pátek 17. července 2015

Isla a šťastné konce | Pozitivní a roztomilé jak košišta Pusheen (Stephanie Perkins)

Pamatujete si, jak jste poprvé četli Polibek pro Annu a hrozně jste se u toho přiblble usmívali? Pamatujete si, jak vás tam zaujala jedna tichá zrzka jménem Isla, a pak jste na její šťastné konce čekali snad roky, ale připadalo vám to ještě delší? Pamatujete si, jak se vám příběhy Stephanie Perkinsové líbily tak moc, že jste si je přečetli i víckrát? Pamatujete si, jak jste se pokaždé zas a znova zamilovali do jejích postav a jejich příběhů?

Pokud jste alespoň na jednu otázku neodpověděli kladně, tak vás asi neznám. Pro mě je to čtyřikrát ano a když jsem konečně rozečetla Islu a šťastné konce, bylo to jako vracet se ke starým známým.

Paříž. Isla je roky zamilovaná do svého spolužáka Joshe, který ale má přítelkyni. Tedy měl. Na konci školního roku se totiž rozešli.
New York. Isla je na léto doma. Pod vlivem prášků na bolest se vydává sehnat si něco k jídlu a v kavárně narazí na Joshe. Prášky na bolest skvěle fungují na zmírnění ochromující stydlivosti, jíž Isla trpí kdykoli jindy, takže si poprvé v životě vymění víc než pár slov.
Paříž. Poslední ročník střední školy. Josh s Islou zase promluvil! A vypadá to, že možná, možná by o ni měl i zájem. Vyjde to, nevyjde to? A nejzávažnější otázka – vydržím já jako rádoby nezávislý pozorovatel příběhu ten nával roztomilosti, nebo se během čtení dočista rozpustím?


Anna byla normální fajn holka. Lola byla extravagantní a bláznivá. Isla je tichá stydlivka. Tři hrdinky Stephanie Perkinsové a každá je dočista jiná. A každá si našla čtenářky, které si při čtení říkaly, že je jim ta holka vlastně docela podobná. U mě to byla Isla. Zrzavé vlasy jsem měla a už nemám, ale sklony k červenání mám odjakživa, nehledě na barvu vlasů. Oslovit někoho neznámého jsou pro mě muka. A hlavně se zamilovávám úplně stejným (zpitomělým) způsobem jako ona. Čili způsobem, kdy se chovám jako pitomec a pak si později říkám, co jsem to za pitomce? Ráda bych řekla, že kdybych Islu potkala naživo, asi bychom byly nejlepší kamarádky, ale nejspíš by ani jedna z nás nesebrala odvahu tu druhou oslovit.

Zažívat něco takového není žádný med. Ale číst o tom? Ano prosím. Ta kniha je roztomilá. Od začátku až do konce. Usmívala jsem se jako pitomec. Bláznivě jsem se hihňala. A jednou za čas jsem sem tam vyslovila i nějaké to ách či óch. V češtině nenacházím dost slov, které by to vystihly. Takže po anglicku je Isla a šťastné konce cute, sweet, lovely, adorable a prostě milá tak moc, že z toho roztajete.

Neumím si představit, že by se Josh zamiloval do někoho přeslazeného.
Ne že by byla šance, aby se zamiloval do mě. 
Ale kdyby náhodou byla, nechci si ji pokazit.
I když žádnou nemám.
Ale jen pro jistotu.
I když je to marné. (s. 28)


A nechci říkat žádné spoilery, ale když už jsem u té super roztomilosti, tak musím i podotknout, že nehledě na to, jak moc mi Isla jako hrdinka sedla, tak na Isle (knize) je stejně nejlepší Anna. Však uvidíte. Stejně jako v Lole i zde totiž očekávejte návrat starých dobrých známých z předchozích knih. Jen počkejte.

Popravdě řečeno, Polibek pro Annu nic nepřekoná. Ale Isla a šťastné konce je i tak moc super čtení. Pro někoho možná jenom oddychovka, letní čtení, pro někoho zlepšení pošmourné nálady, pro jiného kniha, na kterou se bláznivě těšil celé roky a v jeho očích je to zosobnění dokonalosti. Nejspíš ve vás vyvolá spoustu emocí – štěstí, dojetí, radost, frustraci a možná maličko vztek a trochu i smutek. Ale celkově je to tak nějak hodně pozitivní kniha (však se koukněte na obálku) a bylo mi potěšením ji číst. Není dokonalá, ale mně se líbila. A teď bych si to celé dala zase znovu – Annu, Lolu a Islu… a jejich šťastné konce.

Autor/ka: Stephanie Perkins
Originální název: Isla and the Happily Ever After
Série: volná trilogie Anna and the French Kiss, třetí díl
Datum vydání: USA: 2014 / CZ: 3. srpna 2015
CZ překlad: CooBoo, Jana Montorio Doležalová
SK překlad: není
Počet stran: 312 v CZ, vázaná
Cena: 299,-Kč
Moje hodnocení: 90%
Hodnocení na Goodreads:  4,16 při 37 968 hodnoceních

8 komentářů:

  1. Já jsem Polibek pro Annu četla už čtyřikrát a nikdy mě kniha neomrzí. I když jsem četla Annu, tak Lolu jsem ještě nikdy nečetla, ale až vyjde Isla, tak si obě knihy koupím a přečtu je. :)
    http://readingwithlu.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A k tomu rovnou rereading Anny, to se přímo nabízí, ne? :))

      Vymazat
  2. Já mám ze všeho nejraději Lolu i když skoro každý zbožňuje Annu :D obě knihy jsem četla jen 1 a pamatuju si je jen tak zhruba, na Islu se těším už strašně dlouho a možná neodolám a nakonec si všechny 3 koupim.. :) Suprová recenze, i když s přečtením této knížky už počítám dýl :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ber to takhle - aspoň zbyde víc prostoru na zbožňování Loly pro tebe :D

      Vymazat
  3. Ano! Ano! Ano! Islu si koupím k narozeninám. Mám ji už přečtenou v angličtině, ale i na překlad se těším. A mám ji asi že všech těch tří nejraději, protože Isla. Jsem taky zrzavá, jsem taky stydlivá a kvůli vlastní nejistotě si léčím zlomené srdce. Isla bude ideální dárek ode mě pro mě. :) A těším se , až budu zase óchat a áchat u knížky. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já mám zrovna u Perkinsové radši originál, protože kdykoli otevřu překlad, narazím na nějakou "perlu". Ale nehledě na to, ta knížka je prostě super :))

      Vymazat
  4. Na Islu se strašně moc těším. Tichá stydlivka? To jsem přesně já! Takže se těším :D Jinak super recenze :)

    OdpovědětVymazat

Komentáře mě vždycky potěší, a snažím se dopovídat na všechny. Ale prosím, pokud použijete profil Anonymní, aspoň se na konci podepiště. Hodně Anonymních je pro mě matoucí :)