neděle 3. května 2015

Dubnové shrnutí – kam jsi tak rychle utekl, dubne?

Jak to, že už je květen? Nevím, jestli se mám radovat (mám ráda květen a bude knižní veletrh, dovolte mi nadšený výkřik – aaaaaaa!) nebo se děsit (zkoušky jsou za dveřmi a já pořád ještě nemám načtenou studijní literaturu, ba co hůř, ještě jsem ani nezačala). Ale stejně to není možné! Kdo ty dubnové dny sežral, přiznejte se! Před nedávnem byl přece březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem, a co si teďka počnem s květnem? Na kamna už je přeci jen moc teplo.

Duben byl takový… metafyzický! Když jsem zrovna nebyla v práci (a že jsem tam byla hodně), tak jsem pořád nad něčím přemýšlela a rozjímala, no, a něco jsem už rozmyslela, něco ne, ale to je fuk, pojďme přestat myslet na blbosti a pojďme se přesunout ke knížkám.

Přírůstky v dubnu jsou maličko komplikované. Nákupy žádné, recenzáky 2: Jen jeden rok a Láska v podsvětí. K tomu z jarního úklidu v CooBoo, kde jsem získala novou přezdívku diktátor (prostě se ty knížky nebudou dávat vzhůru nohama, moje OCD trpí!), 14 knížek a mandaly k tomu. Vypisovat je radši ani nebudu, ale hodně z nich napsala Sarah Dessen. Je vám tedy jasné, co budu dělat v létě… Ehm. Ráda bych řekla, že si v květnu just nic nepořídím, ale bude veletrh a já nechci lhát :D Lhát se nemá.
CooBoo úklid.

Přečtených knížek je méně než pořízených, achjo, stydím se. Naštěstí mám svědomí a Bětku, kteří mi rádi a zadarmo vynadají! Takže… přečtených knih je 12. Mezi tím jsou nějaké věci do školy a nějaké opravdové skvosty.

Tak předně, konečně jsem dočetla tu Lolitu. Ne, ne a ne. První polovina mě bavila, že jsem začala doufat, ale ta druhá je prostě pořád stejně… špatná. Pro mě špatná. Polovinu času jsem měla pocit, jako že Humbert Humbert jen dělá reklamu americké turistice. Nebavilo mě to. Málem jsem to (zase) nedočetla. 2 hvězdičky za tu první půlku. Dvě odborné knihy do školy: Základy psycholingvistiky a Minulost a současnost, paměť a dějiny. Co na to říct. Neužila jsem si to.

Tak, teď trochu pozitivněji. Po dvou letech jsem konečně dočetla Death Note!!! Ten konec! Ach, Death Note je prostě dechberoucí, a mindblowing! Hlavně jako celek. Pokud to někdo plánujete číst, doporučuju všech 12 dílů najednou. Pořád jsem chtěla vědět, jak to dopadne, a teď je mi vlastně líto, že už nebude další díl. To byla moje poslední dubnová „kniha“. Ta první byla Stříbrná zátoka od Jojo Moyesové. Pořád se mi od autorky nejvíc líbil Poslední dopis od tvé lásky, ale i Stříbrná zátoka se prostě krásně čte. Milé, trochu dramatické, trochu zamilované čtení… Jsem spokojená. Trochu méně spokojená jsem s Jen jedním rokem – ne, že by to bylo špatné, jen to nemá na první díl a já doufala v trochu víc. Pořád je to dobré čtení, ale ne výborné.


Teď několik překvapení měsíce. Vlastně jsem tenhle měsíc nějak moc překvapená. Příspěvek k dějinám radosti jsem přečetla hrozně rychle, protože jsem na něj chtěla napsat esej. Ta pak ztroskotala na nedostatku mého odhodlání a sekundární literatury, ale třeba se k tomu ještě někdy dostanu. Každopádně na Příspěvek mám rozepsanou recenzi, která se mi stále nezdá dost dobrá na to, jak moc se mi tahle knížka líbila. Takže mám teď v plánu další Denemarkovou. Brzo. Knihomolské brzo. Takže ještě letos.

Na další věc jsem jeden den narazila v práci, zaujala mě, druhý den jsem si ji sehnala v knihovně a ještě ten den jsem ji dočetla. Zítra už usnu od Kláry Elšíkové. Zvláštně napsaná současná česká próza. Úsporná forma, pár poznamenání hodných myšlenek. Pokud vás baví zajímavě napsané věci, doporučuju. A teď jedna dětská knížka: Anna a Anna od Charlotte Indenové. To je tak milá, roztomilá, ale i citově traumatizující četba! Doporučuju pokud se vám líbil Jablečný koláč naděje, je to kniha podobného ladění. Další dětská kniha je opět The Parent Agency, tentokrát v první verzi českého překladu, dělali jsme redakci textu a jsem na nás pyšná!

Ty dvě nejlepší na konec. Jedna próza, jedna poezie. Začněme třeba s prózou: Aristotle and Dante Discover the Secrets of the Universe od Benjamina Alireho Sáenze. Uf. Když jsem se konečně naučila ten sakradlouhý název, udělám chybu ve jméně autora. Naštěstí nevidíte, jak jsem ho překřtila, poněvadž jsem se opravila. Tahle knížka vyjde v češtině i slovenštině, takže byste si ji měli zapamatovat, protože je hodně úžasná! Za duben asi nejlepší kniha. (Nebo to možná bude ta následující, kdoví. Asi jsou nastejno.) Kniha o přátelství, o lásce, o zmatení, o dospívání a spoustě dalších věcí. Přirozeně mám poznamenané mraky pasáží, podle čehož vypadá i moje recenze přeukázkovaná! Tohle slovo jsem si zrovna vymyslela. Jak já zbožňuju jazykovou kreativitu!

Poslední je tedy sbírka poezie Crush od Richarda Sikena. V angličtině. Důkaz toho, že když se dostatečně hledá, tak i já najdu poezii, co se mi líbí. No dobře, tady jsem nehledala, tady jsem vyzvídala na spolužačce její oblíbené knížky a tahle mě zaujala. Sama bych to asi nenašla a to by byla škoda. Poezii objektivně fakt hodnotit neumím, tak se o to nebudu ani pokoušet. Prostě se mi to líbilo. Hodně. Tečka.

Duben skončil, pojďme přežít květen.

Keep calm and visit Svět knihy! Právě poskakuju nadšením. Sousedi pod náma mají taky radost. Tak doufám, že vás tam hodně potkám.

Mějte se hezky a čtěte!

5 komentářů:

  1. Ja precetla pouhe asi dve knihy, silene se stydim. Ale mela jsem dva tydny dovolenou a to proste nectu :D
    Lolita me silene zklamala, vubec se mi nelibila.
    Beauty of pink / Knižní regál

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je o dvě víc než nic, takže dobré! :)
      O dovolené a nečíst? Pro mě je dovolená... tak trochu jako dovolení nedělat nic jiného než číst :D

      Vymazat
  2. Ráda bych tě na Světě knihy potkala, předpokládám, že tam budeš s Bětkou a Kath? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Předpokládám, že tam budeme jako velká a neoddělitelná entita. Na pohled odstrašující a hlučná skupinka. Ale nekoušem! Většinou. :D

      Vymazat
  3. Jsem zvědavá, kterou knihu od Sarah si oblíbíš nejvíc :) Já chci asi 1000 000 let číst Along for the Ride, ale po zkušenosti s jinými autorčinými knihami se k tomu nemám. Je to vždycky až trošilinku moc smutné :)

    OdpovědětVymazat

Komentáře mě vždycky potěší, a snažím se dopovídat na všechny. Ale prosím, pokud použijete profil Anonymní, aspoň se na konci podepiště. Hodně Anonymních je pro mě matoucí :)