neděle 26. října 2014

Alice Oseman – Solitaire | Je to vtipný, protože je to pravda

Na Solitaire jsem se velice těšila hned ze tří důvodů. Za prvé, ta obálka se mi hrozně líbí. Za druhé, anotace se mi taky zamlouvala. A za třetí, autorka je stejný ročník jako já. Veškeré mé literární výlevy vypadají dost hrozně už v mé hlavě, takže jsem byla docela zvědavá, jak se s psaním dokáže poprat někdo, kdo teprve nedávno oslavil dvacáté narozeniny. I když, Alice Osemanová napsala Solitaire už když jí bylo osmnáct, takže mám jen dva roky zpoždění…

Tori Springová ráda spí, bloguje a kouká na filmy. A taky ráda nenávidí. Nesnáší školu, knihy, lidi všeobecně. V jejím podání byste skoro řekli, že „nenávidím je nová černá“. Až na to, že si Tori nemyslí, že ona sama je o moc lepší. Vlastně o sobě říká, že je pěkně trapná. Nenávidí všechno a všechny včetně sebe. A byla by v tom nerušeně pokračovala, kdyby se neobjevil Michael Holden a Solitaire. Úmysly jednoho i druhého jsou pochybné a Tori to vlastně vůbec nezajímá. Jenže Michael Holden neustále trvá na tom, že se s ní bude bavit a Solitaire se zase pokoušejí udělat ze školy kůlničku na dříví, což se neignoruje lehce… A pokud by vás to zajímalo, tohle fakt není žádná lovestory.

Já vím, určitě na to budete koukat stejně skepticky jako já. Jak by mohla knížka, která má na obálce srdce, nebýt lovestory? Taky jsem nevěřila. Ale po přečtení musím potvrdit, že každý, kdo by přesto čekal ordinérní lovestory, bude pekelně zklamaný. A o Solitaire, tajemné skupině, která se na škole, do které Tori chodí, pokouší udělat co největší množství kanadských žertíků, to taky není. Nebo možná je, ale vlastně mě to vůbec nezajímalo. A pak jsem to uhodla už v půlce knihy.

Když se snažím usnout, vždycky dělám hromadu blbin, jako třeba že se převracím na posteli a představuju si, že usínám vedle někoho, a natáhnu ruku, abych ho pohladila po vlasech. Nebo si propletu prsty na rukou a po chvíli si začnu představovat, že někoho držím za ruku. Fakt to nemám v hlavě v pořádku.

Tak na čem tedy Solitaire (kniha) stojí? Dle mého na postavách. Na jednu stranu mám hodně ráda hrdinky, se kterými se můžu snadno ztotožnit, které se chovají víceméně mile, a které rády čtou. Což Tori, řekněme si to na rovinu, fakt není. Ale víte co? To knihomolství mi občas přijde až zbytečně samoúčelné, jako by hlavní hrdinka byla knihomolka jenom aby se s ní čtenářky mohly ztotožnit, ale pro celkový příběh to vlastně vůbec není důležité. (Ne ve Fangirl, Fangirl je boží!). Takže mi vlastně hrozně bodlo, že mám konečně hrdinku, která je fakt hrozná. Kdybych ji potkala ve skutečnosti, nejspíš bych ji nesnášela. Protože, sakra, co má ta holka za problém? Ale číst o ní… to mě baví. Protože je to něco nového. A koho z nás baví číst pořád dokola o tom samém (když nebudeme počítat rereadingy)?

V pokoji je černočerná tma, ale homepage mého blogu svítí z monitoru notebooku jako tlumená modrá lampička. Chodím v kruzích po pokoji, pořád dokola, až mě začnou bolet nohy. Pustím si Bon Iver a pak Muse a pak Noah and the Whale, takovou pitomě nazlobenou hudbu. Chvíli brečím a pak zas nebrečím. Někdo mi poslal smsku, ale zatím jsem ji nečetla. Poslouchám tmu. Jdou po tobě. Tlukot tvého srdce a tvoje kroky. Tvůj brácha je psychotik. Nemáš žádné kamarády. Nikomu tě není líto.
Kráska a zvíře nejsou skuteční. Je to vtipné, protože je to pravda. Nebuď už smutná. Nebuď už smutná.

Tori o sobě ráda říká, že je fakt trapná a divná, a už jsem si několikrát přečetla, že Tori je hrdinka, kterou budou čtenáři nenávidět, ale to se u mě nějak nestalo. Ano, moc se řeší. Je až přehnaně melodramatická a tragická. A určitě někoho napadne jí poradit, že štěstí je otázka vůle, že se musí rozhodnout být šťastná, že to přehání. Ale já jsem kolikrát taky divná a trapná. Taky nesnáším spoustu věcí. (Strašně dlouho jsem třeba byla přesvědčená, že nesnáším češtinu, sloh a klasickou literaturu, a podívejte se na mě teď!) Akorát pak další věci stejnou měrou zbožňuju. A ráda čtu. Ale stejně jsem si nemohla pomoct a občas mi Tori v něčem připomínala mě. Ne úplně, ale dost na to, abych ji nemohla nenávidět.

Abych byla upřímná, já hudbu ani moc ráda nemám.
Jen některé písničky. Najdu nějakou písničku, která se mi fakt líbí, a pak ji poslouchám pořád dokola třeba milionkrát, dokud se mi nezhnusí a nezačnu ji nenávidět. V tuhle chvíli to je Message in a Bottle od The Police a vsadím se, že už v neděli jí budu mít plný zuby. Jsem prostě idiot.

Další příznakovou věcí, která se v souvislosti s touhle knížkou určitě bude omílat pořád dokola, je mladá autorka. Stejně stará jako já! Je to na knížce poznat? Ano i ne. Asi jsem nikdy nečetla knížku pro mládež, v níž by bylo tolik aktuálních referencí, které starší generace tolik nepochopí. Ani u Johna Greena. Solitaire je plné zmínek o současných filmech, knihách, muzice i internetu… Na rozdíl od hrdinky je její prostředí naprosto normální. Stejně jako způsob vyjadřování. Originál posoudit nemůžu, ale překladatelka podle mě vystihla mluvu mých vrstevníků, aniž by to bylo přehnaně knižní nebo naopak nespisovné, a aniž by mě něco tahalo za oči nebo to bylo prostě trapný, takže pochvala pro ni!

„Solitaire.co.uk. Zajímavý. Fajn. Navrhl bych zapnout jeden z těch počítačů tady a mrknout na to, ale než by nám naběhl Explorer, asi bysme oba zdechli. Vsadím všechny svoje prachy, že tady se ještě jede na Windows devadesát pět.“

Ale nízký věk Alice Osemanové není jen výhodou. Solitaire není dokonalost sama. Řešení velké záhady jsem věděla už od půlky, takže mě druhá polovina nebrala tolik jako ta první. Víc mě na knize bavily postavy. Kromě neortodoxní Tori samozřejmě Michael Holden. Za zmínku stojí i Toriino přátelství s Becky. Nebo bratr Charlie a jeho kamarád Nick. Toriini rodiče. Úspěšně mi to odvádí myšlenky od faktu, že se mi ten konec tolik nelíbil.

„Máš strašně studený prsty,“ poznamená. „Máš vůbec nějakou krev?“
„Ne,“ zavrtím hlavou. „Jsem duch, pamatuješ?“

Alice Oseman prý momentálně pracuje na svém druhém románu. Jsem zvědavá, co to bude. Doufám, že ještě lepší než Solitaire! Rozhodně jí nemůžu upřít, že napsala něco neobvyklého. A čtivého. Jak já to přečetla rychle!

Solitaire není kniha pro každého. Čtěte jen na vlastní nebezpečí, Tori určitě nerozdýchá každý. Ale pokud se dokážete povznést nad fakt, že na světě nejsou jen lidé, s nimiž si na sto procent rozumíte… mohlo by se vám to líbit. Koneckonců, je to vtipný, protože je to pravda.

A tak se stane, že stavím v našem obývacím pokoji traktor.
Když skončíme, sedneme si s Nickem a Charliem dovnitř a obdivujeme svoje dílo. Oliver kolem traktoru chodí s lihovým fixem a maluje na krabice pneumatiky a cákance bláta a kulomety „pro případ, že by se krávy přidaly na temnou stranu síly“. Je to vlastně hrozná pohoda.

Chtěla bych poděkovat nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzní e-knihy!

Autor/ka: Alice Oseman
Originální název: Solitaire
Série: není
Datum vydání: USA: 2014 / CZ: 5. listopadu 2014
CZ překlad: CooBoo, Romana Bičíková
SK překlad: není
Počet stran: 336 v CZ, vázaná
Cena: 299,-Kč
Moje hodnocení: 75%
Hodnocení na Goodreads:  4,07 při 542 hodnoceních

18 komentářů:

  1. Táto kniha ma nadchla anotáciou už dávno a čakala som na nejaký názor, čiže vďaka za recenziu.:) Som na ňu extra zvedavá, hádam sa mi bude napokon páčiť.:D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemáš zač :) Já jsem taky docela zvědavá, jak se bude vespolek líbit :)

      Vymazat
  2. Je to vtipný, protože je to pravda! Perfektní recenze, díky za ni!
    (A Tori bude pořád moje malá tajná favoritka, já tý holce vlastně hrozně rozumím :D)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teď by mě docela zajímalo, kolik lidí na tom bude stejně, jestli náhodou nakonec všichni nejsou občas trochu nesnesitelný - dost na to, aby jim Tori nevadila :)

      Vymazat
  3. Já si zas myslím, že to bude celkem líbivá kniha, právě proto, jak je Tori jiná (akorát že na můj vkus byla jiná moc nuceně a programově). Jo a lovestory mi to připomínalo :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je pravda, že ona byla fakt extrém :D
      Připomínalo ti to lovestory? Ty rebele! :D

      Vymazat
  4. Já si v listopadu žádnou knížku kupovat nechtěla, ale tohle vypadá zatraceně dobře!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky občas mívám takovéhle šílené nápady, ale vždycky se najde důvod, proč je neplnit :)

      Vymazat
  5. Asi to není kniha, po které bych sáhla, ale musím uznat, že recenze se ti opravdu vydařila! Vážně se mi líbí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju ti :) Já si nemyslím, že kladná recenze by pro čtenáře automaticky měla znamenat, že si to musí přečíst - koneckonců, co jednomu sedí, druhého může otravovat. Takže hodně štěstí při hledání knížek, které tě budou lákat víc :)

      Vymazat
  6. Na tuhle knihu už mám zálusk poměrně dlouho, ale nejspíš si ji stáhnu na čtečku... na koupi se moc necítím. Jinak pěkná recenze :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na čtečku by sis ji taky měla koupit ;) Jestli si ji nechceš kupovat, sežeň si ji v knihovně.

      Vymazat
  7. Vážně pěkná recenze! Kniha mě nejvíce zaujala faktem, že je autorka v téměř stejném věku jako já a už jí vyšla kniha. Já osobně většinou knihám od tak mladých autorů nevěřím, i když to asi bude způsobeno tím, že nemám moc dobré zkušenosti v tomhle ohledu s naší domácí tvorbou. Na Solitaire mě ale hodně zaujala i samotná Tori, třeba by se mi takhle jiná postava mohla zalíbit. :) Takže určitě mám v plánu se po knížce podívat. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ony knihy od mladých autorů bývají často buď špatně napsané, nebo klišoidní, a Solitaire dle mého není ani jedno :) Ať se ti kniha líbí ;)

      Vymazat
  8. první recenze kde jsem si precetla i úryvky z knihy :D tesim se na ni od te doby co ji CooBoo zverejnilo a vypada cim dal lepe .. zaujala me anotace , take jsem zvedava jaky boom vyvola.. klobouk dolu pred takto mladou autorkou :)) mam rada v knihach odkazy na dnesni udalosti :) uzasne napsane :)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky a doufám, že Solitaire splní tvá očekávání :)

      Vymazat
  9. Dočetla jsem a sepsala recenzi, kterou za pár dní publikuji a musím říct, že se mi knížka dost líbila :) Tori mi často taky připomínala mě, i když já nejsem tak strašný pesimista a tragéd :D Ale jinak... :D
    Je to fakt čtivé a já to odklikla na goodreads jako dočteno tuším cca do 24 hodin, což o něčem vypovídá (samozřejmě jsem mezitím spala a byla ve škole...). Prostě mě nezklamala a jsem za to ráda! :)
    Pěkná recenze :) úplně jsi mi kápla do noty a napsala tam vlastně dost podobné věci jako já :D

    OdpovědětVymazat
  10. Je neuveritelné ako trefne si to napísala. vystihla si to. Tori je tak hrozná až som si ju zamilovala.:)

    OdpovědětVymazat

Komentáře mě vždycky potěší, a snažím se dopovídat na všechny. Ale prosím, pokud použijete profil Anonymní, aspoň se na konci podepiště. Hodně Anonymních je pro mě matoucí :)