neděle 14. října 2018

Sarah Matthias – Hvězdy nad Berlínem | Holokaust jinak


Když vezmete do ruky Hvězdy nad Berlínem, ze všeho nejdřív by vás mohlo napadnout, že se jedná o další tuctový milostný příběh ze druhé světové války. Takže vytrvejte a čtěte dál… Německý chlapec Max Hermann potkává Lili Petalovou, která kočuje spolu s rodinným cirkusem. Něco mezi nimi přeskočí… Jenže je rok 1939 a Lili je Romka. Německem se začíná šířit šeptanda, že gestapo Romy zatýká, dokonce i „slušné Romy“, kteří žijí usedlým životem a mají válečné medaile za statečnost. Petalovi ty zvěsti zprvu odmávnou jako nesmyslné, vždyť pracují a v jejich cirkuse je pořád plno. Bohužel ale všechny čeká nepříjemné prozření, že některým lidem nejde o to, jestli člověk něco udělal, ale jaký se narodil…

Sarah Matthiasová v doslovu ke knize píše, jak při návštěvě muzea náhodou objevila koutek věnovaný perzekuci Romů za druhé světové války. Stejně jako Židé i Romové byli pro svůj původ zavíráni do táborů smrti a nespočet jich přišlo o život, ale vlastně se o tom skoro nemluví. A tak se autorka rozhodla, že o romském holokaustu napíše knihu. Kniha má na Goodreads trestuhodně málo čtenářů, což je prapodivné, protože minimálně obálkou by mohla uchvátit už na první pohled. Že by romský holokaust vážně nikoho nezajímal?

V České republice bylo o romském holokaustu slyšet v souvislosti s koncentračním táborem v Letech. Ten byl určen právě pro Romy a Romky. Přesto se však už léta ozývají kontroverzní hlasy politiků, kteří tvrdí, že ve skutečnosti nešlo o koncentrační tábor a vězni zde měli volný pohyb. Z Letů však byla většina vězňů převezena do Osvětimi a právě sem se dostávají i Romové z románu Hvězdy nad Berlínem

Příběh začíná ještě před válkou a popisuje nejprve milostný příběh mezi německým chlapcem a romskou dívkou, ale záhy je válka rozdělí a ukazují se nejen zvěrstva osvětimského tábora, ale i hrůzy boje na západní frontě, kam Němci ke konci války z nedostatků jiných možností posílali sotva zletilé chlapce. Popis spojenecké invaze do Evropy se tak stává dvojnásobně hrůzným, když ho sledujeme z perspektivy „těch špatných“, o nichž podvědomě víme, že by měli prohrát, ale zároveň v nich nemůžeme přestat vidět lidské bytosti, které se v mnoha případech o žádnou válku neprosily a které mají stejný strach ze smrti jako „ti dobří“. Většina postav je smyšlených, Matthiasová však do knihy zakomponovala i několik historických osobností, například nacistického lékaře Josefa Mengeleho nebo československou malířku Dinu Gottliebovou.

Ano, ta milostná dějová linka je přeslazená a v pasážích ze současnosti autorka sklouzává až k přílišnému sentimentu. Stačilo by ubrat v tomhle směru a neměla bych žádných námitek. Přitom scény z Osvětimi i západní fronty jsou svou nestrojenou syrovostí tak působivé, až vás z toho zamrazí, právě proto, že se drží lepšího postupu: ukaž a nepopisuj

Není to nejlepší román z druhé světové, ten prim si u mě drží jiní autoři v čele s Elizabeth Weinovou a Rutou Sepetysovou, ale Sarah Matthiasová má za mě velké plus právě za ono neotřelé zpracování tématu, o němž se téměř nemluví. Bohužel ani dnes nežijeme v době, která by byla zcela prostá nenávistného diskurzu vůči menšinám. A Hvězdy nad Berlínem by vám mohly připomenout, jak příšerné může mít něco takového důsledky.

Sarah Matthias: Hvězdy nad Berlínem. Přeložila Kateřina Stupková. CooBoo, 2018, 400 stran.


Žádné komentáře:

Okomentovat

Komentáře mě vždycky potěší, a snažím se dopovídat na všechny. Ale prosím, pokud použijete profil Anonymní, aspoň se na konci podepiště. Hodně Anonymních je pro mě matoucí :)