středa 21. října 2015

Jennifer Niven – Všechny malé zázraky | Všechny malé výhrady

Na Všechny malé zázraky jsem se hodně těšila. Je to jedna z těch výjimečných knih, které jsem si vyhlídla už před vydáním v originálu, takže jsem překlad napjatě očekávala. Většinou si knížky vybírám až poté, co vyjdou a začnou na se ozývat nadšené ohlasy. (Pokud ohlasy nejsou nadšené, není proč se těšit, že?) Tohle byla jedna z výjimek. Obálka tomu pomáhá, je fakt povedená.

Potkali se na římse zvonice. Ani jeden z nich neskočil. Zatím.
Violet Markeyová ztratila starší sestru. Od té doby je všechno špatně.
S Finchem bylo všechno špatně odjakživa. Ve škole mu přezdívají Theodor Magor a neustále přemýšlí, jestli už dneska není ten správný den na sebevraždu.
Tohle setkání všechno změní. Pro oba z nich. Ale bude to stačit?

Všechny malé zázraky jsou první young adult kniha spisovatelky Jennifer Nivenové. Není to ale její literární debut. Autorka už má za sebou knihy pro dospělé a dokonce i literaturu faktu. Oproti debutujícím mladým autorům, kterých v YA najdete spoustu, je to super změna. Většinou je totiž opravdu poznat, jestli je to začátek tvorby, nebo už jste se rozepsali.

Některé knihy charakterizovat jedním slovem nejdou. Některé trochu. Je otázka, nakolik je to vůbec možné obecně, ale Všechny malé zázraky docela vystihuje slovo sebevražda. Sebevražda je to, co se celou dobu řeší a tak trochu očekává. A přitom držíte palce, aby se to nestalo. Hlavní hrdinové se potkají na římse, každý z nich tak trochu sám s otázkou, jestli sebevražda není dobrý nápad… Jejich setkání ale všechno změní, vnese do jejich životů trochu chaos, trochu naději.

Připadala jsem si řádně podivně, že se mi vyprávění o depresích a sebevraždách tak dobře čte. Vlastně mi většina knihy vůbec nepřišla smutná. Měla jsem z ní docela dobrou náladu. Ponechme stranou úvahu, jestli to ze mě dělá psychicky labilní osobu, podstatou zůstává, že jsou Všechny malé zázraky fakt čtivě napsané. Stránky ubíhají jedna báseň. Ležela jsem nemocná v posteli, četla knihu a vlastně mi bylo fajn. Je už na každém z vás, jestli to vzhledem k tématu budete brát jako pozitivum či negativum.

Deprese je strašně obecné slovo a shrnuje v sobě dost rozdílné věci. Violet před několika měsíci zažila dopravní nehodu. Ona přežila, její sestra takové štěstí neměla. Takováhle zkušenost je nepochybně dostatečně traumatizující, ale v konečném důsledku si to přímo říká o postupné zlepšení, uzdravení. Finch na druhou stranu… trpí bipolární poruchou. To, co je v jeho životě špatně, pramení přímo z něj, nejsou to jen vnější okolnosti, třebaže ty taky nejsou zcela ideální. Finch je mnohem komplikovanější postava – a to jak pro čtenáře, tak musel být komplikovanější i pro autorku.

V doslovu Jennifer Nivenová objasňuje, proč se vůbec rozhodla takovou knihu napsat. Její kamarád spáchal sebevraždu a ona byla tou, kdo ho objevil. Tudíž si na vlastní kůži zažila, jaké to je, když jste ten, kdo zůstal. Včetně stigmatu, který sebevraždy obklopuje – když někdo zemře na rakovinu, je to tragédie, když někdo spáchá sebevraždu, kouká se na něj (a jeho pozůstalé) jinak… Nemáme totiž ve zvyku pohlížet na deprese jako na nemoci, ale na něco podřadného, co člověk může jen tak překonat, když se bude trochu snažit. Sebevrah tudíž není oběť své nemoci, ale své slabosti…

Tohle se autorce fakt povedlo. Violet jakožto ta, kdo zůstal, když její sestra zemřela, na mě působí dost věrohodně… Trochu jsem měla problém s vyobrazením Finche. (Mimochodem, už kvůli obálce mě mrzí, že z překladu není znát, že finch je v angličtině pěnkava.) Nejsem žádný odborník na maniodepresivitu, ale z toho, co o  ní vím, mi přijde, že se autorce povedla jen tak napůl. Jen ta mánie, ta deprese… ne tolik. Ta deprese tam nebyla moc cítit. I proto jsem z knížky nebyla nijak zvlášť deprimovaná. Navzdory tomu mě ale jako postava stejně víc bavil Finch. Asi taky trpím nějakou poruchou osobnosti, když mám tak fragmentární dojmy…

Zkrátka a dobře, Všechny malé zázraky mě moc bavily. Až moc. Četly se skvěle. Nějaké výhrady k nim mám, ale nejsou pro mě příliš závažné. A konec konců, je to kniha, nad kterou se zamyslíte. Podnětů k tomu poskytuje dostatečně.
Autor/ka: Jennifer Niven
Originální název: All the Bright Places
Série: není
Datum vydání: USA: 2015 / CZ: 2015
CZ překlad: YOLI, Jana Rajnyšová
SK překlad: YOLI, Klára Kruteková
Počet stran: 360 v CZ, brožovaná
Cena: 299,-Kč
Moje hodnocení: 70 %
Hodnocení na Goodreads:  4,21 při 44 382 hodnoceních

4 komentáře:

  1. Na tuto knihu mám po tvé recenzi ještě větší očekávání. Doufám, ze mě nezklame, až si ji pořídím a přečtu :)

    OdpovědětVymazat
  2. O knížce vím, a kdyby se mi dostala do rukou, ráda po ní skočím, ale jestli se to někdy stane, je ve hvězdách :D Super recenze!

    OdpovědětVymazat
  3. Už jsem psala u několika recenzí, že tahle knížka by mohla být něco pro mě. I ta tvá mě o tom přesvědčila. A jsem ráda za informaci - pro mě novou -, že se nejedná o typickou young adult, autorskou prvotinu a tak. :)

    OdpovědětVymazat
  4. S každou další přečtenou recenzí jsem si stále jistější, že si knihu pořídím :)

    walletofinfinity.blogpost.cz

    OdpovědětVymazat

Komentáře mě vždycky potěší, a snažím se dopovídat na všechny. Ale prosím, pokud použijete profil Anonymní, aspoň se na konci podepiště. Hodně Anonymních je pro mě matoucí :)