neděle 27. července 2014

Jak „studovat knížky“ na VŠ aneb rozdíl mezi zajícem a dubem

Možná jste postřehli, že jsem letos na jaře odmaturovala. Po osmi letech v jedné škole mě čekala změna. Ale co dál? Poté, co vzaly za své mé zářné sny o kariéře malířky (tak prý bych musela umět kreslit), učitelky ve školce (už zhruba sedm let mě děti ve vyšších dávkách štvou) a farmaceutky (že prý by bylo dobré, kdyby mě bavila chemie), jsem si byla v posledních letech jistá, že chci v životě dělat něco s knihami. Jenže co na to mám jít studovat? Byla to velká záhada. Budoucí lékaři mají lékařskou fakultu, právníci zase právnickou, ekonomové vysokou školu ekonomickou a tak dále. Ale že by někdo založil vysokou školu knížkovou, to ne.

Loni na jaře jsem se dozvěděla, že existuje takový obor „Český jazyk a literatura“, a to prý by se hodilo. Přes počáteční obavy (jak můžu studovat český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě, když českou literaturu vlastně vůbec nečtu, ze všech mluvnických kategorií se mi dělá mdlo a filozofii nemám ráda?) se mé rozhodnutí jenom utvrzovalo. Začala jsem číst českou literaturu, a baví mě, po stopadesáté první jsem se naučila rozpoznat vedlejší větu doplňkovou, objevila jsem hrozivou morfologii a nulové přípony, dokonce jsem se i smířila s filozofií. A hrozně jsem se začala těšit. Vůbec tomu napomohla Bětka, která na podzim na tenhle obor nastoupila a zásobovala mě tak užitečnými tipy a úžasnými zážitky.

Mezitím jsem se připravovala na maturitu z angličtiny a francouzštiny. A protože podávat si jenom jednu přihlášku by bylo značně nerozumné a nechtěla jsem si podávat přihlášky na „lesnictví a myslivectví“ (pro jistotu), prohlížela jsem na stránkách FF další obory. Někdo kdysi podotkl, že webové stránky vysokých škol jsou nejspíš tak nepřehledné, aby protřídily první část blbců. Nevzdávala jsem se. Knížky… s tím přece souvisí i překládání. Tak jsem se dozvěděla, že translatologie se umně skrývá pod názvy Angličtina pro mezikulturní komunikaci a Francouzština pro mezikulturní komunikaci, tak jsem si podala přihlášku i tam. Zbývalo už jen jedno: projít přijímacím řízením aspoň na jeden nebo dva obory.

Pokud mě neznáte blíž, asi nevíte, že se strašně nervuju a panikařím. Před maturitou jsem málem chytla panický záchvat. Před příjmačkama v červnu to bylo jen o něco lepší. Ale byla jsem soustředěná hlavně na češtinu. Jako první mě ovšem 3.června čekaly testy na angličtinu a francouzštinu. Rovnou dohromady, protože část je společná. Hlavně nepanikařit, o nic nejde. Už jsem se tam byla podívat na dni otevřených dveří, takže se cestou neztratím, pokud mě tedy do svých spárů neuloví Ústřední knihovna, která je hned za rohem (chápete to, za rohem je největší knihovna? To je splněný sen!).

Ale ne, našla jsem to. Dokonce i tu správnou místnost. Jako první byla část z češtiny, kdy bylo cílem ověřit si do jaké míry ovládáme svůj rodný jazyk. Mimo jiné jsem třeba vymýšlela synonyma pro slova komerční a blamáž. Na víc si už po tom měsíci nepamatuju, ale blamáž už do smrti nezapomenu. To by byla blamáž. Také tam bylo mé oblíbené opravování chyb!

Dále jsme se pustili do angličtiny. Sumarizace anglického textu v češtině, překlad z češtiny do angličtiny, z angličtiny do češtiny a reálie anglicky mluvících zemí. Ke svému překvapení jsem zjistila, že mě to baví. Baví mě přijímací test na vysokou školu! Ano, já vím, jsem maličko šáhlá.

No, a nakonec francouzština. Už když jsem se tam hlásila, věděla jsem, že moje znalosti francouzštiny jsou o něco nižší než požadují, ale za pokus nic nedám. Až na peníze za přihlášku. Otevřela jsem zadání. Za svou nejsilnější stránku jsem považovala překlad do češtiny, tak jsem chtěla začít s tím. Přečetla jsem si text. Znovu jsem si ho přečetla. Ne, vážně tomu nerozumím. O čem to tam mluví? Zvedám hlavu. Rozhlížím se. Všichni píšou. Takže ne, nebude to čínsky. Ale mluví se tam o Číně! A o Tibetu. A tohle slovo taky znám, to jsou řeky, a támhle jsou dokonce záplavy! Nabyla jsem dojmu, že je to text o erozi v okolí velkých asijských řek, která se zvyšuje proto, že Číňané hubí jakousi rostlinu, která v okolí těchto řek roste. To, že jsem neměla páru, jaká rostlina to vlastně je, mě nemohlo zastavit. Namísto jména jsem si to vytečkovala – třeba si vzpomenu co to ten „lièvre“ je. A co nevím, to si domyslím. Dodělala jsem zbytek a přemýšlela nad záhadným slovíčkem, které textu vévodilo. V posledních minutách jsem si řekla – tak co, něco si tipnu, třeba to bude dobře. A napsala jsem na vytečkované místo dub.

Odevzdala jsem testy. Vyšla jsem z budovy. Na schodech jsem vytáhla mobil a ťukám do francouzsko-českého slovníku ono slovo. A tak jsem se dozvěděla, že to nejen není dub, ale dokonce to ani není rostlina. Dámy a pánové, smím vám představit zajíce? Málem jsem propukla v hysterický smích. Proč to nemohl být králík? Králíka znám. Pak mě napadlo, že se aspoň ten, kdo bude opravovat můj test, pobaví. Hodně. Tak na tuhle přihlášku můžu zapomenout. Zatím jsem touhle historkou bavila všechny ve svém okolí.

A víte, co bylo ještě vtipnější? Když jsem se po měsíci dozvěděla, že mě na tu francouzštinu i přesto vzali.

Pokud někdo ovládáte francouzštinu, můžete se na onen text podívat TADY

V pátek 6.6. jsem se dozvěděla, že jsem postoupila do druhého kola angličtiny. Ale nejdřív mě čekala čeština. Na tu už jsem se učila. A propadala jsem zoufalství, že jsem nezačala dřív. Koukala jsem na ilustrační testy a bylo mi jasné, že nic neumím. Jak jsem to mohla brát tak lehkovážně?? Snažit se do sebe za pět dní dostat celou historii literatury a ještě k tomu číst mluvnici se na vás podepíše. Když jsem chodila spát, hučelo mi v hlavě. Jako pauzu jsem za dva dny zhlédla celou sérii seriálu Awkward. V neděli odpoledne jsem se na to konečně vyflákla a s rezignovaným výrazem, že lepší už to nebude, jsem si začala číst knížku.

V pondělí ráno jsem celá nervózní nakráčela na náměstí Jana Palacha. Na tomhle dni závisí celá moje budoucnost. Na češtinu se hlásí asi 500 lidí, takže nás tam bylo fakt požehnaně. A bylo tam i několik profesorů. Na začátek si vzal slovo jeden profesor, jehož nebudu jmenovat. Přečetl nám obecná pravidla, pak nám řekl, že se nemáme nervovat, prý se hlavně holky nervují, ale i když to musí být těžký, tak se nemáme bát určitě to uděláme. Pak nám povídal, že se tam nedostaneme, tak určitě zase budeme psát do odvolání, že nás rušili ti, co odcházeli předčasně, i když nám teď řekne, že to nemá cenu. Takže se dohodneme, že nebudeme odcházet předčasně. Okamžitě se přihlásila jedna slečna. Dal jí slovo. „Můžu odejít dřív?“

Nakonec byly určeny tři hromadné odchody. Ono se to totiž psalo asi dvě a půl hodiny. 71 testových otázek a pár rozepisovacích. Dále nám řekl, že se máme podívat na svého souseda vlevo. A pak vpravo. Nastal trapný moment, protože vpravo vedle mě byla už jenom ulička. Pak nás varoval, že třebaže soused vedle vypadá strašně chytře, tak vůbec není, a rozhodně nemáme opisovat.

Pak se konečně rozdávalo zadání. Jak už jsem řekla, bylo nás tam fakt hodně. „Ještě někdo má – nezadání? Takhle, kdo tady nemá zadání?“ Nakonec už ho všichni měli. A fakt to bylo těžký. Některý věci jsem si vyloženě tipla, nad jinými jsem přemýšlela jako ďas, pár věcí jsem fakt věděla. V jedenáct jsem z budovy vyšla s tím, že kostky jsou vrženy.

Na druhý den jsem měla už jen to ústní kolo angličtiny. Mluvení nikdy nebylo mou silnou stránkou, takže jsem se na přípravy vykašlala a rozečetla jsem aspoň anglickou knížku. Druhý den ráno jsem pokračovala ve čtení i ve chvíli, kdy jsem čekala, až na mě přijde řada. Když jsem konečně vklopýtala do místnosti, přeci jen jsem byla nervózní. Vlastně se divím, že jsem nezakopla. Ale měla jsem vyloženě štěstí. Nejdřív jsem komisi (?) sdělila, proč chci tohle studovat, takže jsem se česky (a já si to připravila anglicky, dokonce jsem si zjistila, jak se řekne studijní obor!) pustila do vyprávění o různé kvalitě překladů, což vlastně tady na blogu dělám už hezkých pár let, takže to není nic nového. Konečně se mi to čtení v angličtině k něčemu hodí!

Pak jsem si vytáhla článek, který jsem měla přečíst a převyprávět vlastními slovy. K mé velké radosti jsem si vytáhla článek o Titanicu. Titanic jakožto film jsem na základce viděla asi třicetkrát. Dokonce jsem byla i na výstavě o Titanicu. Takže jsem věděla, o čem mluvit. Zádrhel nastal až později, když se mě ptali, co ráda čtu, tak jsem povídala, co čtu a jak čtu anglicky už 4 roky. Padl dotaz, co jsem to před 4 roky četla poprvé. Hlavou mi proběhlo asi stopadesát myšlenek za sekundu: Vampýrská akademienemůžeš říct Vampýrská akademie všichni si pod tím představí Twilight – já vím, že Vampýrská akademie je lepší než Twilight ale oni to nevědí – nemůžeš na vysoké škole říct, že čteš Twilight – mlčíš – vymysli si něco – vymysli si jinou sérii, která zní seriózně sakra, nic mě nenapadá – řekni už něco!

Temně jsem zrudla a vyhrkla jsem „I can’t remember.“ Úžasné. Teď jsi na ně udělala dojem. Nakonec jsem ještě povídala něco o vážnější literatuře, řekla jsem, že mám ráda Kunderu, protože je „easy to read“. Zabte mě někdo.

No, a pak mi konečně 10.června začaly prázdniny. Ale na výsledky jsem si počkala až do 7. července. Od té doby, co jsem se dozvěděla, že mě na všechny tři obory přijali, se na ty výsledky chodím koukat asi třikrát za hodinuco kdyby náhodou zmizely?

A příští rok to asi vezmu na svojí vysněnou češtinu a k tomu na angličtinu. Na francouzštinu si moc netroufám. Bojím se dalších zajícodubů.

Na češtinu už mám svého moudrého rádce a svými dotazy ho přivádím k šílenství (ó díky ti, moudrá Bětko!), ale zajímalo by mě, jestli někdo náhodou nestudujete překlad a nemáte nějaké tipy? :)

31 komentářů:

  1. Parádní článek! :D Francouzsky neumím ani půl slova, ale je pěkné, žes zajíce v překladu ušetřila :) Jinak moc gratuluji k přijetí, doufám, že si vysokou užiješ - když člověk studuje něco, co ho baví, jsou to podle mě nejlepší studijní leta - kam se hrabe střední! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :) Já se na to docela těším, ještě dva měsíce a pak se uvidí, jestli mě to bude bavit. Doufám, že jo. Fakt hodně doufám :D

      Vymazat
  2. Přísahám ti, že jestli budeš ještě někdy dělat něco takového jako "jaká je odpověď na tuhle otázku?" o zkouškovém, kdy se na fejsbucích odreagovávám (a jasně, já jsem ty přijímačky vůbec nenatipovala, pochopitelně), umlátím tě zajícodubem! :D

    (mimochodem angličtinu studuje kamarádka Maruška)

    Ne tak víš co, dáme si nějakej společnej volitelňák, joo?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. O:-) Já o "zkouškovém"/období testů chodím na Facebook panikařit :D Ale neboj, příště budu panikařit u někoho jiného ;)

      Ok, společnej předmět. Pokud se mi podaří sestavit rozvrh :D

      Vymazat
  3. Hahá :D Tiež by som vedela rozprávať o takých lapsusoch z prekladu (lebo to je logika, písať test z prekladu bez slovníka... ešte nie je na to, keď sa potom rozprávaš so spolužiakmi a každý tam vymyslel niečo iné :D), takže úplne chápem ten hysterický smiech :D

    Môj tip na štúdium prekladu je NEštudovať materinský jazyk a venovať sa niečomu užitočnému... ale to asi nebudeš chcieť počuť :D Tak aspoň veľa šťastia :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Víš co je ještě lepší? Kamarádka dělala na téže fakultě příjmačky na Filozofii, kde měli i překlad, a ONI tam ty slovníky mít MOHLI! Trochu mě to naštvalo :D
      Víš co, já se na tu češtinu hodně těším. Měla jsem to tak hezky vymyšlené, protože jsem absolutně nepočítala s tím, že bych se mohla dostat všude, a že se budu muset rozhodovat. Na češtinu se fakt těším, na střední byly hodiny literatury to jediné, co mě v posledních letech ještě bavilo (úroveň našich jazykových hodiny byla mizerná) a doufám, že mě to bude bavit. Na druhou stranu jsem ráda, že mám i tu angličtinu, abych to neměla tak jednotvárné. Když mě to nebude bavit, říkám si, že po Bc. vždycky můžu něco vynechat. Ale angličtinu si musím s něčím nakombinovat a na tu fráninu se fakt moc necítím, takže asi to fakt nechci slyšet, no :D
      Ale díky :)

      Vymazat
  4. Ty kokso, ja som sa na prijímačkách takto nenadrela, jedny som mala z angliny, to bol test ako zo základky, ktorý trištvrte ľudí neurobilo a potom pohovor, kde som vyfasovala takého milého angličana a potom ešte všeobecné predpoklady, čo bolo vlastne tipos bingo :D Ja študujem slovenčinu a angličtinu ako učiteľka, ale tak anglické predmety mám s prekladateľmi, čiže som na ich úrovni a zo slovenčiny môžem robiť nejakého uznávaného lingvistu, ktorý sa bude špecifikovať na slovanské jazyky, takže ehm... neviem, kde svoje poznatky ako učiteľka využijem :D Viem si predstaviť deti, keď naklušem do triedy a spustím na ne subjunctive I and subjunctive II, však utečú a to sme sa ani k časom nedostali :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Subjunctvive jsme dělali ve francouzštině. Po šesti letech jsem při učení na maturitu postřehla, že to není čas, ale způsob, a od té doby už jsem zase zapomněla, kde se používá, takže myslím, že bys asi fakt nepochodila :D

      Vymazat
  5. Moc gratuluju! A s tím kontrolováním výsledků to mám stejně. Já je teda věděla už v polovině června, hold FSV je rychlejší :D ale taky jsem se chodila kochat, jestli se třeba předtím náhodou nespletli.
    A s tím králíkem si nic nedělej. Na francouzštinu dělala příjimačky kamarádka, která žila několik let v Belgii a taky si nemohla vzpomenout, co to je. takže tam pořád psala tenhle živočich a toto zvíře... ale to na tvůj dub rozhodně nemá! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :)
      Na peďáku to bylo ještě o týden dýl a pak to zveřejnili o den později, hrozný je to s nima :D Já taky gratuluju, kam jdeš ty? :)
      Aspoň poznala, že je to živočich! :D I když, mohla jsem to sjednotit jako organismus, ale v tu chvíli jsem byla fakt přesvědčená, že je to rostlina :D

      Vymazat
    2. Já nastupuju na mezinárodní teritoriální studia :)
      Aspoň máš super historku na nedělní obědy ;)

      Vymazat
  6. Strašně dobře píšeš, fakt mě tvé články hrozně baví :) Gratuluju! A zároveň začínám být nervózní z toho, až budu přijímačky na vysokou dělat já. Tím dubem jsi mi na klidu totiž moc nepřidala :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc :) Jak vidíš, tak jim to ani nevadilo, takže dobré :D

      Vymazat
  7. Gratuluju k přijetí! Doufám, že se ti u nás bude líbit. :) Tu fráninu ještě zvaž! Pokud jsi dokázala z toho článku vyvodit to, cos z něj vyvodila (záměna dubu a zajíce se prostě občas přihodí :D), tak na to rozhodně máš! Můžu poskytnout nějaké všeobecné info o translatologii nebo o dvou předmětech, které mají translatologové v prváku společné. Napadá mě hned jeden tip: nestresovat se se zkouškami, jsou mnohem lehčí než na češtině. :D

    Mimochodem, já jsem do přijímaček na FMK minulý rok napsala, že Musée d'Orsay bylo původně nemocnice (ve skutečnosti mělo plnit funkci nádraží). Ale tvůj dubozajíc je lepší. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :) Taky doufám, že se mi bude líbit. Jako já jsem nad tím přemýšlela, ale asi k tomu rozhodnutí nemám odvahu a navíc, pak bych nevěděla, co vyřadit, a studovat tři obory bych už asi časově nezvládala... Zkoušky jsou lehčí, uf, aspoň něco, koukala jsem na studijní plány všech oborů, a přijde mi, že budu furt ve škole :D
      Vidíš, já bych uměla o Musée d'Orsay říct akorát to, že se mi vždycky líbil ten název a je to v Paříži :D No jo, holt dubozajíce nic nepřekoná, že :)

      Vymazat
  8. Parádní článek...!
    Máma do mě už několik měsíců hučí, ať se začnu rozmýšlet, kam podám přihlášku a já jsem v koncích. :D Doteď jsem byla tak ráda, že jsem na gymplu a nemusím se rozhodovat o střední škole a už je tu zase VŠ (teda jestli zvládnu příští rok tu maturitu...vážně už příští rok???). Už jsem se tak dívala, co se dá studovat v Praze a když jsem vyloučila všechno přírodovědný, divný apod., moc mi toho nezbylo. :D Ale jako dost vážně uvažuju o němčině právě na UK, i když nevím, jestli bych pak vážně chtěla překládat. Vždycky když si u nějakýho oboru přečtu vše, co to obnáší... Nějak si nejsem jistá, jestli je to přesně to, co by mě bavilo a co bych někdy chtěla dělat. Obecně mě představa vysoké školy dost děsí. Vždycky mi to přišlo hrozně vzdálený. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :) Já na tom s rozhodováním byla tak, že jsem před rokem objevila češtinu a pak do mě všichni okolo hučeli, že se musím pro jistotu přihlásit ještě někam :D
      Já na tom byla podobně. Minulej rok mě ta čeština hodně děsila, ale nějak jsem se s ní během měsíců sžila a začala jsem se těšit. Možná bude podzim studená sprcha :D
      Němčinu můžeš studovat i nejen překlad - Němčina pro mezikulturní komunikaci je povinně dvouoborová, ale mimoto máš i Německý jazyk a literaturu, to se zaměřuje víc na reálie. Aspoň to tak je u Francouzské filologie a Anglistiky a amerikanistiky, tohle bude předpokládám podobné, můžeš kouknout tu: https://is.cuni.cz/studium/podprij/index.php?do=detailobor&id_obor=12796&fakulta=11210
      http://www.ff.cuni.cz/mam-zajem-o-studium/bakalarske-studium/seznam-vypsanych-bakalarskych-oboru-pro-ak-rok-2014-15/

      Každopádně budu držet palce jak s maturitou tak s výběrem VŠ :)

      Vymazat
  9. Páni, skvělý článek! :-)
    Já mám teda do maturity a výběru vysoké hodně daleko, ale už teď se ráda koukám na obory FF a baví mě si představovat, že na nějaký z nich nejspíš jednou půjdu.
    Český jazyk a literaturu jsem taky zvažovala, ale právě díky tomu velkému počtu uchazečů bych se bála jen tam přijít. Nevím. A to s těmi překlady - já bych neměla důvod ten, že by mi vadily překlady knih, protože jsem jich zatím v angličtině moc nepřečetla, ale protože bych si chtěla překládat vlastní knihy. (pokud někdy nějaké napíšu, že jo. :D) Takže bych zkusila angličtinu a pravděpodobně němčinu, protože mě baví. (I když z ní zatím nic moc neumím, učím se ji teprve rok.) :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám pocit, že zrovna na anglickou translatologii se hlásí víc lidí než na češtinu... :D Zahazovat nějaký obor jen kvůli počtu uchazečů nebo šanci na přijetí je blbost ;)

      Vymazat
    2. Věř tomu, že 500 lidí není zas tolik. Jsou obory, kam se hlásí tisíce. :) (např. letošní práva, tam se hlásilo asi 3500 lidí, na psychologii to nebylo o moc lepší a na takovou fakultu humanitních studií to bylo něco přes 1200 :))

      Vymazat
    3. Díky, Pampelišková :) Holky mají pravdu, že 500 lidí není moc, a zvlášť u té češtiny, kde berou 125 je pravděpodobnost přijetí cca 25%. Na psychologii se hlásilo 1002 lidí a brali 60. Na translatologii se hlásilo (minimálně na tu angličtinu) víc lidí než na češtinu, a brali 37, takže když si to vezmeš z procentuelního hlediska... ta čeština je ještě pohodová :) A tam, kam se hlásí lidí míň, většinou taky berou málo, takže je to nějak všude na stejno. Na VŠE podle kamarádčiných slov (pokud jsem to pochopila dobře) brali všechny, co udělají příjmačky, a na dost škol berou jen s dobrým maturitním vysvědčením, třeba zemědělka, některé obory ČVUT, matfyz... Ale o humanitní obory je holt velký zájem.

      Vymazat
  10. 8D to si mala teda rušné prijímačky 8D gratulujem k prijatiam 8) ja by som si tiež skombinovala angličtinu ale so slovenčinou 8D ale nieee, ja som musela ísť na ekonómiu, veď čo že ma to vôbec nebavííí 8D detail. sranda je, že po Bc. sa mi t už nechce meniť 8D tak skúsim ešte Ing. len s trochu iným oborom a hádam to bude lepšie 8) škoda, že som nemala blog keď som vyberala vš 8D určite by som si vybrala štúdium editorstva či slovenčiny 8)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :) Ekonomka byla moje noční můra. Máloco mě bavilo tak málo jako ekonomie, ztrácím se už pomalu u nabídky s poptávkou, takže máš můj obdiv :)

      Vymazat
  11. Ďakujem veľmi pekne za popis tvojich skúseností na prijímačky. Ja sa totiž chystám taktiež na prekladaťeľstvo slovenčina-angličtina:D U nás sa ten odbor volá Anglistika a Amerikanistika... Zaujímavé že? Každopádne bojím sa, pretože takisto ako ty, mám strach s ústnych skúšok a takisto s tlmočenia.. Taktiež som počula, že u nás na Slovensku ľudia, čo vyštudujú tento odbor nemajú uplatnenie a nakoniec skončia ako učitelia angličtiny, čo ja v žiadnom prípade nechcem. Ale trúfam si na to, nechcem ísť tou ľahšou cestou, ale vybudovať si to, čo chcem v budúcnosti robiť. Taktiež čítam knihy, aj po anglicky (nie síce veľa, ale snažím sa na tom pracovať), ja skôr pozerám veľa filmov po anglicky a prekladám určité články, no nikdy nie celú knihu. Raz by som to chcel skúsiť. Prepáč, že sa tu toľko rozpisujem o sebe, ale som vážne rada, že si mi s niektorými vecami pomohla. Viem, že na Slovensku budú prijímačky ohromne odlišné, ale aj tak mi to pomohlo, dodala si mi odvahu! [tahalaumpra.tumblr.com]

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anglistika-amerikanistika je i u nás na UK :) A s uplatněním je to tady stejné...

      Vymazat
    2. Jak říká Kacennnka, to tu máme taky. Angličtina pro mezikulturní komunikaci je ten překlad a tlumočnictví, zatímco Anglistika je obecnější filologie a reálie země, čili pokud jsem to dobře pochopila, nemusíš umět česky (tak dobře :D ), stačí ta angličtina, kdežto u AMK jde hodně i o znalosti rodného jazyka.
      Já jsem o tom taky uvažovala, ale říkám si, ekonomů je spousta, a co jiného bych vlastně chtěla dělat? Na technické vědy, přírodní vědy nebo jak tomu říkat prostě nejsem. Takže to zkusím (mám rovnou dva obory, beru to jako dvojtou šanci), budu se hodně snažit, a snad na něco přijdu. Jazyky mě baví, tohle beru jako odrazový můstek a pak bych chtěla zdokonalit francouzštinu a naučit se ještě něco víc neobvyklého, láká mě třeba švédština :)
      Vůbec mi nevadí, že ses rozepsala o sobě ;) Jestli už překládáš články, tak je to super, podle mě je nejlepší příprava trénink :) Jsem ráda, že jsem ti pomohla - aspoň jsem tu jen tak neplácala do větru :) Tak hodně štěstí přeju :))

      Vymazat
  12. Skvělý článek :) už se těším na tvoje články o zážitcích z vysoké..první zkouškové by měla být docela sradna..
    Jinak jenom detail, nepoužívej pojmenování profesor, pokud člověk není skutečně profesorem. Spousta lidí tohle ani neví, ale stát se prof. je docela náročný proces a nakonec tě jmenuje samotný prezident, takže bych to slůvko nerozhazovala jen tak kolem. I na vysoké jsou všichni jenom učitelé ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo to je fakt a zrovna nejmenovaný z článku prof. nemá, je "jen" doktor

      Vymazat
    2. Díky :) Jo, takové články určitě budou, a doufám, že nadšené :D
      Já o tom vím, ale pro mě je to takhle - před 8 lety jsme na gymplu dostali nařízeno, že máme používat oslovení profesor/profesorka, když jsme teďka na gymnáziu, takže já to už používám zcela automaticky pro všechny kantory, učitelka je pro mě teďka už jen mamka, která učí v mateřince :D Počítám, že příští rok se to zase nějak přeučím, ale do té doby mi to naskakuje automaticky, navíc narozdíl od Bětky nedisponuju informacemi o tom kdo je kdo :) Zatím...

      Vymazat
  13. Krásný článek! Já maturuji za rok a absolutně netuším, kam bych se jako měla hlásit, když chci jen číst knihy. Jenže to, co jsi popsala v článku, mi přijde naprosto nepředstavitelné a já nemám žádnou šanci se někam dostat. Možná nakonec skončím jako prodavačka v Penny, výborně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :) Jen číst knihy, to by bylo dobré, co? :D Ale zase si říkám, čtení knih bude určitě dost na češtině. S ní bych to neviděla tak černě, já jsem hroznej... jak bych to řekla... tragéd :D Třináct let jsem chodila domů s vysvědčením se samýma jedničkama a přesto jsem měla pocit, že maturitu rozhodně nezvládnu, a učila jsem se (až moc) mezi záchvaty paniky, takže tak. Co jsem během příprav četla názory od ostatních, tak na tu češtinu hodně stačí středoškolské vzdělání v literatuře + nějaké literární povědomí, tj. že taky ráda čteš nějakou tu klasiku, nejen současnou populární literaturu, a asi to tak je. Protože upřímně, většina věcí, které jsem se v záchvatu učení učila, mi byla stejně na nic :D
      Ale kdybys to chtěla vidět černě, tak jestli ráda čteš, vždycky to může být aspoň prodavačka v knihkupectví, ne? ;) Každopádně přeju hodně štěstí :)

      Vymazat

Komentáře mě vždycky potěší, a snažím se dopovídat na všechny. Ale prosím, pokud použijete profil Anonymní, aspoň se na konci podepiště. Hodně Anonymních je pro mě matoucí :)