pondělí 14. července 2014

Zuzka Šulajová – Dievča z minulosti | Zklamání půlroku

Loni v létě jsem měla tu čest přečíst si úžasně vtipnou knihu od slovenské autorky – Džínový deník. Loni v zimě jsem si s nemenším nadšením přečetla jeho pokračování, Džínsový denník 2. Není proto divu, že když jsem od Zuzky Šulajové v knihovně objevila Dievča z minulosti, málem jsem skákala nadšením.

Izabela má na první pohled vše, co by si mohla přát. Zanedlouho ukončí první ročník vysokoškolského studia, má milujícího přítele, který udělá, co jí na očích vidí, a úžasnou sestru – dvojče. Dlouhou dobu byl jediným kazem Izabelina dokonalého života Jakub, přítel Mišky, na němž se Izabele prostě něco nezdá. Ale pak začnou ty sny. Izabela se v noci přenese do šestnáctého století, kde sleduje osudy Ellen Cecilové, dvorní dámy na dvoře Alžběty I. Takhle živý sen nikdy neměla, a navíc se zanedlouho ukáže, že má pokračování. Přijde tomu Izabela na kloub?


Seznamte se s Izabelou Chordiovou, jejíž největší problém je to, že ji všichni zbožňují. Tak bych asi uvedla oficiální anotaci já. Na začátku jsem ke knize přistupovala s nadšeným očekáváním, ale s postupem času jsem se propadala do stále větší skepse a nevěřícně jsem kroutila hlavou nad tím, jak se v té knize všichni chovají. S postupem času mi jako jediný rozumný člověk v knize přišla Izabelina sestra Miša, ale i u ní mi nakonec ruply nervy. Všechno je to tak přitažené za vlasy!

Ale popořadě. Izabela sama na první pohled nemá žádnou chybu, ale na druhou stranu nevykazuje ani známky dokonalosti, které by odůvodňovaly, proč se o ni chce tolik kluků porvat. Ale k čemu nějaké úžasné charakterní vlastnosti? Prostě jim přijde, že k sobě patří, že jsou si souzeni, a strašně ji milují. Pokud to tak nepřijde jí, je třeba jí to opakovat stále dokola, aby změnila názor. Pak to bude všechno v pořádku, hned jak to uznáš, miláčku. Prostě na hlavu. Ano, vím, že to tak je protože spoiler, ale všechno má své meze a v určité chvíli by nad intuicí měl zvítězit zdravý rozum.

Ano, tohle konkrétně opravdu není Izabelina chyba, ale další věc, na kterou si hodlám stěžovat, má svědomí i ona. Všichni láskou posedlí, jinak se to říct nedá, se v knize chovají jako by jim opravdu chyběl zdravý rozum. Mozek infikovaný láskou totiž v jejich podání odmítá brát ohledy na další lidi. Asi takhle: oni se milují, smiřte se s tím, za vaše štěstí odpovědní nejsou.

Jestliže charakterní chyby mají postavy z přítomnosti, ty z minulosti jsou na tom o něco lépe. Ty alespoň zvažují důsledky svých činů a čelí i jiným než milostným problémům. Jenom mi jejich chování nesedělo zrovna na šestnácté století. Četla jsem román uznávané historičky Alison Weirové o letech královny Alžběty před jejím usednutím na trůn, a chování postav Zuzky Šulajové mi do tohohle období jednoduše nesedělo. Ellen se chová vzpurně a jakoby si vůbec neuvědomovala, jaké je století a tudíž je docela možné, že se nevdá z lásky, a že by se vůči své královně neměla chovat drze nehledě na její chování. Samozřejmě má i chápavou komornou, která urozené dámě beze všeho pomáhá v tajných výletech mimo palác, kde Ellen samozřejmě při první příležitosti potkává neméně chápavou skupinu venkovanů, kteří ji bez nejmenších pochyb přijmou. Asi jsem toho od popisů historického období čekala příliš moc.

V doslovu autorky se sice píše, že si některé události upravila podle sebe, ale nejvěrohodněji popsaná je královna Alžběta. Neměla jsem ponětí, že se skutečná královna Alžběta chovala jako typický padouch, neboli ve stylu: udělám vám ze života peklo jenom proto, že můžu a chci! A pak půjdu utopit pár koťátek, co vy na to?

Protipólem veskrze negativní Alžběty je pan Valajza, majitel stáje, do které chodí jezdit Izabela. Kdykoli si naše hrdinka zamane, má čas ji vyslechnout, utěšit a poskytnout jí skrz naskrz moudrou radu. Ke konci už jsem si ho představovala jako směs starého pána a dobré kmotřičky víly.

Jediné dobré, co jsem o knize schopná říct, je čtivost a komplikovaná zápletka. I když je komplikovaná spíš na začátku, pak se veškerá zajímavost utopí v přehršli zbytečných detailů o Izabelině všedním životě, přednáškách, schůzkách s kamarády, návštěvách jízdárny a popisů prostředí. Zbytečné. Knize by rozhodně prospělo trochu krácení. A proč vlastně Izabelu hned po první období nenapadne vyhledat si postavy ze svého snu? Já bych okamžitě prohledávala Wikipedii. Vlastně, co to povídám: ona studuje na vysoké historii, jak to, že Alžbětinské období nezná sama? Konečné řešení zápletky je pak jasné už o od půlky, a všechno mi nakonec došlo dřív než Izabele. 

Zklamání, nic než zklamání. Doufám, že Džínsový denník 3 bude lepší.

Autor/ka: Zuzka Šulajová
Originální název: Dievča z minulosti
Série: není
Datum vydání: SK: 2008
SK vydání: Slovenský spisovateľ
Počet stran: 400 v SK, vázaná
Cena: 10,90 Euro
Moje hodnocení: 40%
Hodnocení na Goodreads:  3,77 při 43 hodnoceních

6 komentářů:

  1. Je síce pravda, že ja som to čítala už fakt dávno, ale túto knihu mám tiež moc rada. Vyhrávajú síce u mňa Džinsové denníky, ale táto je podľa mňa tiež skvelá. Zápletka v prítomnosti je síce priemerná, ale tá minulosť sa mi hrozne moc páči. A koniec bol smutný, mala som ho rada.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, konec byl trochu smutnější, to jo... Ale prostě mi ta minulost nesedla. Kdyby mi bylo patnáct, asi bych z celé knížky byla nadšená, ale takhle jsem akorát měla pocit, že postavy nejsou z šestnáctého století, ale z dvacátého.

      Vymazat
  2. Ja som čítala iba Džínsový denník a ten bol celkom fajn, ale k ďalším dielom som sa ešte nedostala. Chvíľu som rozmýšľala, že si prečítam aj toto, ale anotácia ma až tak nezaujala a potom som na to úplne zabudla.
    Podľa tvojej recenzie usudzujem, že by ma to ani moc nebavilo :D neznášam, keď sa postavy správajú od veci.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem si projížděla internet, jestli měl ještě někdo podobné námitky, jako mám já, ale zjistila jsem, že je to knížka všeobecně milovaná, tak co ty víš, třeba by tě to bavilo... ale doporučovat ti to nebudu, no :D

      Vymazat
  3. Knihu som kedysi čítala a myslím, že sa mi veľmi nepáčila.:D To je všetko, čo si pamätám.:D Ale skvelá recenzia ako vždy.:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To, že si z knihy nic nepamatuješ, asi mluví samo za sebe :D A jako vždycky díky, jsem ráda, že to někdo vůbec čte :)

      Vymazat

Komentáře mě vždycky potěší, a snažím se dopovídat na všechny. Ale prosím, pokud použijete profil Anonymní, aspoň se na konci podepiště. Hodně Anonymních je pro mě matoucí :)