pátek 28. února 2014

Lauren Oliver – Panika | Napětí a Panika vám nedají spát


Poslední dobou se toho o knihách snažím před čtením vědět co nejméně, takže jakmile se rozhodnu, že knihu chci číst, začnu se informacím o ní vyhýbat. U Paniky jsem se rozhodla prakticky hned, jak jsem spatřila jméno autorky. Od Lauren Oliver jsem četla čtyři knihy, dystopickou trilogii Delirium o světe bez lásky a její debut, Chvíle před koncem. To druhé zmiňované bylo jednou z mých nejoblíbenějších knih roku 2012, takže jsem se velice těšila.

Nikdo neví, jak přesně Panika začala. Asi to bylo tím, že bylo léto, a na malém městečku prostě nebylo co dělat. Faktem zůstává, že každý rok se maturanti z Carpu účastní smrtelně nebezpečné hry. Vítěz může být jen jeden, a právě on vyhraje tu velkou sumu peněz. Nejdřív ale musí projít několika úkoly Paniky. Heather vlastně ani hrát nechtěla. Bylo to rozhodnutí okamžiku, ale s postupem času se z toho stalo něco víc… Příležitost, jak uniknout svému způsobu života. Dodge zase plánoval hrát už dlouhou dobu. Od té doby co… Ale on se pomstí. Na ničem jiném mu nezáleží. To je jeho tajemství… On nemá strach.


Knihy Lauren Oliver mají společné toto: každá je úplně jiná. Někteří autoři píšou všechny knihy stejným způsobem, ale Lauren Oliver se ani v průběhu jedné série nedržela stejné formy. Někdy použila obyčejnou ich-formu, jindy střídání časových rovin i více vypravěčů. A všechno popisovala tak trochu poeticky. S velice otevřenými konci. U Deliria mi vadilo, že se to až moc táhne, u Rekviem zase ta absence konečného řešení. Panika je zase trochu jiná. Je vyprávěna z pohledu Heather a Dodge, ale tentokrát ve třetí osobě. Podle mě je třetí osoba o něco obtížnější a v poslední době mi přijde… řekněme méně otravná. Takže jsem ji zde vítala.

Panika se liší i absencí těch poetických popisů. Koneckonců, tady už není hlavním motivem láska, ale tajuplná hra, která je plná nebezpečí. Takže je styl vyprávění trochu víc dynamický. Na Goodreads jsem psala, jak přesně jsem knihu dočítala do noci – prostě je to tak napínavé, že jsem nemohla odložit čtečku a jít spát. Dokud to nedočtu. A ani potom, protože jsem to prostě musela rozdýchat.
To byla další věc, kterou jste zjistili až během Paniky že vás lidé vždycky mohou překvapit. Srazí vás na prdel. Vlastně to byla jediná věc, s kterou jste mohli skutečně počítat.
Jako správná záhadná kniha i tahle volala po vytváření teorií. A s radostí můžu říct, že něco jsem sice uhodla, ale u něčeho jsem to trochu přepískla a na konci jsem už málem ani nedýchala, protože jde vážně o život a já neměla ani trochu tušení, jestli to skončí dobře či ne. Takže vám nebudu říkat, jaký ten konec je, ať se taky trochu potrápíte. Ale rozhodně se autorce povedl, protože ve 4 hodiny jsem si zarytě prohlížela náš strop, který je asi tak zajímavý jako… bílý čtverec na bílém pozadí… a uvažovala o Panice.

Od průměrné YA knížky člověk očekává, že se do sebe dva hlavní vypravěči zamilují, a pak se budou mezi akcí střídat v popisování toho, jak je ten druhý úžasný. Ale od Lauren Oliver nesmíte čekat nic tak přízemního. Zato u mě má plusový bod za to, že na těch postavách vám v průběhu čtení začne záležet. Budete se strachovat o jejich život, budete jim přát výhru i šťastný konec. Dostanou se vám do krve a spolu s nimi i Panika.
Pst,“ sykl ostře Dodge a zhasnul baterku. Stáli ve tmě tak dusné, že ji Heather skoro cítila v hrdle pokaždé, když se nadechla. Byly v ní pomalu hnijící věci a slizcí, kluzcí, plazící se tvorové.
    Z
a nimi. Kroky se váhavě zastavily. V podlaze zavrzalo prkno. Někdo je sledoval.
Myslím, že po pěti přečtených knihách už můžu docela podloženě říct, že Lauren Oliver umí psát. A líbí se mi, že se nedrží jen jednoho tématu a žánru, že vždycky přijde s něčím novým. Takhle nikdy nevím, co přesně od ní mám čekat, až na jedno: bude se mi to líbit. Rozhodně bych se nezlobila, kdyby její další kniha byla takhle napínavá a záhadná.

Knize nakonec dávám čtyři hvězdičky, protože Chvíle před koncem je pořád moje nejoblíbenější, pořád o něco lepší. Ale jsou to velice slušné čtyři hvězdičky. A vám doporučuju, abyste co nejdřív začali panikařit. 




Chtěla bych poděkovat nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzního výtisku!
Autor/ka: Lauren Oliver
Originální název: Panic
Série: ne
Datum vydání: USA: 4. března 2014/ CZ: 5. března 2014
CZ překlad: CooBoo, Romana Bičíková
SK překlad: není
Počet stran: 312 v CZ, vázaná
Cena: 299,-Kč
Moje hodnocení: 85%
Hodnocení na Goodreads:  3,66 při 760 hodnoceních

6 komentářů:

  1. Na túto knihu sa teším už veľmi dlho keďže je jej autorkou Lauren... a som rada, že sa ti páčila.:) Teraz už len dúfať, že aj mne bude, ale mám z toho dobrý pocit.:D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jasné :) Dobré pocity jsou nejlepší motivace do čtení ;)

      Vymazat
  2. Na tuhle knížku se moc těším, i když jsem z jejích předchozích knih jsem nebyla úplně nadšená. =)

    OdpovědětVymazat
  3. Hezké dopoledne,

    tak tuto knihu si rozhodně připisuju na svůj sáhodlouhý seznam knih, které chci někdy víc než jen držet v ruce :D. Zní to opravdu dobře :)

    S pozdravem Andrea :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když už mluvíš o tom držení v ruce, kniha je naživo super na dotek ;) :)

      Vymazat
  4. Knihy od tejto autorky sa mi absolútne nepáčili, ale chcela by som si túto prečítať :)

    OdpovědětVymazat

Komentáře mě vždycky potěší, a snažím se dopovídat na všechny. Ale prosím, pokud použijete profil Anonymní, aspoň se na konci podepiště. Hodně Anonymních je pro mě matoucí :)