neděle 1. listopadu 2015

Říjnové shrnutí – mohly už by být prázdniny?

Tak nám skončil říjen. Na to, jak nepěkně začal, to nakonec nebylo tak špatné. Hned na začátku semestru se mi podařilo onemocnět a tak jsem první hodiny obíhala nachlazená. Kamarádka mě po třech měsících prázdnin uvítala soucitným „Ale ne, ty fakt vypadáš hrozně!“. Tak jsem se začala těšit, až ten semestr zase skončí a budou prázdniny. Jakože sice nebudou, bude ještě hůř, bude zkouškové, ale pak, pak bude další semestr, a po něm! Zase zkouškové. Ale po zkouškovém prázdniny. Konečně. Pak se to trochu zlepšilo, navykla jsem si ráno vstávat, uzdravila jsem se a zvykla jsem si opět na studijní režim. Blog tentokrát moc nežil, pardon, zkusím se v listopadu polepšit, ale předem říkám, že to asi nebude nic moc.

Přírůstky se sešly opět v sympatickém počtu 4 knih. První bylo Nícení od Ivany Myškové, které jsem četla loni a bylo jednou z mých nejoblíbenějších knih za uplynulý rok. Měla jsem ho tehdy z knihovny, pak bylo dlouho vyprodané a teď jsem se konečně odhodlala ke koupi. Byla jsem se totiž podívat v jednom menším knihkupectví. Jsem teď zvyklá hlavně na luxory a jim podobné, a na internetová knihkupectví, ale řeknu vám, to malé knihkupectví, to je úplně jiná atmosféra! Hned jsem si musela něco koupit, a když jsem natrefila na Nícení, bylo to jasné.

Dále mi přišla novinka od Rainbow Rowellové, Carry On! Omluvte mě, zatímco budu pět minut „fangirlovat“. Chci si na to udělat čas, sednout si k tomu a číst, číst, číst! Tuhle knihu jsem si chtěla přečíst už od chvíle, kdy jsem dočetla Fangirl. Tedy v době, kdy jsem ani nedoufala, že by něco takového vůbec mohlo vyjít. Sny se přece jen plní! Ke konci měsíce se ke mně dostaly i dva recenzní výtisky. Líbali jsme se od Levithana je docela krátká knížka, přišla ve čtvrtek a dojde na ni brzy. A Dívku, již jsi tu zanechal jsem si domů přinesla v pátek. Jsem zvědavá, jestli mě ta nejnovější Moyesová ještě něčím překvapí a upoutá.

Přečtených knížek je 12, v angličtině byly 2, 1 o angličtině v češtině a 9 dalších taky česky. Komiks byl 1, drama taky 1. Vesměs to nejsou žádné perly, 5 hvězdiček jsem nedala ani jednou (když nepočítám rereading Harryho Pottera), takže vás délkou článku spíš odbudu, ale jedna či dvě za pozornost přeci jen stojí.

Na Deset žen Marcely Serranové jsem se dost těšila, ale nakonec jsem byla zklamaná. Čekala jsem něco trochu rozmanitějšího, příběhy deseti žen mi nakonec ale splývaly a přišly mi zbytečně pesimistické. Univerzálně pesimistické, to je lepší vyjádření. Prostě mě to nebavilo. Dalším zklamáním byl i Oceán na konci uličky. Neila Gaimana mám ráda, většina jeho knih mě překvapí, zas a znova, tím, jak moc mi jeho styl psaní sedne. V případě Oceánu jsem ale okouzlená nebyla. Nápad dobrý, atmosféra dobrá… ale nějak mě to neokouzlilo. Průměr. 

A třetím menším zklamáním byl závěrečný díl Stopařova průvodce galaxií, trilogie o pěti dílech. Pátý díl, Převážně neškodná, mi z celé série přišel nejslabší. Pořád musím obdivovat autorův smysl pro humor a absurditu, ale nebylo to už tak vtipné, tak trefné… Na to, že kniha nemá ani 180 stránek, jsem ji četla nějak podezřele dlouho. Nejvíc se mi líbily asi první dva díly.

Po pesimistickém odstavci nějaká příjemná překvapení. Malér Eyrová od Jaspera Ffordeho je už trochu starší knížka, kterou mi doporučila kamarádka, že je tam spousta narážek na knihy a že mě to proto určitě bude bavit. A taky že bavilo. Je to šílenost typu Pratchetta, kdo ho máte rádi, zbystřete. Podobné míchání všeho možného tak, že to naprosto funguje. A ti vombati tam byli přesně pro mě. Jde o alternativní historii, možné je prakticky všechno. Zločin s knihami (hlavní hrdinka Středa Další je agentka LitDetu, takové literární policie), cestování časem, tajný spolek vombatů, dokonce i vlkodlaci… Moc vám to doporučuju.

Další tři knihy nebyly ani tak překvapením jako příjemným splněním očekávání, která jsem vůči nim měla. Angličtinu na rovinu napsal Brit, který dlouhodobě žije u nás, a je to pro studenta angličtiny něco jako Korektor pro bohemistu. Ale tady se možná pobaví i méně profesionální uživatelé angličtiny, je tam ta spousta absurdností, se kterými se mnoho z nás potýká. A je to vtipné. Bavilo. Keeping the Moon je další z mé sbírky od Sarah Dessen. Chtěla jsem něco tenčího, nenáročného a v angličtině a tohle bylo po ruce. Knihy této autorky jsou vždycky milé, čtivé, s ne úplně plytkou zápletkou; zkrátka mě nikdy nezklamou. Cyrano z Bergeracu je klasické drama, na které se chystám už roky, a konečně jsem se k němu dostala. S klasikou si většinou tolik nerozumím. Četlo se mi to lehce, bavilo mě to a hrozně se mi líbí příběh. Rozhodně jsme s Edmondem Rostandem větší kamarádi než s Vildou Shakespearem.

Všechny malé zázraky jsem očekávala dlouho a líbily se mi. Mohlo by to být lepší, o tom víc v recenzi, ale vlastně si nestěžuju. Filosofie Andyho Warhola je plná myšlenek, a ano, konečně o Andym Warholovi vím něco víc než jen to, že žil a zemřel (to jsem se taky dozvěděla brzo, že zemřel). I když klasický životopis to fakt není, spíš sbírka nápadů a myšlenek. Většina knihy byla fakt skvělá, ale ke konci knihy je takový stylový předěl, a těch posledních pár kapitol mě tolik nebavilo. Škoda. Rodinný ústav je komiks a dá se říct, že jsem na něj narazila víceméně náhodou. Nedá se říct, že bych byla vyloženě zklamaná, ale ani nejásám nadšením.

The Age of Innocence je klasika, román, který má na kontě Pulitzerovu cenu a já si ho chtěla přečíst proto, že to bylo v seriálu Gossip Girl. Možná si taky vzpomínáte – hráli to ve škole jako hru a Blair byla Ellen Olenská, Dan Newland Archer… S touto představou jsem se do knihy pouštěla. Trochu jsem se prala se skutečností, že jsem se knihu rozhodla přečíst v angličtině (pokud chcete český překlad, hledejte Věk nevinnosti, takže jsem ji po kouskách četla dva měsíce, ale je to vlastně moc hezká věc. Each time, you happen to me all over again. A to je i případ poslední knihy: Harry Potter a Tajemná komnata. Pokaždé mě to zas a znovu dojme, když ho čtu. Rereading druhého dílu – a v listopadu se podívám na trojku. Harry nikdy nezklame! Doufám, že v listopadu mě čeká víc lepších knih, ale ten Harry Potter je jistota, takže trpět nedostatkem literatury jistě nebudu!

A jaký byl váš říjen? A co z přírůstků bych podle vás měla přečíst nejdřív? :)

15 komentářů:

  1. Kde jsou ty časy, kdy jsem četla více jak 10 knih za měsíc! Trochu malinko závidím, protože mi škola moc neumožňuje a když už, tak takové perly jako Etika, která je příšerná a ještě ji musím číst několikrát. Smutné na tom je, že etika nikterak nesouvisí s mým oborem. Jinak musím říct, že Oceán na konci uličky se mi líbil hodně, až na konec. Ten mi přišel nemastný neslaný. Harryho jsem četla už 18x myslím. Z toho jednou v originále, plus třikrát mluvené slovo v češtině a teď poslouchám i Tajemnou komnatu namluvenou Stephenem Fryem- skvělé doporučuji!
    Zaujala mne Angličtina na rovinu a Malér Eyrová, připisuji na můj nekončící seznam knih, které si chci přečíst!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem zvyklá ještě na víc - teď to nějak s přibývajícími roky ještě ubývá :) Od Stephena Frye jsem letos poslouchala Kámen mudrců. To bylo super :)

      Vymazat
  2. No s prectenymi knihami jsi na tom stokrat lip nez ja :-P

    OdpovědětVymazat
  3. Panejo, dvanáct je úctyhodné číslo :) Já byla začátkem semestru taky pěkně nachcípaná a ačkoli se mi to hrozně nehodilo, ani jsem do té školy dva týdny nedošla (antibiotika, záněty a svinstva, fakt jsem to na spolužáky nechtěla naprskat a ani jsem mo nebyla schopná ničeho. Fakt mě to naštvalo, protože jsem nebyla nemocná už aspoň tři nebo čtyři roky)
    Všechny malé zázraky mě spíš zklamaly, Harry nezklame nikdy. Oceán na konci uličky mám doma už přes rok a ještě jsem se k němu nedostala. Čekám na tu správnou náladu.
    Na tu knížku v Pratchettovském stylu se kouknu :)
    Od Sarah Dessen jsem ještě nic nečetla, ale jak tak koukám, tak bych mohla zvážit přehodnocení názoru. Až budu mít zase chuť na něco nenáročného, tak se na ni vrhnu :)
    Zajímá mě tvůj názor na novou Moyes a na Levithana :)
    Super shrnutí :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bývám nemocná tak dvakrát do roka - jednou na podzim, když se začne ochlazovat, a pak na jaře, když teploty stoupnou nad nulu. Akorát letos jsem byla nemocná nějak moc brzo, že se to velice nehodilo! Druhý týden by byl příhodnější.
      Levithana už mám přečteného, Jojo Moyes snad příští týden :)

      Vymazat
  4. Jé, tys to fakt četla! Jsem vždycky nadšená, když někomu něco doporučím, a ono se mu to fakt líbí :D Kdybys zase někdy nevěděla co, tak teď čtu Lovett - Dobrodružství milovníka knih a taky se mi to moc líbí ;) Kolik jsem toho za říjen přečetla já, asi ani nebudu komentovat, je to bída.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To víš že jo! Když už jsem si to půjčila z knihovny... :D
      Dobrodružství milovníka knih jsem už viděla, do toho se mi zrovna nechce, asi dám přednost jiným :D
      Ale no tak, studentko knihovnictví, jak to vedeš! Číst, a rychle! V knihovně stejně člověk nedělá nic jiného než že čte, no ne? :P

      Vymazat
    2. Tak to jsi dobrá, já si věčně něco půjčím a pak to po měsíci zas vrátím :D Dobrodružství se mi hodně líbilo, tak nějak už jsem zase začala číst. Sice samý bláboly, ale přece! :)

      Vymazat
  5. Pěkné knížky. :) Dívku, jíž jsi tu zanechal jsem teď taky dostala na recenzi, tak jsem zvědavá, co se z toho vyklube. :) Líbali jsme se bych taky chtěla někdy zvládnout, ale zatím to asi není v dohlednu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já doufám, že mě ta Moyesová nezklame, Stříbrná zátoka nebyla takové terno...

      Vymazat
  6. Oceán na konci uličky mě také hodně zklamal. Na knihu jsem se tolik těšila a pak jsem se nestačila divit tomu, jak to bylo divné, přitažené za vlasy (já vím, byla to pohádka, ale přesto) a bohužel zbytečné. Fakt škoda :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zase Gaiman píše jenom divné, za vlasy přitažené věci, ne? U mě to nějak postrádalo větší kouzlo, nevím...

      Vymazat
  7. Líbali jsme se stojí na mém wishlistu hodně vysoko :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak ať je brzo i na komínku knih na nočním stolku :)

      Vymazat

Komentáře mě vždycky potěší, a snažím se dopovídat na všechny. Ale prosím, pokud použijete profil Anonymní, aspoň se na konci podepiště. Hodně Anonymních je pro mě matoucí :)