čtvrtek 22. března 2018

Theo Addair – Muffin a čaj | Slyšíme slova, ale neposloucháme


Jako první byla obálka. Pak doporučení od Hanky, že je kniha dobrá. Potom netrpělivé čekání, až konečně vyjde. A nakonec YOLI oslava narozenin, kde jsme dostali jak opravdové muffiny, tak Muffin a čaj. Knihu jsem začala číst hned cestou domů v metru a po půlnoci jsem ji násilím dávala z ruky, protože spánek je potřeba.

Muffin a čaj popisuje jeden rok v životě dvou spolužáků z Obrtínské internátní školy, Daniela a Kita. Kit má milující rodinu, mámu ze Španělska a už druhým rokem spolubydlícího, který mu nedává spát. Matěj si však letos vodí na pokoj jednu holku za druhou a pokaždé Kita vypakuje z pokoje, aniž by si uvědomil, jaká trápení tím Kitovi způsobuje. Daniel je z bohaté rodiny, a přestože je mu teprve šestnáct, už je ve čtvrťáku, protože dva ročníky přeskočil. Ve škole má pověst chladného a povýšeného podivína, který se s nikým nebaví. Ale všechno se změní, když na sebe Daniel s Kitem narazí. Jejich setkání vede k muffinu a čaji, aniž by oba chlapci tušili, jakou smršť událostí tohle malé gesto odstartuje.

pátek 2. března 2018

Lauren Oliver – Replika | Co z nás dělá lidské bytosti?



Lauren Oliver je moje jistota. Zatím se mi ještě nestalo, že bych z její knihy byla zklamaná. Když nám tedy v češtině vyšla její nejnovější kniha, Replika, sáhla jsem po ní úplně automaticky, aniž bych toho o ní příliš věděla.

Replika popisuje příběh dvou dívek, Lyry a Gemmy. Lyra není člověk. Nenarodila se, vyrobili ji. Je totiž replika a celý svůj život prožila v Havenově institutu za vysoce střeženými ploty. Také Gemma je střežené dítě – prošla si tolika nemocemi, že se o ni její bohatí rodiče velmi bojí a starají se, aby si žila jako v bavlnce. Posměškům spolužáků ale zabránit nemůžou. Pak se jednoho dne stane svědkem podivné konverzace rodičů a vydává se na Floridu zjistit, co skrývá Havenův institut…

Vyprávění je z pohledu obou dívek, ale není to tradiční kompozice, kdy se jednotlivé perspektivy střídají. Z jedné strany je kniha o Lyře, z druhé o Gemmě. Čtenář si tak může vybrat, ze které strany začne číst. Dokonce je můžete i střídat kapitolu po kapitole – je to jenom na vás. Já jsem se rozhodla, že se mi střídat nechce; jednak jsem byla líná knihu neustále otáčet vzhůru nohama a jednak mi přišlo, že kdyby autorka chtěla, abychom střídali kapitoly, tak by je do knihy mohla nasázet typicky Gemma Lyra Gemma Lyra Gemma Lyra… Takže jsem se jako první začetla do Lyry.