neděle 10. listopadu 2013

Můj život s knihami aneb jak to, že mě ještě nezavřeli do blázince?



Další ze série článků, který vznikl tak docela náhodou, protože jsem se nemohla na nic soustředit a potřebovala jsem se trochu vypsat, a ani jsem ho nechtěla zveřejňovat, ale prý mám, tak třeba se u něj někdo z vás pobaví tak, jako jsem se já bavila, když jsem ho psala.

1. Někdy se nemůžu na nic soustředit, ani na čtení, protože mi v hlavě křičí slovíčka a věty, které musím sepsat. Když dlouho nepíšu, jsem nervózní. Nikdy jsem se nepovažovala za spisovatelku a nikdy jí nebudu. Neumím tvořit vymyšlené příběhy. Stačí mi psát ten svůj.  Takže to máme deníky, dopisy, blog, recenze, historky ze života… miluju psaní. 

2. Umím číst vzhůru nohama. Psát zatím ještě ne, ale pracuju na tom!