sobota 16. července 2016

Emma Donoghue – Pokoj | Od první stránky budete lapeni

Dnes pro vás mám tak trochu archivní recenzi, která je zároveň tak trochu „jiná“. Původně jsem ji totiž psala na jaře jako součást seminární práce do školy a je zaměřená na překlad o něco více, než jste u mě zvyklí. Teď jsem si na ni vzpomněla a řekla jsem si, že by byla škoda se s vámi o ni nepodělit; kniha, o které je řeč, je totiž poměrně zajímavá.

Pětiletý Jack žije s Mami v Pokoji. Je to místo, kde si hraje, jí, učí se, cvičí. Tato místnost představuje pro Jacka celý svět, mimo Pokoj není nic opravdové. Večer se Jack schovává ve Skříni, protože v tu dobu chodí z Venku Čert. Pro Jackovu mladou matku je Pokoj vězením. Když jí bylo devatenáct, Čert ji unesl a od té doby ji drží v Pokoji. Teď ale Čert přišel o práci a Mami se čím dál tím víc obává, že se jich jejich věznitel bude nucen zbavit. Vymyslí proto zoufalý plán útěku, který nepočítá s jedinou věcí: co se stane, když její plán skutečně zafunguje…