Dětské knížky čtu ráda – už od
dětství. Některé mi dneska přijdou spíše úsměvně naivní, ale k jiným, jako
třeba čemukoli od výborné Astrid Lindgrenové, se ráda vrátím i teď. O dívce,
která obeplula Čarozem v lodi vlastní výroby mě zaujalo nejdřív svým
názvem, následně obálkou (červené není nikdy dost!) a po přečtení pár stran na
zkoušku jsem měla jasno: tohle se mi bude líbit. Taky že líbilo. Moji recenzi
na první díl si můžete přečíst TADY a teď už ke kouzelně fialovému pokračování,
jež jsem si samozřejmě nemohla nechat ujít.
(protože nepředpokládám, že by
někdo z vás netušil odpověď na otázku „skončí první díl dětské knížky dobře
nebo špatně?“, můžete druhou recenzi číst i bez znalosti předchozího dílu,
jiných spoilerů se tu nedočkáte ;) )
September se nemůže dočkat, až se
vrátí do kouzelné Čarozemě. Jenže dny, týdny i měsíce ubíhají a September marně
vyhlíží z okna, jestli si pro ni nepřijde Zelený vítr, aby ji odnesl za
jejími tamějšími přáteli. Dočká se teprve na své třinácté narozeniny. Tentokrát
si se svými společníky užije dobrodružnou prohlídku Čarozemě, žádná složitá
poslání, to je jisté! Až na to, že v Čarozemi je něco v nepořádku:
jejím obyvatelům mizí jejich stíny. A tak se September, která má hned
podezření, kdo je za to odpovědný, vydává do Podčarozemě, aby dala vše do
pořádku…
