sobota 27. února 2016

Alice Oseman – Radio Silence | I hope somebody is listening...

Solitaire bylo vtipný, protože je to pravda. Asi byste u nás jen těžko hledali někoho, kdo literární debut mladé Alice Osemanové prožíval tak jako já. Vývoj její druhé knihy jsem proto sledovala s velkým napětím – dostojí mým očekáváním, bude lepší, nebo mě zklame? Jak se mi dostala do rukou, odložila jsem kdeco, protože jsem ani jinak nemohla.

Pokud by vás to zajímalo, ani tohle není žádná lovestory.

Frances má celý život přesně naplánovaný: usilovné studium rovná se univerzita rovná se dobrá práce rovná se šťastný život. Studiu věnuje maximální úsilí, protože od někoho jako ona se neočekává nic menšího, než že půjde na Oxford nebo Cambridge. A Frances je dobrá, opravdu dobrá, takže to dává smysl, aby tam šla. Potom ale náhodou poznává Aleda, autora jejího oblíbeného YouTube podcastu, a zjišťuje, že studium není všechno, že může dělat i věci, které ji baví. A ne, opravdu to není lovestory.