pátek 18. listopadu 2016

Sofi Oksanen – Norma | Thriller na vlásku


Znáte ten pocit, jak vás tak nepochopitelně lákají knížky, které vás vlastně vůbec nelákají?  Norma, nejnovější knížka finské spisovatelky Sofi Oksanen na mě měla přesně tenhle účinek. Pořád jsem okolo ní chodila sem a tam a ona mě ponoukala „přečti si mě, přečti…“, ale když jsem ji vzala do ruky, najednou to neznělo tak dobře. Nakonec jsem se rozhodla ignorovat druhotný dojem a poslechla jsem intuici…

Třicetiletá Norma Ross žije poněkud osamělým životem se svou matkou Anitou. Tedy spíše žila, její matka totiž (údajně) spáchala sebevraždu skokem pod metro. V den matčina pohřbu Normu osloví cizí muž, který jí tvrdí, že se znal s její matkou a musí si spolu o něčem velice zásadním promluvit. Podivné okolnosti se vrší jedna na druhou a Norma se na vlastní pěst pouští do vyšetřování matčiny smrti…

Před rokem jsem četla autorčinu prvotinu Stalinovy krávy, která na mě zapůsobila opravdu zvláštně; ještě týdny po dočtení jsem na příběh nemohla přestat myslet, ale pořád jsem vlastně nevěděla, jestli jsou moje dojmy pozitivní nebo negativní – jen to, že jich bylo hodně. Stalinovy krávy je zkrátka jedna z těch knížek, která vás přežvýká a vyplivne jako jiného člověka. Norma je stejná a přitom jiná.

Autorka se od své prvotiny pořádně vypsala. Už dlouho mě žádná kniha nepohltila natolik, že bych prvních sto stran přečetla na posezení. Velice jsem litovala, že jsem musela přestat. Krátké kapitoly svižně odsýpají a příběh posouvá především narůstající podezření, které ve čtenáři s postupem stránek neustále sílí. Co se prvně zdálo docela normální, najednou odhaluje svou temnější stránku. Oficiální anotace neprozrazuje skoro nic a je to jenom dobře. A všechno je řečeno jaksi náznakově, tak, aby si to čtenář spíš domyslel, a mezitím mu kniha nádavkem pořádně pocuchá nervy. Milovník záhad ve mně šílel nadšením.

„Kdo ovládá sny, vládne celému světu. Kdo ovládá vlasy, vládne ženám.“ (s. 216)

Další věc, se kterou si budete lámat hlavu, je obtížná žánrová zařaditelnost knihy. Je to detektivka? Thriller? Nebo snad společenský román, pohádka či magický realismus? Ani jedno – ode všeho trochu? Jen si dál lamte hlavu, Norma není snadný oříšek a při hledání rychlých a jednoduchých řešení si spíš zlámete zuby.

Ale přehnaně otevřených konců se neobávejte. Odpovědi dostanete, i když možná nebudou krásně učesané a naservírované na stříbrném podnose. A mezi otázkami typu co se stalo? a co se stane dál? nabízí Norma i spoustu dalších otázek – společenských, etických, morálních. Nakonec jsem dočetla napůl vyčerpaná, třebaže ne natolik jako u Stalinových krav. A ještě v jednom se můj dojem ze čtení lišil – tentokrát jsem si byla naprosto jistá, že se mi kniha líbila, a to velice.

Sofi Oksanen má ve Finsku pověst provokatérky a spisovatelky, která se nebojí šokovat. Jisté je, že svou literární tvorbou umí velice silně zapůsobit. U mě se jí to podařilo již podruhé, a vidím to tak, že to nebylo naposledy.


Chtěla bych poděkovat nakladatelství Odeon za poskytnutí recenzního výtisku!
Autor/ka: Sofi Oksanen
Originální název: Norma
Série: není
Datum vydání: Finsko: 2015 / CZ: 2016
CZ překlad: Odeon, Linda Dejdarová
SK překlad: není
Počet stran: 328 v CZ, vázaná
Cena: 299,-Kč
Moje hodnocení: 85 %
Hodnocení na Goodreads:  3,12 při 587 hodnoceních

2 komentáře:

  1. Od Sofi Oksanen jsem zatím četla jen jednu knihu, ale na tuto se chystám a opravdu se těším. Dobrá recenze.

    OdpovědětVymazat
  2. Od téhle autorky jsem zatím nic nečetla, ale Norma na mě poslední dobou vykukuje snad odevšad. Fajn recenze, asi si to přečtu.

    OdpovědětVymazat

Komentáře mě vždycky potěší, a snažím se dopovídat na všechny. Ale prosím, pokud použijete profil Anonymní, aspoň se na konci podepiště. Hodně Anonymních je pro mě matoucí :)