čtvrtek 22. března 2018

Theo Addair – Muffin a čaj | Slyšíme slova, ale neposloucháme


Jako první byla obálka. Pak doporučení od Hanky, že je kniha dobrá. Potom netrpělivé čekání, až konečně vyjde. A nakonec YOLI oslava narozenin, kde jsme dostali jak opravdové muffiny, tak Muffin a čaj. Knihu jsem začala číst hned cestou domů v metru a po půlnoci jsem ji násilím dávala z ruky, protože spánek je potřeba.

Muffin a čaj popisuje jeden rok v životě dvou spolužáků z Obrtínské internátní školy, Daniela a Kita. Kit má milující rodinu, mámu ze Španělska a už druhým rokem spolubydlícího, který mu nedává spát. Matěj si však letos vodí na pokoj jednu holku za druhou a pokaždé Kita vypakuje z pokoje, aniž by si uvědomil, jaká trápení tím Kitovi způsobuje. Daniel je z bohaté rodiny, a přestože je mu teprve šestnáct, už je ve čtvrťáku, protože dva ročníky přeskočil. Ve škole má pověst chladného a povýšeného podivína, který se s nikým nebaví. Ale všechno se změní, když na sebe Daniel s Kitem narazí. Jejich setkání vede k muffinu a čaji, aniž by oba chlapci tušili, jakou smršť událostí tohle malé gesto odstartuje.