Sarah Ockler – The Book of Broken Hearts | Zlomí ho i vám?

Přečíst si knihu od Sarah Ockler mám v plánu už hodně dlouho. Pokud si to dobře pamatuju, tak její Twenty Boy Summer si chci přečíst už tři a půl roku – někdy od začátku svého blogování. Je to smutné, ale k TBS jsem se pořád ještě nedostala. Ale při plánování svého letního anglického čtiva (a zatím ho i kupodivu dodržuju!) mi padl zrak na krásnou fialovou obálku The Book of Broken Hearts, název ve spojením s momentálním rozpoložením tomu pomohly, a na tenhle týden jsem si naplánovala TBoBH.

Jude Hernandezová měla vždycky jedno jediné pravidlo: držet se dál od Vargasových, protože jsou to všichni lamači srdcí. Tak jí to vštěpovaly její starší sestry, které s tím měly osobní zkušenost. Ale ty už teď několik let nežijí doma, už několik let je to jen Jude a její rodiče. Takže když Jude léto před odchodem na univerzitu shání mechanika, který by jí pomohl opravit otcovu starou motorku, a ten mechanik je náhodou Emilio Vargas, nejmladší Vargas, ví Jude hned, že z toho budou potíže. A nebo se její sestry spletly?

Tohle zhruba se dozvíte v oficiální anotaci. Jenže skutečnost je trochu jiná. Všechno výše je pravda, ale anotace opomíná zmínit jednu důležitou složku příběhu: Tátovi Jude před nějakou dobou diagnostikovali Alzheimerovou chorobou. Zapomeňte na srdce zlomená nešťastnou láskou – ústřední téma Knihy zlomených srdcí je tohle.

Nevím, kolik toho o téhle nemoci víte, ale pro mě to bylo jako vrátit se osm let zpátky a bylo mi z toho dost smutno. Alzheimerova choroba je neléčitelná a nakonec více méně vymaže osobnost postiženého. Nepředstavujte si ovšem něco tak smutného jako třeba Hvězdy nám nepřály, tak daleko to nejde, ale stačí to natolik, aby měla kniha poněkud pochmurnou atmosféru. Název je vlastně velice výstižný – jen ne v tom smyslu, jak bych si po přečtení anotace představovala.

I tried to sink lower into my chair, but there was nowhere to go so I just grinned and hoped Pancake would start speaking French so I could be all, Oh my God, you guys! The dog said bonjour!

Jude je od první kapitoly sympatická. Na nic si nehraje, není stydlivá, zabedněná, dokonce ani ufňukaná… Vlastně má dost dobré hlášky. A pokud jde jejího psa, Pancake (co myslíte, který český ekvivalent by byl lepší: Lívanec nebo Koláč?), ten je asi nejvtipnější součástí příběhu. Tedy spíš slova, která mu sama Jude připisuje, takže je to vlastně zase na Jude… Každopádně jsem se u toho i trochu smála. Mimochodem, Sarah Ockler si jen tak mezi řečí dělá dobrý den z typických YA hrdinů – teď mám na mysli ty nadpřirozené. 

 Even Pancake lifted his head at that one, like, Jude, can’t you keep your crazy shit together for five minutes? You have the attention span of a—look! Ohmigod! BUNNIES!

A když už jsem u těch kluků – v typicky klišoidní romanci by byl Emilio přinejmenším členem gangu, zdánlivě velice nebezpečný, a před slovy jako „láska“ by utíkal jako upír před česnekem – alespoň dokud by ho právě ona láska nezměnila. Tohohle Emilia se ale naštěstí nedočkáte. Emilio je fajn, na to přijdete velice brzo – a kupodivu to netrvá dlouho ani Jude.

Kniha zlomených srdcí je o přechodu mezi střední a vysokou, o dospívání, získávání nezávislosti, osamostatnění, o změnách, o schopnosti čelit svým strachům… A je naprosto schopná zlomit srdce i vám. Pokud se tedy odvážíte a pustíte se do ní.

Autor/ka: Sarah Ockler

Originální název: The Book of Broken Hearts

Série: není

Datum vydání: USA: 2013

CZ překlad: není

SK překlad: není

Počet stran: 352 v AJ, vázaná i brožovaná

Moje hodnocení: 75%

Hodnocení na Goodreads:  3,91 při 5 733 hodnoceních

Goodreads