sobota 26. května 2018

Katherine Applegate – Strom naděje | V Kalifornii a knize je možné všechno

Paměť je nevyzpytatelná. Když jsem brala do ruky Strom naděje, myslela jsem, že je to má první autorčina knížka. Náhodou se ovšem ukázalo, že opak je pravdou – Katherine Applegate totiž psala YA, ještě než se tomu říkalo YA – a já ve dvanácti přečetla půlku naší knihovny, takže to dá rozum, že jsem přečetla i pár knih od ní. A pak zmizely v propadlišti dějin i mé paměti… Pokud byste si ovšem nějakou knížku měli pamatovat, je to Strom naděje.

Strom naděje se jmenuje Rudy. Je to dub a je mu už přes dvě stě let. Jeho větve a kmen jsou domov pro několik zvířecích rodinek, včetně jeho nejlepší kamarádky vrány, a každé jaro na něj lidé přicházejí věšet svá přání v naději, že se jim vyplní. Rudy by jim v tom moc rád pomohl, ale stromy toho moc nezmůžou… Dokonce ani lidem nesmí prozradit, že umí mluvit. Jednoho dne se do sousedství přistěhuje nová rodina. Okolí ji nemá moc rádo a hrozí, že budou muset odejít – a že chudák Rudy bude muset s nimi. Rudy se rozhodne, že předtím musí splnit alespoň jedno přání…