čtvrtek 1. srpna 2013

Zuzka Šulajová – Džínový deník | Číst cizí deníky se sice nemá, ale ona je to taková zábava...



Schválně jsem si prošla statistiky, a až mě to překvapilo – letos jsem přečetla 100 knih, a jen 2 z toho jsou nejsou cizojazyčné nebo odněkud přeložené (a vede angličtina). Je to trochu smutné zjištění… musím to nějak napravit. Ale tak trochu na pomezí je knížka, o níž tu chci dneska psát. Originál je slovenský, ale protože první díl téhle trilogie vyšel v češtině, a v té se mi knihy lépe shání, sáhla jsem po překladu. Ovšem tahle knížka mě tak nadchla, že uvažuju o koupi celé série v originálu… Ale teď trošku předbíhám, pojďme si nejdřív říct, o čem tohle vlastně je.

Džínový deník je, jak už jsem zmiňovala, knížka od slovenské autorky. Od našich sousedů už měla tu čest přečíst Když se pes směje a pozitivum číslo jedna je stejné – známé prostředí. Patnáctiletá Paula Semoková se chystá na střední školu, a má z toho trochu strach. Proto se rozhodla začít si psát tenhle deník, aby se mohla vypovídat, aniž by se jí někdo vysmál. Na střední školu, jak ji známe – jedna třída, která je spolu po celou dobu docházky. Rozvrh, který není každý den stejný. A vůbec předměty tak, jak je známe. Dokonce se dočkáme i lyžáku! A samozřejmě, co by to bylo za dívčí román, kdyby hrdinka neřešila kluky. Správně je tu množné číslo, protože tam není jen jeden záhadný a nedostupný objekt její touhy, ale víc kluků, kteří o ni mají nebo snad nemají zájem – a kdo se v tom má vlastně vyznat?