sobota 13. října 2018

Margaret Atwood – Alias Grace | Co se skrývá v lidském nitru

Myslím, že tuhle knihu budu rozdýchávat ještě dlouho. Jmenuje se Alias Grace, ale stejně dobře by se mohla jmenovat Muži, kteří nenávidí ženy. Na první pohled jde o historickou detektivku, či thriller, chcete-li; mladý doktor Simon Jordan zpovídá bývalou služebnou Grace Marksovou, která už patnáct let sedí ve vězení za spoluúčast na brutální vraždě svého zaměstanavatele a hospodyně. A čtenář, stejně jako doktor, zoufale touží zjistit, jak to tehdy bylo: tak udělala to, nebo ne? 

Margaret Atwoodová je v tomhle liška podšitá a nenapíná o nic hůře než současní mistři thrillerů, ale čím dále čtete, tím víc vám dochází, že pod onou záhadou je mezi řádky skryto ještě něco, a to bezpráví, jemuž byla Grace odmala vystavena, a spolu s ní i většina tehdejších žen. Vypráví skutečně podrobně, se spoustou detailů, a mně bylo čím dál víc úzko, protože i postavy, jež zprvu vypadají kladně, postupně odhalují čím dál větší morální prohnilost. Jsou v knize vůbec nějaké kladné postavy? A udělala to teda, nebo ne? To do jisté míry zůstává na čtenáři.

V souvislosti s Příběhem služebnice snad nikdo neopomene zmínit paralelu se současnými tendencemi v USA po zvolení jejich nynějšího prezidenta, protože je to opravdu paralela, která se hodí do krámu. Ale mně bylo mnohem víc úzko z Alias Grace, protože zatímco Příběh služebnice zobrazuje svět, jak by mohl vypadat, kdyby jen jen něco, Alias Grace ukazuje, jak to dlouho opravdu bylo. Do jisté míry je to samozřejmě nadsázka – doufám –, ale i tak je to velice působivé. A mnohem víc než z toho vyloženého násilí mi bylo úzko z toho plíživého, pozvolného útlaku, který je v knize neustále přítomen.

Těsně po dočtení jsem se koukla i na seriálovou adaptaci a musím říct, že se mimořádně povedl. Kniha jako taková je samozřejmě mnohem podrobnější, ale hlavní tendence a atmosféru se jim povedlo vystihnout skvěle. A Sarah Gaddon v roli Grace je vážně impozantní. Ale doporučuju vám nejdřív přečíst knihu.

Margaret Atwoodová se mi nečte snadno, ale stejně jako u všech předchozích knih, které jsem od ní četla, odcházím z tého zkušenosti obohacena. 

Margaret Atwood: Alias Grace. Přeložil Petr Pálenský. Argo, 2018, 560 stran.

2 komentáře:

  1. Myslím, že v tomto případě možná sáhnu po audioknize. Na tenhle příběh mě láká čím dál víc lidí a já nevím, jak odolat! I když historické romány nečtu, toto mě zaujalo (protože mám pocit, že "historický román" knihu právě nevystihuje) a myslím, že podlehnu :)
    Díky za tip!

    OdpovědětVymazat
  2. No pááááni! O knize začínám přemýšlet, už jsem se po ní koukala v knihkupectví a po této recenzi vím, že ji musím mít a musím si ji přečíst! Úžasná recenze :-)

    OdpovědětVymazat

Komentáře mě vždycky potěší, a snažím se dopovídat na všechny. Ale prosím, pokud použijete profil Anonymní, aspoň se na konci podepiště. Hodně Anonymních je pro mě matoucí :)