pondělí 18. července 2016

Sarah J. Maas – Dvůr trnů a růží | Stockholmský syndrom a víly

Když jsem loni v létě četla Skleněný trůn, bylo to pro mě příjemné počtení. Neurazí, nenadchne. Dvůr trnů a růží mě lákal podstatně více, snad to bylo tou červenou obálkou, snad mám radši Krásku a zvíře než Popelku. Každopádně se té knížce povedlo překonat Skleněný trůn na obou frontách – ač to zní paradoxně, dokázal mě více „urazit“ i „nadchnout“.

Devatenáctiletá Feyre žije se svým otcem a dvěma sestrami dva nedaleko zdi, za níž se nachází území víl. Díky Feyřiným loveckým schopnostem tak tak přežívají, ale tuhle zimu už mají na mále. A pak Feyre zabije v lese vlka, za jehož kůži získá hodně peněz. Bohužel se ale jedná o jednu z mocných a nelítostných víl, za jehož život si kdosi přijde vyžádat odplatu. Zvíře si Feyre odvede k sobě na zámek, kde vládne věčné jaro, a Feyre začíná pomalu poznávat, že víly nejsou docela takové, jak jí celý život bylo řečeno. I přesto je ale odhodlaná utéct a vrátit se ke své rodině, která bez ní jistě nepřežije dlouho…