Vzpomínám si, jak jsem si před mnoha a mnoha lety na veletrhu kupovala
jistou poměrně neznámou knihu Rudá jako
rubín. Tehdy jsem ještě netušila, že to bude začátek dlouhého literárního
dobrodružství, které s touto autorkou podniknu. Dobrodružství, které
(alespoň prozatím) skončilo tenhle týden, když jsem dočetla její poslední
knihu, tentokrát Třetí stříbrnou.
Liv Silberová má starostí nad hlavu. Jsou tu tajemství, která se nikdo
nesmí dozvědět (a ze všeho nejvíc se to týká oné lži, kterou nakukala Henrymu),
a tajemství, kterým musí přijít na kloub (včetně tajemné blogerky Secrecy,
jejíž totožnost někdo musí odhalit už jen kvůli nám, čtenářům!).
Ale vsadím se, že už ji všichni znáte. Nějaká dlouhá recenze
vlastně není potřeba, stačí „Vyšla nová Kerstin Gierová…“ a než to dořeknu, běžíte si ji pořídit. Ale
pro ty z vás, kteří tu zůstali, teď na více řádcích rozvinu,
proč mám tyhle knihy i po tolika letech tak ráda.
