pátek 12. září 2014

Leslye Walton – Podivuhodné a krásné soužení Avy Lavender

Na Avu Lavender jsem se těšila už předtím, než vyšla v originálu. Magický realismus mě vždycky tak záhadně láká. Tak jak by mě mohl nelákat příběh o dívce, která se narodila s křídly?

„Láska z nás dělá takové hlupáky.“

Příběh Avy Lavender nezačíná v Seattlu prvního března 1944, kdy se narodila, ale o 40 let dříve ve Francii, kde se rovněž prvního března narodila její babička, Emilienne Rouxová. V roce 1913 se celá rodina čítající proslulého frenologa Beauregarda Rouxe, jeho manželku a jejich čtyři děti Emilienne, Margaux, Reného a Pierette, přestěhovala za příslibem lepší budoucnosti do New Yorku. Nemohli tušit, že je tam čeká spíše pravý opak, protože rodina Rouxova je zdá se prokletá nešťastnou láskou. Příběh pokračuje s Viviane, dcerou Emilienne, až k malé Avě Lavender, která hned po narození roztáhla svá kropenatá křídla…

Sledovala jsem Gabea a jeho pokusy asi jako dítě na vozíčku, jehož pomýlený rodič zakoupí dům plný schodišť. Když mě po čase Gabe ráno zdravil u snídaně, připadalo mi, že ani nezdraví mě, jen ten obrovský pár křídel za mnou. Ne dívka, jenom peří. (str. 158)
Magický realismus, to je reálný svět, ale s nadpřirozenými prvky, které v něm ovšem nehrají přesně tu stejnou roli jako v obyčejné paranormální knížce. V takovém případě by se Ava na konci nejspíš dozvěděla, že je z části anděl nebo výsledek genetické manipulace. Ale v magickém realismu to chodí trochu jinak; Ava křídla prostě má, a příběh nehledá důvod, jako se spíš snaží ukázat, jak takováhle neobyčejná dívka žije, a jak se vyrovnává sama se sebou. A zatímco Avina zvláštnost je vidět na první pohled, ani její rodina není zrovna normální. Prostě takoví jsou.

Emilienne Adou Solange Rouxová, má babička z matčiny strany, se do svých devatenáctých narozenin zamilovala celkem třikrát. (str. 13)

I když, některé věci svůj důvod mají. V první polovině knihy se autorka zabývá osudy Aviny matky, babičky a celé rodiny. Jak došli tam, kde se nacházejí nyní. Ani po Avině narození se Leslye Walton nesoustředí jen na okřídlenou dívku, nýbrž dále sleduje osudy lidí okolo. Kniha se sice jmenuje Podivuhodné a krásné soužení Avy Lavender, ale je to spíš taková rodinná kronika Rouxových a Lavenderových. Za sebe musím říct, že se mi příběhy Emilienne a Viviane líbily dokonce o špetku víc než ten Avin. Většina z úryvků, které jsem si poznačila, pochází právě z jejich části příběhu, a to už o něčem svědčí.

Viviane se svým neobyčejným čichem dokázala zavřít oči a poznat jen podle vůně deště, jaké je zrovna roční období. Letní déšť voněl po čerstvě posečené trávě, po ústech ulepených od šťávy malin, rybízu, borůvek. Voněl jako noci strávené  pozorováním souhvězdí, jako čerstvě vyprané prádlo schnoucí na šňůře, jako grilované maso a kradmé polibky ve Fordu Coupe z roku 1932. (str. 137)

Už samotný název napovídá, jak bude kniha napsaná: podivuhodně a krásně. Kniha je opravdu malebně napsaná. Jelikož příběh začíná ve Francii, na začátku se sem tam objeví francouzské výrazy a slovíčka. Nefrancouzštináři se nemusí děsit – buď to jsou snadno odvoditelné výrazy jako „bonsoir“, nebo jsou následně přeložené. A tady pro mě nastal problém. Francouzsky umím celkem obstojně, a hned dvakrát jsem v knize narazila na malinkaté odchylky mezi francouzským originálem a českým překladem anglického ekvivalentu. V originálu je poulet správně přeloženo jako chicken, kuře, kdežto u nás máme slepičku. „Mon cœur entier“ je „my whole heart“, celé mé srdce, ne „mé jediné srdce“, jak tvrdí český překlad. Ano, jsou to drobnosti, ale semínko pochyb bylo zaseto – když jsou odchylky tady, co ještě je přeloženo špatně, a já to nevidím?

Rouxovy děti byly tak zvyklé na hlasy sousedů, neustále pronikající tenkými stěnami do jejich bytu, že brzy každé z nich mluvilo několika jazyky: všechny hovořily francouzsky a anglicky, Emilienne italsky, René holandsky a německy a Margaux španělsky. Nejmladší Pierette mluvila až do svých sedmých narozenin jazykem, který později identifikovali jako řečtinu. (str. 23)

S překladatelkou Janou Jašovou mám problém už od dob Mediátora. Její překlady vždycky vypadají dobře, dokud je nezačnu porovnávat s originálem. A tady se mi to porovnání přímo nabízelo v podobě francouzštiny. A to mě mrzí, protože jinak knize prakticky nemám co vytknout. Je opravdu kouzelně napsaná, příběh je zajímavý, postavy rozmanité a více či méně sympatické, čte se to skvěle, dokonce i ta obálka se mi líbí. Jen ten překlad, ten překlad…

Na druhou stranu, viděla jsem už i horší. Pokud nehodláte bazírovat na detailech a kniha vás láká, máte mé plné doporučení. Třeba zrovna vás tahle ukázka magického realismu plně okouzlí.

 


Chtěla bych poděkovat nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzního výtisku!
Autor/ka: Leslye Walton
Originální název: The Strange and Beautiful Sorrows of Ava Lavender
Série: není
Datum vydání: USA: 2014 / CZ: 19. září 2014
CZ překlad: CooBoo, Jana Jašová
SK překlad: není
Počet stran: 280 v CZ, vázaná
Cena: 299,-Kč
Moje hodnocení: 75%
Hodnocení na Goodreads:  4,14 při 3 291 hodnoceních

6 komentářů:

  1. Tak to vypadá fakt skvěle. Zařazuji na svůj nekonečný wishlist :D :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přeju hodně štěstí se zkracováním onoho seznamu :)

      Vymazat
  2. To s tým Mediátorom ma teraz celkom vydesilo.:D Inak, pekná recenzia, kniha znie celkom zaujímavo, ktovie, či by ma bavila.:D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele, já jsem Mediátora četla v češtině víckrát, a kromě těch jmen bratrů Suze mi nic divné nepřišlo. Až později, když jsem si vyhledávala, jak je to v angličtině... No, ale pořád lepší Mediátor než Airhead/V kůži supermodelky :D

      Vymazat
  3. Obálka je opravdu nádherná, ale i přes tvoji kladně napsanou recenzi se na ni v blízké době, až vyjde samozřejmě, nejspíš nepustím. :D
    Jo, ty překlady a jiné chyby mě občas taky dost štvou. Myslím, že tu byla chyba spíš už v originále a česká překladatelka asi neovládá fráninu. To v Alianci, v nějakém tom Trisiném proslovu bylo přeloženo, že když vedle sebe leží a cosi (nepamatuju si to přesně), přičemž originál zní: "...lie to each other". Podle mě se jedná o význam "lie" jako lhát než ležet, ale co už, že.
    Jinak pěkná recenze, umíš člověka fakt nalákat. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ne, jak jsem už psala v recenzi, v originálu je to přeloženo dobře, změny udělala až česká překladatelka - porovnávala jsem to ;)
      Díky :)

      Vymazat

Komentáře mě vždycky potěší, a snažím se dopovídat na všechny. Ale prosím, pokud použijete profil Anonymní, aspoň se na konci podepiště. Hodně Anonymních je pro mě matoucí :)