středa 15. ledna 2014

Zlodějka knih mi ukradla slova (pardon, vypůjčila si je) i na stříbrném plátně



O Zlodějce knih už jste počítám museli všichni minimálně slyšet. Já s ní měla čest už celkem dávno, už je to víc jak tři roky. Tehdy jsem ještě neměla blog, ale už jsem si na ně chodila pro doporučení ostatních. A Zlodějka knih byla jedno z těch doporučení, kterým jsem podlehla na první pohled. Vypůjčila jsem si knihu v knihovně a během čtení jsem se do ní zamilovala. I po té době si knihu docela pamatuju, a to je vždycky dobré znamení. Když jsem se ale dozvěděla, že bude film, jako vždycky se u mě vynořily dva protichůdné pocity. Nejprve „Jupí, z mé oblíbené knihy bude film!“ a poté „Co když to pokazí?“ Ale jak se začaly objevovat zprávy, fotky a posléze i trailer, docela mě uklidnily. A těšila jsem se čím dál tím víc.

Do soutěže Neoluxoru o lístky na předpremiéru jsem se samozřejmě musela zapojit. Bohužel jsem nevyhrála. Tentokrát se ovšem štěstí usmálo na Fée, a já mohla jít s ní. Dohodly jsme se, kdy a kde se sejdeme, a se Suši, že já si vezmu něco křiklavě červeného a ona bude nadšeně skákat a mávat, až nás uvidí, abychom se náhodou neminuly. Obyčejně si na filmy beru s sebou jejich knižní předlohy, ale jelikož Zlodějku knih doma nemám, než jsem odešla, měla jsem jisté dilema.


Já: „Tak bych si mohla vzít druhou knihu od Markuse Zusak, Posla!
Moje druhé já: „No jo, ale co až si v budoucnu pořídíš tu Zlodějku, to jí pak bude Posel povídat, heč, já byl na předpremiéře tvého filmu, a ty ne!
Já (opět to první, ještě to se mnou není tak hrozné, abych měla tři já): „Jsi blázen.“

Nakonec jsem si vzala to, co jsem měla rozečtené. Proměna Mary Dyerové. Jaká náhodička, hlavní hrdinka je shodou okolností taky docela máklá

Do kina Atlas jsme dorazily s dostatečným předstihem (ano! vůbec jsme se neztratily!) a už stačilo jen počkat, až nás pustí do sálu. Se Suši jsme se sice potkaly, ale k mému velkému zklamání se nekonalo žádné skákání ani mávání. Škoda. Obdržely jsme lísteček s číslem a vstoupily jsme do sálu. „Chcete sedět s námi?“ otázaly jsme se Suši. „Ne!“ Ta panika v jejím hlase byla přímo znatelná. Abyste rozuměly, ona už seděla před námi na promítání Nástrojů smrti. Ty si přímo říkaly o sarkastické komentáře a následné výbuchy smíchu. Zlodějka knih je něco trochu jiného. Ale Suši se tedy usadila do lepší společnosti a my vyšly do předposlední řady.

Když mi úspěšně popadalo všechno, co se dá (včetně mobilu, jsem fakt šikovná), konečně bylo načase začít. Pokud už jste byli na předpremiéře Neoluxoru, asi víte, jak to chodí. Nejprve začne uvaděčka z Neoluxoru, která řekne pár slov a rozdává výhry v podobě knížek a plakátů. O knížky se losuje tombola (neměly jsme štěstí), ale plakáty jsou tak trochu volnější. Já bych ho neměla kam dát, ale ostatní se hlásili o sto šest. Uvaděčka se obrací na jednu z divaček a podává jí plakát: „Vy jste nic neříkala? Ale vypadáte sympaticky, tak já vám ho dám.

A začal film. Nebojte se, nebudu spoilerovat, i ti, co nečetli knihu, mohou pokračovat ve čtení. Zlodějka knih je příběh Liesel Memingerové, ale vypravěčem je Smrt. Tohle zůstalo i ve filmu. Musím říct, že mě potěšilo, jak se tvůrci drželi knižní předlohy. Samozřejmě to není stoprocentní, to by ani nešlo, ale žádné razantní změny tam nejsou. Ani příliš věcí nevynechali, a občas jsem zaslechla i přímo větu, která zazněla v knize (jen titulky se úplně neshodovaly s českým překladem Víta Penkaly, ale to je detail).

Další zajímavý fakt: film vznikl v koprodukci USA a Německa. Většina z něj je anglicky, ale jelikož se to odehrává v Německu za války, má angličtina docela značný přízvuk, a nezřídka uslyšíte nějaké německé slovíčko – und, nein, ja, frau, saumench… a tak dále. (Nejsem němčinář, takže se omlouvám, jestli jsem to napsala blbě). Musím říct, že mi to ani nevadilo. Spíš se mi to líbilo, takové dotvoření atmosféry.

Hlavní představitelé se prostě povedli. Hans, Max, Liesel, Rudy i Rosa… Obzvlášť poslední jmenovanou zahrála Emily Watson na jedničku s hvězdičkou. Rosa ve filmu mě zaujala mnohem víc než Rosa v knize. A co se týče ostatních… nikdo z nich mi nevadil, a zahráli to dle mého laického názoru dost dobře.

První polovina filmu je překvapivě docela dost vtipná. Jelikož Zlodějka knih není plná absurdních momentů, byly jsme s Fée po většinu filmu ticho, ale byly chvíle, kdy se nahlas smálo celé kino. Památné scény:

„What makes you think you are good enough for my daughter?“
„Well, I am almost 12!“

„If I die, make sure they bury me properly. No skipping chapter 6!“

„Every mother loves her children.“
„Even Hitler’s?“

„This is the stupidest thing I’ve ever done.“
„And look how happy you are!“

„Did you steal it?“
„I didn’t steal it, I borrowed it.“
„Ok, let’s borrow Franz Deutscher‘s bicycle and drive away.“

Musím dodat, že se zlepšuju v psaní potmě. Tentokrát jsem psala i docela rovně a čitelně! A přes sebe jen jednou. Ale jen v první půlce. Druhou polovinu filmu už jsem jen napjatě zírala na plátno a málem jsem ani nedutala.

Je to smutné a dojemné. (To snad taky není spoiler. Co jiného čekat v knize odehrávající se za války?) Kromě závěrečných scén mě hodně zasáhly i scény v krytu za bombardování. To dunění… musela to být hrůza. Naštěstí je můj make up stejně vodě odolný jako bílá barva Třetí říše. A ta evidentně vydrží hodně.

Nejsem filmový kritik. Ale aby se mi filmové zpracování líbilo, je dobré, aby splňovalo tyhle tři body:
  1. Věrné zpracování knižní předlohy. Přehnané změny nemám ráda.
  2. Absence nelogičností.
  3. Výhodou, ne nutností, jsou momenty, u nichž se zasměju.
Zlodějka knih tohle všechno splňuje, ale má ještě něco navíc. Příběh, který se vás dotkne u srdce. Věty, z nichž cítíte, jak moc jsou pravdivé. Oficiální premiéra je zítra. Ať už znáte knižní předlohu nebo ne, film vám doporučuji všemi deseti



14 komentářů:

  1. Veľmi sa teším na film a to som ešte neprečítala knihu ale už ju mám z knižnice požičanú. Dúfam že sa mi kniha bude páčiť :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky doufám, že se ti budou líbit - i kniha, i film. Začala bych nejdřív tou knihou :))

      Vymazat
  2. Jsem hrozně ráda, že má Zlodějka celkem pozitivní ohlasy. Tu knížku miluju a hrozně jsem se bála, že na filmu něco pokazí. Hrozně by mě to štvalo, Takže díky za recenzi, alespoň můžu lístky do kina rezervovat s klidným srdcem :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky jsem se trochu bála. Některé knižní adaptace se prostě nepovedou - jako film je to v pohodě, ale když si vezmeš, že je to adaptace té a té knihy, najednou vidíš chyby... Tady mi snad nic nevadilo. Užij si film :)

      Vymazat
  3. Takže už víme, že Voldemort nezemřel, protože byl nalezen poslední viteál. Má ho v držení jistá Liesel Memingerová... :D
    Konec hlášení. A jdu vytřít a napsat to taky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co tě nemá, to je minulost, 40.léta, a Voldemort podle datace HP zemřel v květnu 1997 :D Takže to byl spíš první viteál... Ale dává to smysl, viteál přece vodou nezničíš... Ani když ho prohodíš Uršule hlavou, to bude maximálně za 50 bodů, ale zničení se nekoná :D

      Vymazat
  4. Na Zlodějku knih se chci moc kouknout, ale napřed si chci přečíst knížku. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je dobrý plán :) Ať se k oběma brzy dostaneš :)

      Vymazat
  5. Na film jsou samé chvály a já se začínám čím dál tím víc těšit :)

    OdpovědětVymazat
  6. Jsem ráda, že jsi takovýhle článek napsala :), upřímně jsem doufala, že to bude stejně skvělé jako kniha, jenom mě mrzí, že se na Zlodějku knih do kina nedostanu (a že ji u nás dávají jenom dva dny...).

    OdpovědětVymazat
  7. S tými tromi bodmi úplne súhlasím.:) A na Zlodejku si ma nalákala, len sa trochu bojím, či to nebude moc smutné, teda presnejšie, čítala som knihu a viem že bude, ale neviem či sa mi chce to podstúpiť.:D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak som to práve dokukala a stálo to za to.

      Vymazat
  8. Byla jsem na ní. Brečela jsem u ní. Nezapomenu na ní. :) Knížku mám dostat za dva týdny k svátku, a nemůžu se dočkat! :)

    OdpovědětVymazat

Komentáře mě vždycky potěší, a snažím se dopovídat na všechny. Ale prosím, pokud použijete profil Anonymní, aspoň se na konci podepiště. Hodně Anonymních je pro mě matoucí :)