čtvrtek 31. července 2014

Knihomol na cestách


Měla by sis už zabalit!“ povídá mi máma. Zítra odjíždíme na dobu neurčitou na chatu. Je skoro sedm hodin večer. To bych asi vážně měla…

První, důležité pravidlo každého cestování: zabal si knihy, oblečení se už nějak nacpe mezi!

Ať už podnikám cestu do hodinu vzdálené Horní Dolní, kde budu ideálně jen sedět u bazénu a číst, nebo i někam dál, vždycky potřebuju knihy. Minimálně na cestu. Neee, vůbec mi není v dopravních prostředcích špatně! No dobře, ale jen malinko. Navíc se to lepší. Před pár lety mi přestalo být špatně na eskalátorech, takže nová čtecí imunita jistě dorazí už zanedlouho.

úterý 29. července 2014

10 důvodů, proč si přečíst Cizinku od Diany Gabaldon

Už je to přes rok, co jsem objevila Dianu Gabaldonovou a její knihy. Od té doby mám neustále v plánu vám o ní něco napsat, protože takovýhle čtenářský zážitek se jen tak nevidí. A dneska jsem si konečně sedla k počítači, že ANO, teď už to konečně napíšu. Takže, po čtyřech úvodních větách o ničem bych mohla jít na to.

NĚCO MÁLO O SÉRII
V roce 1991 vyšla ve Spojených státech kniha jménem Outlander od dosud neznámé Diany Gabaldonové. Kniha měla přes šest set stran a ve všech knihkupectvích si jistě lámali hlavu, do jakého žánru ji vlastně zařadit. V Británii vyšel první díl jako Cross Stitch, kdybyste náhodou pátrali po anglické verzi.

Druhý díl série se jmenuje Dragonfly in Amber (česky Vážka v jantaru), třetí Voyager (č. Mořeplavec), čtvrtý Drums of Autumn (č. Bubny podzimu), pátý The Fiery Cross (č. Hořící kříž), šestý The Breath of Snow and Ashes a sedmý An Echo in the Bone. K dnešnímu dni má série osm knih, přičemž ta poslední, Written in My Own Heart’s Blood vyšla v červnu a momentálně z ní je bestseller. Další díly nejspíš budou (ale neví se kdy ani kolik). Kromě toho napsala Gabaldonová ještě spin-off sérii o jedné z vedlejších postav, Lordu Johnovi.

U nás vyšla první kniha až skoro o dvacet let později u nakladatelství Plejáda jako Cizinka, následované i dalšími díly, vedle nichž vypadá Cizinka se svým počtem stránek jako drobeček. Na podzim roku 2014 vyjde druhá část páté knihy, Hořící kříž – ten už má tolik stran, že vychází nadvakrát.

neděle 27. července 2014

Jak „studovat knížky“ na VŠ aneb rozdíl mezi zajícem a dubem

Možná jste postřehli, že jsem letos na jaře odmaturovala. Po osmi letech v jedné škole mě čekala změna. Ale co dál? Poté, co vzaly za své mé zářné sny o kariéře malířky (tak prý bych musela umět kreslit), učitelky ve školce (už zhruba sedm let mě děti ve vyšších dávkách štvou) a farmaceutky (že prý by bylo dobré, kdyby mě bavila chemie), jsem si byla v posledních letech jistá, že chci v životě dělat něco s knihami. Jenže co na to mám jít studovat? Byla to velká záhada. Budoucí lékaři mají lékařskou fakultu, právníci zase právnickou, ekonomové vysokou školu ekonomickou a tak dále. Ale že by někdo založil vysokou školu knížkovou, to ne.

Loni na jaře jsem se dozvěděla, že existuje takový obor „Český jazyk a literatura“, a to prý by se hodilo. Přes počáteční obavy (jak můžu studovat český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě, když českou literaturu vlastně vůbec nečtu, ze všech mluvnických kategorií se mi dělá mdlo a filozofii nemám ráda?) se mé rozhodnutí jenom utvrzovalo. Začala jsem číst českou literaturu, a baví mě, po stopadesáté první jsem se naučila rozpoznat vedlejší větu doplňkovou, objevila jsem hrozivou morfologii a nulové přípony, dokonce jsem se i smířila s filozofií. A hrozně jsem se začala těšit. Vůbec tomu napomohla Bětka, která na podzim na tenhle obor nastoupila a zásobovala mě tak užitečnými tipy a úžasnými zážitky.

pátek 18. července 2014

Morgan Matson – Léto na druhý pokus | Prima oddechovka

K rozhodnutí, že budu nějakou knihu číst, u mě většinou dochází na základě jednoho ze tří faktorů. Buď mě zaujme popis či obálka knihy, jindy mi ji doporučí někdo, jehož názoru si vážím, a nebo zatřetí, mám dobré zkušenosti s autorem. U Léta na druhý pokus to byla poslední možnost – autorčina prvotina Amy a Roger: Na cestě mě nadchla koncem minulého léta, a přestože mě Léto na druhý pokus moc nezaujalo, autorčino jméno udělalo své a já se do knihy pustila.

Taylor Edwardsové se o sedmnáctých narozeninách od základu změnil svět. Jejímu otci lékaři diagnostikovali rakovinu slinivky, spolu s odhadem, že mu zbývají už jen zhruba čtyři měsíce života. Její táta chce tyhle poslední měsíce strávit v domu u jezera, kam dříve jezdili každé léto, ale naposledy tam Taylor byla před pěti lety. A teď se musí vrátit a čelit všemu, od čeho jako malá utekla. Nemluví s ní její bývalá nejlepší kamarádka, ani Henry, její první láska, a Taylor naprosto jistě ví, že si to zaslouží. Tohle asi nebude léto snů – a čas Taylořina otce se neúprosně blíží ke konci.

pondělí 14. července 2014

Zuzka Šulajová – Dievča z minulosti | Zklamání půlroku

Loni v létě jsem měla tu čest přečíst si úžasně vtipnou knihu od slovenské autorky – Džínový deník. Loni v zimě jsem si s nemenším nadšením přečetla jeho pokračování, Džínsový denník 2. Není proto divu, že když jsem od Zuzky Šulajové v knihovně objevila Dievča z minulosti, málem jsem skákala nadšením.

Izabela má na první pohled vše, co by si mohla přát. Zanedlouho ukončí první ročník vysokoškolského studia, má milujícího přítele, který udělá, co jí na očích vidí, a úžasnou sestru – dvojče. Dlouhou dobu byl jediným kazem Izabelina dokonalého života Jakub, přítel Mišky, na němž se Izabele prostě něco nezdá. Ale pak začnou ty sny. Izabela se v noci přenese do šestnáctého století, kde sleduje osudy Ellen Cecilové, dvorní dámy na dvoře Alžběty I. Takhle živý sen nikdy neměla, a navíc se zanedlouho ukáže, že má pokračování. Přijde tomu Izabela na kloub?

pátek 11. července 2014

Čekání na správný čas

Tak jo. Nevím, jestli to taky znáte. Možná jo. Jsou knížky, na které se hrozně moc moc moc těším, a hned jak se k nim dostanu, zhltnu je na posezení (ahoj, Riordane!). A občas se na nějakou knížku sice hodně těším, ale když se k ní pak konečně dostanu, najednou ji nějak nejsem schopná rozečíst. Mám od ní velká očekávání, a tak se trochu bojím, abych nebyla zklamaná. Jednoduše řečeno, čekám na správný čas. Jsem sama nebo to tak taky máte?

čtvrtek 10. července 2014

YA vs. NA | Kde je hranice mezi dospíváním a dospělostí?

New Adult je žánr knih, který se objevil v posledních letech a za poslední 2 roky se rapidně šíří. O jeho přesné definici se vedlo hodně diskuzí a hranice nejsou nijak přesné, ale jsou určité parametry, na nichž se většina diskutujících shoduje, a toho bych se držela. Tenhle článek mám v hlavě už přes půl roku a právě jsem strávila několik hodin na důkladném průzkumu oněch zmiňovaných názorů. Tak co je to tedy to new adult?

čtvrtek 3. července 2014

Colleen Hoover – Maybe Someday | Srdceryvné až běda

Colleen Hooverová je u nás od letošní zimy poměrně známá. Pokud se pohybujete ve stejné sféře jako já, pravděpodobně jste zaznamenali vlnu nadšených recenzí na její knihu Bez naděje – možná vás i hluboce zasáhla samotná kniha. Mně k mému rozčarování zasáhla pouze ta vlna recenzí. Čekala jsem srdceryvný příběh, a vlastně jsem ho i dostala – jen napsaný takovým způsobem, který mě spíš hluboce otrávil. I tak jsem se rozhodla dát autorce další šanci a zkusit její nejnovější knihu, která mě opravdu zaujala.

Sydney dočetla jsem to před dvěma dny a už si nepamatuju její příjmení Blakeová má všechno, co by si mohla přát. Bydlí se svojí nejlepší kamarádkou, má úžasného přítele, který ji miluje, skvělou práci… V den svých dvaadvacátých narozenin ale přijde o všechno – přítel ji podvádí s nejlepší kamarádkou a Sydney najednou nemá kam jít. Útočiště najde u okouzlujícího souseda Ridge měl vůbec nějaké příjmení?, který shodou okolností shání spolubydlící a někoho, kdo by mu pomohl s psaním textů. Oboje najde v Sydney. Jenže „srdci“ občas neporoučíš a tak se stane, že se do sebe Sydney s Ridgem zamilují. Problém? Ridgeova dlouholetá přítelkyně Maggie, kterou Ridge miluje a nikdy ji neopustí, a které Sydney v žádném případě nechce ublížit tak, jak bylo ublíženo jí. Možná jednou?