úterý 5. července 2016

Květen a červen 2016 | Věci jsou složité

Ahoj všichni! Hlásím se vám, konečně probraná z pozkouškového kómatu. Letošní květen a červen pro mě byly tak trochu náročnější, zkrátka, jak říká jedna naše učitelka, věci jsou složité. V květnu mě dohnala má stará známá čtecí krize, a že prý spolu chvíli pobudeme, takže jsem místo čtení spíše psala – všechno možné, jen ne články sem, protože když nic nečtete, o čem taky psát? V červnu se mi číst chtělo, tak jsem si mezi učením na něco přeci jen čas udělala. A než se vrátím ke svému čtení a psaní, v rychlosti zrekapituluju poslední dva měsíce.

V květnu byl Svět knihy. Víc nemusím říkat, co? Ano, knižní přírůstky byly, ehm.

Z Book Depository mi na začátku měsíce přišly ještě tři knihy z mé dubnové objednávky – Last Night I Sang to the Monster a Everything Leads to You, které už jsem obě stihla přečíst, takže více o nich později, a poslední díl Havraního bratrstva od Maggie Stiefvaterové – The Raven King. Na Světě knihy jsem si pořídila Spočítej mi hvězdy od Lois Lowryové, od Kubulínů jsem dostala Proč jsme se rozešli, a od Vendy Mrazení, které mi dlouho chybělo. Dále jsem na Světě knihy vybrakovala antikvariát a pořídila si Kříže u potoka a Frantinu od Karoliny Světlé, Radúze a Mahulenu od Zeyera, Boží duhu od Durycha, Kalibův zločin od Raise a Starostu casterbridgeského od Thomase Hardyho. Takto poznáte studentku literatury. V červnu jsem pak k narozeninám od Karly dostala Annu a vlaštovčího muže. Celkem to je tedy… 13. 

V květnu jsem velkolepě přečetla celé 3 knihy, v červnu jich pak bylo 9. Z toho pět bylo v angličtině a jedno byla spíše odborná četba a jedna dostala pět hvězdiček. Celkem tedy jsem za dva měsíce přečetla skoooro tolik, kolik jsem si toho pořídila. No, hezky se to vyrovná, co říkáte? Cože, že mám doma padesát knih k přečtení? Tak jo, zase si dva měsíce nic nekoupím, slibuju!

Dlouho to vypadalo, že v květnu nepřečtu vůbec nic. Na nic jsem se nemohla soustředit a pořád jsem jen zírala do stropu. Pak jsem během jednoho večera znovu přečetla Hvězdy nám nepřály. O téhle knize asi už ani nic nemusím říkat, že? 

Pak jsem svým šnečím tempem pročetla Proč jsme se rozešli, což je knížka, kterou napsal Daniel Handler (můžete ho znát pod pseudonymem Lemony Snicket jako autora Řady nešťastných příhod) a ilustrovala ji Maria Kalmanová. Celé je to jeden dlouhý dopis, jedno dlouhé vysvětlení. Min a Ed se totiž rozešli. A Min teď posbírala všechny věci z jejich vztahu, které má doma, hodila je do krabice a hodlá to všechno vrátit Edovi spolu s dopisem, kde vysvětluje, proč se rozešli. Nebudu vám lhát, graficky je ta knížka vážně krásná, i když někdo by řekl, že trošku kýčovitá ;), ale i kvůli ilustracím to docela ubíhá. Kromě ilustrací pro mě byl lákadlem i špatný konec – ne, nebojte, nespoileruju, o rozchodu se přece dozvíte už z názvu. Chtěla jsem konečně nějakou knížku, kde spolu dva neodjedou do západu slunce. Už jsem četla, že se někomu zdál příběh o ničem, a asi to není čtení pro každého, ale mně se to celkem líbilo.

Princezna Bojovnice od M. A. Larsona mě zaujala svou anotací. Znělo to něco jako Škola dobra a zla, a docela to tak i bylo. Kniha pro mladší plná princezen, draků a čarodějnic, jen ne tak vtipná. Přečetla jsem ji za večer a konečně jsem poslala pryč svou nečtecí náladu. Pro děti je i Spočítej mi hvězdy od Lois Lowryové. Je to příběh odehrávající se v Dánsku za druhé světové války a podle toho je to tak dlouhé i napsané… ale čte se to moc hezky. A jako obvykle je Lois Lowryová dobrá vypravěčka, která nabídne spoustu věcí k zamyšlení. Když už jsem u té válečné literatury, v červnu jsem se pomalu pročítala i Deníkem Anny Frankové. Četla jsem ho už podruhé, ale tentokrát v angličtině. Na téhle knize je hrozně poznat, že je to skutečný deník. Jednak jsou jednotlivé záznamy spíše krátké, není to přeplněné dialogy a navíc je tam strašně moc znát Annin vývoj. Není to jednoduché čtení, ale je plné nezapomenutelných myšlenek.

Konečně jsem taky dočetla Petra Pana od J. M. Barrieho. Abych pravdu řekla, trochu mě to zklamalo. Filmové zpracování z roku 2003 je jeden z mých nejoblíbenějších filmů vůbec, a tohle je trošičku jiné… Těžko můžu vyčítat originální předloze, že není víc jako její film, ale ten film pro mě má věčné kouzlo, které tahle kniha postrádá. Everything Leads to You od Niny LaCour mě lákalo už dlouho a musím říct, že mě kniha vůbec nezklamala, právě naopak. Hrozně dobře se mi to četlo a líbilo se mi víc aspektů knihy, například pohled do zákulisí filmů nebo pohodový a přesto místy závažný podtón knihy. Není to mistrovské dílo s myšlenkou století, ale není to vůůůbec špatné.

Samozřejmě jsem v červnu nečetla jen samé vážné věci – konečně jsem se dostala k Poslední aristokratce od Evžena Bočka a hned vzápětí jsem zhltla i druhý díl Aristokratka ve varu. Už jsem četla vtipnější knížky, zároveň ale nemůžu popřít, že jsem se párkrát fakt zplna hrdla zasmála.  V červnu jsem četla hlavně po nocích. Jednou jsem takhle mezi jednou a čtvrtou hodinou ranní přečetla odbornou četbu zabývající se problematikou hluchoty a Neslyšících – Sluchové postižení od Radky Horákové. Jako úvodní čtení myslím velice poučné a navzdory pozdním nočním hodinám jsem si z toho myslím i něco vzala.

Last Night I Sang to the Monster (Benjamin Alire Sáenz se vyžívá v nekonečných názvech, žejo??) jsem si chtěla přečíst hlavně proto, že jde o autora knihy Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru, což je jedna z mých nejoblíbenějších knih za minulý rok. Last Night se mi líbilo taky, ale ne tolik. Je to stejně výtečně napsané (má kniha momentálně překypuje lepítky označujícími zajímavé pasáže), a téma knihy určitě taky stojí za povšimnutí, ale prostě… to není Ari a Dante. Jen proto, že to není lepší než nejlepší by vám ale kniha rozhodně neměla uniknout. A navíc, pro některé je Last Night lepší, takže ji určitě zkuste, pokud vás to alespoň trochu láká. 

To nejlepší na konec: Blue Lily, Lily Blue od Maggie Stiefvaterové. Na téhle knížce se mi líbí úplně všechno, počínaje názvem a obálkou, přes výtečný způsob psaní Stiefvaterové, po záhadami nabitý příběh a jeho mučivě pomalý průběh, ať už v ohledu záhad či romantické dějové linky. Asi se mi i trojka líbila víc než dvojka. Zkrátka a dobře, věci jsou složité. Možná si celou sérii někdy přečtu celou znovu, abych se rozhodla. Ale teď na mě ještě čeká The Raven King. Už brzy!

Na léto mám velké, převelké plány, o nich možná příště. Co vaše letní (čtecí i nečtecí) plány?

6 komentářů:

  1. Koukám, že květen a červen jsme měli asi všichni stejný. Já se také pomalu oklepávám ze zkouškového období, aneb jaká byla moje radost, když jsem 28.6. přišla domů a hodila knihu do kouta.. :D No, co mám aspoň do 3.10. pokoj.. :D Náhodou jsi toho přečetla celkem dost.. :D Já jsem v červnu přečetla jen Tažení do Tearlingu. Spočítej mi hvězdy jsem dostala v březnu od kamarádky coby dárek k narozeninám a ještě jsem se k tomu nedostala, jsem hrozná.. :D Teď se chystám hodně číst a trénovat, no a v září hurá do Ria.. :)

    http://boook-planet.webnode.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Závidím ti ten pokoj, já mám ještě dvě zkoušky v září, a jedna z nich zahrnuje intenzivní čtení přes celé prázdniny :D

      Vymazat
  2. Můj plán je dočíst svou dvacítku, kterou jsem si vytyčila někdy o Vánocích. :D Ale budu ráda, když vůbec něco přečtu, se svým tempem. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak hlavně aby tě to čtení bavilo :)

      Vymazat
  3. Tedy tři knihy za květen, to je zrovna u tebe fakt antirekord! Ale stane se a myslím, že červen už to slušně dotahuje :) A jsem ráda, že se LNISTTM líbila (ten název je prostě hroznej), škoda, že tě nenadchla tolik jako AADDTSOTU (ani nevím, jestli tu zkratku píšu správně ty jo :D ), ale stane se :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele, ještě jsem si na jednu vzpomněla, takže 4 :D A já jsem četla třeba 4 další knížky, akorát jsem žádnou nebyla schopná dočíst, takže to dopadlo takto :D Ale tak i antirekordy jsou potřeba, aspoň mi jednou lidi neříkají, že nechápou, jak jsem toho stihla přečíst tolik :D (Teď v červenci musím zabrat :D).

      Vymazat

Komentáře mě vždycky potěší, a snažím se dopovídat na všechny. Ale prosím, pokud použijete profil Anonymní, aspoň se na konci podepiště. Hodně Anonymních je pro mě matoucí :)