neděle 15. dubna 2018

Neal Shusterman – Smrtka | Znepokojivé do morku kosy

Pokud jste už o Nealu Shustermanovi slyšeli, pravděpodobně to bylo ve spojení s jeho knihou Bez šance (Unwind), kde byly děti rozebírány na části a ty byly pak darovány někomu jinému. Už jen z toho konceptu se člověku dělá husí kůže… A úplně s lehkým srdcem se vám nebude číst ani Smrtka, to vám garantuju.

Vítejte ve světě, kde lidé zvítězili nad smrtí. Neštovice, ebola, rýma… nic z toho už nehrozí. Spadnete z mrakodrapu? Oživí vás. Přejede vás náklaďák? Oživí vás. Utopíte se? Oživí vás. Napadne vás smrtící agresivní fretka? Oži- no, však víte. Ani na stáří se už neumírá. No jo, tak jak se vyrovnat s takovým populačním růstem? Systém je chytrý, ale Země zkrátka není nafukovací. A od toho jsou tu smrtky. Každoročně „pokosí“ malou část populace, jinak to prostě nejde. Vybírá se náhodně a pokosen může být kdokoli, ať už je mu třináct či dvě stě třináct. Přestože se všichni shodují na nutnosti jejich práce, většina lidí se smrtek bojí. Když však Rowan a Citra prokážou tváří v tvář smrtce nebývalou odvahu, oba jsou přijati do učení. Smrtkou se však může stát jen jeden…

sobota 7. dubna 2018

Becky Albertalli – Podělaným navrch | Jak nepéct knižní dort


Pro fanoušky Becky Albertalliové nastalo rušné období. V březnu vyšla v českém překladu její druhá knížka Podělaným navrch, v dubnu vyjde v originálu třetí kniha Leah on the Offbeat, v květnu vyjde Simon ve slovenském překladu a v červnu se konečně i u nás dočkáme zfilmovaného Simona (Kdo se těší? Já se těším!). Ale o Simonovi už toho bylo řečeno až běda, dnes vám něco povím o Mollyině knize, Podělaným navrch.

Molly a Cassie jsou dvojčata. Cassie právě začala chodit s novou přítelkyní, Minou, a Molly… Molly je u svého šestadvacátého platonického zaláskování. Které stejně zase nikam nepovede, protože Molly je tlustá a trpí panickými záchvaty a nejenže nikdy nikoho nepolíbila, dokonce ji ani nikdy nikdo neodmítnul – vždyť je přece lepší neriskovat. Jenže jak je to mezi Cassie a Minou čím dál vážnější, Molly se najednou ocitá na vedlejší koleji a začíná přemítat, jestli risk občas není zisk…

čtvrtek 22. března 2018

Theo Addair – Muffin a čaj | Slyšíme slova, ale neposloucháme


Jako první byla obálka. Pak doporučení od Hanky, že je kniha dobrá. Potom netrpělivé čekání, až konečně vyjde. A nakonec YOLI oslava narozenin, kde jsme dostali jak opravdové muffiny, tak Muffin a čaj. Knihu jsem začala číst hned cestou domů v metru a po půlnoci jsem ji násilím dávala z ruky, protože spánek je potřeba.

Muffin a čaj popisuje jeden rok v životě dvou spolužáků z Obrtínské internátní školy, Daniela a Kita. Kit má milující rodinu, mámu ze Španělska a už druhým rokem spolubydlícího, který mu nedává spát. Matěj si však letos vodí na pokoj jednu holku za druhou a pokaždé Kita vypakuje z pokoje, aniž by si uvědomil, jaká trápení tím Kitovi způsobuje. Daniel je z bohaté rodiny, a přestože je mu teprve šestnáct, už je ve čtvrťáku, protože dva ročníky přeskočil. Ve škole má pověst chladného a povýšeného podivína, který se s nikým nebaví. Ale všechno se změní, když na sebe Daniel s Kitem narazí. Jejich setkání vede k muffinu a čaji, aniž by oba chlapci tušili, jakou smršť událostí tohle malé gesto odstartuje.

pátek 2. března 2018

Lauren Oliver – Replika | Co z nás dělá lidské bytosti?



Lauren Oliver je moje jistota. Zatím se mi ještě nestalo, že bych z její knihy byla zklamaná. Když nám tedy v češtině vyšla její nejnovější kniha, Replika, sáhla jsem po ní úplně automaticky, aniž bych toho o ní příliš věděla.

Replika popisuje příběh dvou dívek, Lyry a Gemmy. Lyra není člověk. Nenarodila se, vyrobili ji. Je totiž replika a celý svůj život prožila v Havenově institutu za vysoce střeženými ploty. Také Gemma je střežené dítě – prošla si tolika nemocemi, že se o ni její bohatí rodiče velmi bojí a starají se, aby si žila jako v bavlnce. Posměškům spolužáků ale zabránit nemůžou. Pak se jednoho dne stane svědkem podivné konverzace rodičů a vydává se na Floridu zjistit, co skrývá Havenův institut…

Vyprávění je z pohledu obou dívek, ale není to tradiční kompozice, kdy se jednotlivé perspektivy střídají. Z jedné strany je kniha o Lyře, z druhé o Gemmě. Čtenář si tak může vybrat, ze které strany začne číst. Dokonce je můžete i střídat kapitolu po kapitole – je to jenom na vás. Já jsem se rozhodla, že se mi střídat nechce; jednak jsem byla líná knihu neustále otáčet vzhůru nohama a jednak mi přišlo, že kdyby autorka chtěla, abychom střídali kapitoly, tak by je do knihy mohla nasázet typicky Gemma Lyra Gemma Lyra Gemma Lyra… Takže jsem se jako první začetla do Lyry.

pondělí 19. února 2018

2x na téma ruské pohádky



Převyprávění příběhů neboli retellingy jsou v současné době velmi populární. Spousta lidí (a já nejsem žádnou výjimkou) dokáže ocenit, když autor vezme známý rámec příběhu a zasadí ho do jiného prostředí či jiné doby. Převyprávěná bývají díla klasické literatury, mýty či pohádky. Určitě jste už slyšeli o nějakém retellingu všeobecně známého příběhu jako je Popelka, Kráska a zvíře nebo Alenka v říši divů. Já ale v posledních měsících přečetla dvě knihy stavící na pohádkách, které jsou podle mě Středoevropanům bližší a neokoukanější zároveň. Staví totiž na ruských pohádkách a historii.

neděle 7. ledna 2018

Auður Ava Ólafsdóttir – Listopadoví motýli | Cesta nikam

Listopadoví motýli je už starší knížka islandské autorky Auður Avy Ólafsdóttir, která u nás ale vyšla teprve loni (jistě ne náhodou v listopadu!). U nakladatelství Plus už v roce 2012 vyšla autorčina známější kniha, Výhonek osmilisté růže. Tak dlouho jsem si ho chtěla přečíst, až vyšli Listopadoví motýli a já nakonec skončila u nich.  

Poměrně často narážím na lidi, kteří mi tvrdí, že anotace u knížek vůbec nečtou. Podle čeho se pak ale rozhodují, jestli si danou knížku přečtou? Mě třeba zajímavá anotace dokáže velmi dobře přesvědčit… jako tomu bylo i u Listopadových motýlů. Stačilo jen těch pár slov, že hrdinkou románu je překladatelka z jedenácti jazyků, a já byla navnaděná. S naší bezejmennou překladatelkou se právě rozešli jak manžel, tak milenec. Vzápětí její kamarádka Audur skončí v nemocnici a na vypravěčku připadne péče o jejího malého neslyšícího syna Tumiho. Když se jí podaří vyhrát v loterii (dvakrát), vydává se spolu s Tumim na bizarní okružní jízdu po islandské silnici číslo jedna, která možná někam vede… a možná ne?