co musí mít ticho, že bude slyšet spadnout špendlík (to mi připomíná naše hodiny fyziky v sedmé třídě - celá třída dělá bordel, do toho fyzikářka pouští špendlík a dotazuje se, kdo ho slyšel. První řada se hlásí, další řady zpozorují, že se první řada hlásí, tak se začnou hlásit taky. "Proč se hlásíme?" "Kdo slyšel špendlík" "Jo aha.")
      Já bych si SAMOZŘEJMĚ HNED koupila knihy. Minimálně ty základní, co fakt potřebuju. To by bylo tak za 6 000 :D

      Vymazat
  8. Skvělý článek! Tak tady jsem se zasmála :D

    OdpovědětVymazat
  9. Bod 20!!!! :D :D
    jejda jak ja zboznujem tvoje clanky! Keby som nesedela v robote v kancli kde je so mnou este asi 10 ludi, tak sa aj nahlas rehocem. Takto som sa len dusila.
    Pis dalej, ty si jeden z mala blogov, ktore este stale viac menej pravidelne citam a potesim sa vzdy ked zistim ze tu nieco pribudlo! Pretoze viem, ze sa vzdy pobavim ;)
    a myslim ze ten svet knih v prahe bude musiet vyjst, lebo teba musim stretnut nazivo :))))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Doufám, že jsi to přežila. Tvé udušení nechci mít na svědomí! :D
      Jé, díky moc :) Určitě budu psát dál, tyhle články mě baví psát nejvíc :)
      Ano, musíš přijet, taky tě chci poznat! Sice budu den předtím na nervy, ale to nevadí! :D

      Vymazat
  10. 9ka je jasná, nechápem, čo majú za problém, ono to takto funguje 8D Ja tiež čítam od začiatku do konca 8) síce nie prekladateľov, ale venovania, poďakovania aj citáty patria predsa ku knihe 8) ja nepochopím, ako si môže niekto pozrieť poslednú vetu (stranu) z knihy, veď to dokáže toľko napovedať!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak já zase nechápu, jak někoho může bavit ekonomie, takže pocit nechápavosti je zjevně vzájemný.
      Přečíst si poslední větu... někdy to pokouší, ale je to hrozné zlo! :D

      Vymazat
  11. Ano, baví nás to číst! *hlasitě skanduje - nebo by aspoň skandovala, kdyby se nebála, že vzbudí psa* A náhodou, občas mluvíme i o něčem jiném, než o knížkách :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Hani :D Pozdravuj Betty.
      No, ano, občas taky drbeme, že jo? :D A z 1% se soutředíme na školu :))

      Vymazat
  12. Ty jsi prostě ten nešílenější, nejbožejší skvělej bloggerka! :) A my tě za to máme rádi :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co nejšíleněji děkovala :)) Však já vás taky :)

      Vymazat

Komentáře mě vždycky potěší, a snažím se dopovídat na všechny. Ale prosím, pokud použijete profil Anonymní, aspoň se na konci podepiště. Hodně Anonymních je pro mě matoucí :)